Myslím, že vaření je do značné míry činností vyžadující smyslovou představivost. Autor pokrmu se pokouší přiblížit své představě, a pokud jeho představa okouzlí i strávníky, pak bývá označen za dobrého či skvělého kuchaře. Ten proces, včetně zpětné vazby, je nápadně podobný psaní písní, básní či malování... Žádná univerzalita není opěvována. Stejně jako máme každý unikátní sluch, čich, zrak, hmat, tak máme každý unikátní chuť a tedy, co je pro jednoho slané, to si jiný ještě dosolí a co s tím, když každá sůl jinak solí, každý cukr jinak sladí, někomu lahodí víno suché, jiný velebí vermut? Vytvářejme tedy každý své chuťové obrazy, tóny, harmonie, nechme se inspirovat lidmi, kteří na tomto poli dosáhli toho, po čem touží každý, kdo v kuchyni tvoří... Tedy že sklidí "potlesk obecenstva, rodiny, partnera, nebo sebe sama..." A hledání způsobu, jak vyjádřit sebe, je mnohem smysluplnější, než hledání univerzálna v gramech... ;-) :-)

Je tak těžký pochopit, že mě serou návody, které nejsou kompletní a funkční?

Já nepotřebuju vysvětlit, jak to mám udělat. Já se snažím vyjádřit, že většina kuchařských knih je na píču.

kazdopadne prekvapeni dne je pro me odpoved, ze se koprovka dela ze smetany a hodne kopru. to by me fakt nenapadlo.

WITTGENSTEIN: moje slova ) taky jsem si vzdycky rikal "od oka" a delal sem si z toho prdel...nee ) cukrarina jedine s presnym receptem. creme patisserie nebo pate de choux od oka proste neudelas ! :-D

Když jsem to psal, měl jsem hlavně na mysli tuhle knížku: http://www.amazon.com/Ratio-Simple-Behind-Everyday-Cooking/dp/1416571728

WITTGENSTEIN: Cukrařina ano, ale chleba se po nějaké určité míře zkušenosti daří daleko lépe od oka a to zejména kváskový. Navíc teda spíš než poměry je potřeba mít v oku jak má vypadat správně vypracované těsto a kdy už je to tak akorát nakynuté. Protože každá mouka (jako že mouka stejného druhu a způsobu mletí z různých mlýnů) se chová trošku jinak a kvásek je živý a svéhlavý organismus.

A teda nutno naznat, že složitější věci než tradiční chleby (klasicky bagety, nebo celožiťák) se nejlépe učí buď od někoho, kdo to umí a nebo na youtbe...

87HIGHFLYER: To ti bude procházet, dokud budeš dělat slaná jídla. Jakmile přejdeš na cukrařinu nebo pečení chleba, budeš v pytli, protože tam jsou přesné poměry základ.

MAR_TINA: to jsou problémy generace bez internetu. Já začínal vařit po maturitě, kdy byl internet už skoro všude. Ačkoliv máma umí vařit skvěle jsem samouk (vařil jsem proto, že najednou nebylo k dispozici jídlo od maminky a já byl dost rozmazlenej kvalitní domácí stravou). Takže pokud jsem našel návod "uvaříme rýži jako na sushi, pokrájíme ingredience, poklademe řasu a stočíme jako obvykle. ", jednoduše jsem projel internety a zjistil co je třeba. Poměrně rychle člověk objevil relevantní zdroje (a vyhnul se návodům á la mimibazar). Podle klasický kuchařky jsem vařil párkrát a to už v době, kdy pro mě podobný zkratkovitý postupy nebyly nic záludnýho.

Btw: 90% jídel vařím od oka, prostě to porůznu během procesu ochutnávám a spolíhám se na zkušenost...Tim jsem chtěl říct, že absence časů a množství mi u receptu nevadí. Buď mám hned jasnou představu jak to vyrobim nebo si prostě detaily dohledám. Vaření neni věda - stojim si za tim, že po zvládnutí základních technik stačí nemíchat sračky a mít trochu cit. Jestli tam do toho člověk narve jednu mrekv nebo dvě mrkve už pak nehraje rozdíl...Ale zas uznávám, že pro mě je to koníček - aktivně si zjišťuju věci a zajímám se o to. Člověk co vaří z povinnosti to bude mít jinak.

GENTIANA: ptala jsem se na postup dle Vaňka, ne postup z hotelu na konci světa ;)

POHODAVOLE: pořád se kruhem vracíme k tomu, na co je někomu kuchařka napsaná tak, že podle ní začátečník úspěšně neuvaří. Pokud se někdo chce naučit vařit (nebo třeba umí vařit a chce proniknout do indické kuchyně), potřebuje knihu, která nějak vysvětluje pracovní postupy. Výčet surovin (případně bez uvedení množství) a postup na svíčkovou na 5 řádků je na nic.

Připočti si k tomu to, že v socialistickém Československu vycházely kuchařky s recepty světové kuchyně bez obrázků, fotek a podrobných postupů. Umíš si představit vaření pizzy, kterou jsi nikdy předtím neviděl, leda chviličku v televizi?

Vzpomínám si, že jsem se dlouho učila akorát solit, protože jsem netušila, kolik soli do čeho, aby to bylo dobrý, 2g? 20g? všude psali sůl a pepř bez čísla.

To je stejné jak doporučit namísto učebnice angličiny si vyhledávat slovíčka a fráze v on-line slovníku.

btw. Vařit docela umím, jsem ten případ učení se od mámy a dvou babiček. Ale to nehraje roli v okamžiku, kdy si vezmu recept na maki sushi a tam bude napsáno : uvaříme rýži jako na sushi, pokrájíme ingredience, poklademe řasu a stočíme jako obvykle.

-------------
shrnu to : to, že na youtube existují videa s pečením kuřete, neomlouvá autora kuchařky z toho, že u napsal kuře upečeme do zlatova bez času a teploty.
Gracjan Roztocki - Kurczak czyli Gotuj z Gracjanem
https://www.youtube.com/watch?v=q1eYqr4-Jtw