Nejsem si jistá, že by pomohla změna školky - rozumové výhrady mám ke školce já, u T. je to spíš dáno pocity nejistoty - nové prostředí, cizí lidi, problém se začlenit mezi děti. To bude mít ovšem v každé školce (loni byl párkrát dopoledne ve školičce DDM - tam bylo dětí jen pár a učitelky snaživé - po třetí návštěvě už tam taky nechtěl. Pak už tam nechodil - víc než čtvrt roku nesměl ze zdravotních důvodů do dětského kolektivu a na jaře už se to nějak nestihlo.) Myslím, že dobrá učitelka by mu mohla významně ulehčit začlenění mezi děti, na druhou stranu změna školky vtento moment udělat jen ještě větší zmatek. Ale úplně jasno v tom nemám, váhám ve všech směrech.

VALENTINA: dík za podporu, budu bojovat sama se sebou.

VALENTINA: Naše dětská doktorka mi přihlášku do školky podepisovala velmi nerada; tvrdí, že dítě do pěti let nemá v kolektivu pravidelně co dělat, že na to nemá imunitu. Názor, že dítě se musí nejpozději od tří let otrkávat, je trochu ovlivněn dobou minulou - když musí, tak proto, že umřít hlady není v jeho zájmu, ale pokud by hlady neumřel, tak proč?

MEDVED007: Trefa. No - to je i důvod, proč ho tam ráno vodí muž a já ho vyzvedávám. Racionálně máme s mužem naprosto shodu v tom, že to T. potřebuje - a za rok by to bylo totéž. Pocitově mám ovšem sklon podléhat tomu pláči :-(

ADD: no já nevím, to mi zas přijde jako schovávání se před reálným světem... Navíc zakázky doufám neskončí, potřebuji naopak další a další ;-)

Já osobně chodila do jeslí a do školky v pohodě, problém jsem začla mít v ZŠ a pak se to už se mnou vleče celý život (radši zalezlá doma nebo venku sama s rodinou, než kdekoliv mezi lidmi). S ohledem na to, že pro změnu ZŠ v Kunraticích má dobré jméno a je šance, že tam pak bude chodit se známými tvářemi ze školky, mi zas přijde výhodné pro budoucnost setrvat na této školce. (Ač teda tohle ADD: zní zajímavě, kouknu se, děkuji. Ale nejsme věřící, tak pochybuju, že by nás tam chtěli ;).

ADD: i adventisti mají školku na čtyřce, konkrétně na Brumlovce :) ale pokud vím, beznadějně plnou

ADD: Asi jak které, náš preferoval dětskou smečku už tak od dvou let. A tady je řeč o čtyřletém - ten možná už pochopí, že s lidmi musí vyjít, ale v praxi ještě nedokáže poručit emocím.

MAKU: Taková rána mám za sebou taky, odcházela jsem s brekem i já. Zkoušeli jsme všechno možné, jakž takž občas pomohlo slíbit nějaký zajímavý program na odpoledne, ale jak kdy. Nakonec se to srovnalo až časem.
Rozdíl byl ovšem v tom, že náš byl ve školce spokojený a je dost kolektivní typ, co málokdy stojí v koutě. Takže jesti se tam Tedíkovi navíc moc nelíbí, tak teda nevím :/.

MAKU: Na čtyřce by měla být soukromá církevní školka, myslím, že ji vedou augustiniáni, a moje kamarádky tam vozily děti z celé Prahy. Školné bylo na dohodě s jednotlivými rodiči a všechny děti, co znám, se tam těšily. Zkus to vygooglit, jestli by neměli místo.

MEDVED007: Nepotřebuje. Starší dítě, které už dokáže pochopit, že s lidmi musí vyjít, to udělá. Ale malé dítě si akorát upevní bariéry a získá nedůvěru ke škole, ve které dochází k pro něj nepříjemným situacím.

MAKU: Vidíš, já jsem v úplně opačné situaci - syna jsem zapsala do školky na jaře, kdy jsem mlela z posledního a říkala jsem, že jestli umřu, ať muž nemusí shánět školku dodatečně. :-) Přes léto se to zlepšilo, ale pořád jsem čekala, jaká bude situace, a najednou už mi to bylo blbý to odvolávat. Tak jsem doufala, že to syn zkusí, nebude se mu tam líbit (nikdy do školky nechtěl), odškrtneme si pokus a bude. A jemu se tam líbí a dítě, které do neděle vstávalo mezi desátou a jedenáctou, vstává v sedm a nechá se umýt a obléct a odchází. A já si přijdu jak někdo, kdo manželovi dohodil milenku. :-) S nerespektováním jména to máme ale stejné, náš Benedikt je Benýs nebo Benýsek a ve školce mu říkají Bendo. :-) Ale Benýs se, myslím, obhájí sám, on introvert rozhodně není.
Kdybych měla svou vysněnou introvertní holčičku :-DDD, která by do školky nechtěla, tak bych se s ní asi na tvém místě dohodla na nějaké zkušební době - třeba měsíci (nebo dvou, podle toho, jaké máš nervy a kdy ti končí ty zakázky.) Já sama bych byla vděčná za každý stupeň školy, do kterého bych nemusela, až do gymplu. A čím nižší stupeň, tím pitomější mi to tam přišlo a tím víc lituju, že jsem tam chodila. (Ze školky mě velmi rychle vzali a chodila jsem až ten povinný poslední půlrok.)

MAKU: jestli cítíš, že je to trápení, asi bych to dva měsíce nehrotila, zvlášť jestli tě netrápí docházka do zaměstnání. teď v září se budou všude dít různé přesuny, nechceš vyzkoušet obvolat jiné školky v okolí, jestli se něco někde neuvolnilo? nebo pak od nového roku?

Já řeším, jak dlouho to zkoušet ustát, jak poznat nějaký moment, kdy už by to bylo třeba zbytečné hrocení situace co nadělá víc škody než užitku a školku případně odložit? Původě jsem si říkala, že musíme vydržet a zkoušet to aspoň 2 měsíce, jenže teď jsem z toho nešťastná po pár dnech :-( (stále teda věřím, že to půjde, že to postupně bude lepší a lepší, ALE...)

YENNEFER: my dostali na tohle téma formulář - napsala jsem jim to tam. Ale máš pravdu, asi je na to ještě upozorním osobně.

QUAACA: tahle školka na mne bohužel působí jak relikt minulosti - od toho, co si pamatuju ze svých školkových let, se to prakticky neliší - včetně chování učitelek :-( Vím, že některé školky to postupné zvykání s rodiči i přímo nabízejí - tady ne. Moje teta je učitelkou ve školce - a je velmi akční, empatická, velmi si připravuje dopředu program atp a mít takovou učitelku tak věřím, že by to T. zvládal daleko lépe :-/ Jenže v Kunraticích je jediná školka, do ostatních částí Prahy 4 nás nevezmou (ač třeba daleko sympatičtější školku v Krči máme blíže). Docela mne to sere. Já i muž jsme právě taky dost nespolečenští introverti, tím spíš je mi syna líto. Jenže si nejsem jistá, že za rok by situace byla lepší a aspoň jeden rok před ZŠ by to myslím tu školku chtělo.

MAKU: a není možné, aby jsi tam třeba den zůstala s ním? že by získal jistotu?
já myslím, že se to poddá, já sama jsem taky introvert, tak se do jeho obav dovedu vcítit. tak hodně štěstí a držím palce!

MAKU: Bože, ty hrubky :o)))

Haj hou, uklidněte mne prosím, že se to zlepší - syn (v červnu mu byly 4 roky) začal chodit do školky - státní, jej jich tam do třídy hlášených 28 ale zatím bylo vždy tak do 20 ti. A odchody do školky jsou peklo - nechce tam, pláče (včera až od vystupování z autobusu, dnes už při obouvání doma). Vypravují se tam s mužem, já to nedávám - v šatně se chytí jak klíště a pláče, že tam nechce. Jakmile si pro něj ale přijde do šatny učitelka a osloví ho, tak se zklidní a jde s ní, přes den prý nepláče. Domů chodí po obědě, takže je tam asi 4 hodiny. Po návratu říká, že to bylo lepší než předchozí den a vypráví, co všechno dělali, ale ráno je scéna zas o něco silnější (včera škemral i večer, že už do školky nechce, v noci měl neklidný spánek a vlezl si ke mně do postele až do rána). Řekl mi, že se jedné z paní učitelek bojí - že křičí (na něj prý zatím ne, ale zkrátka jí párkrát slyšel, jak okřikuje ostatní.) Druhou má radši, ta je prý hodná. Hlavní problém vydím ale asi v tom, že si nehraje s dětmi, nemá tam zatím žádné kamarády - když jsem se ho ptala, jak se některé děti jmenují, neznal ani jedno jméno. Dětí se asi stydí či bojí - část dětí je tam už z loňska takže už se znají, T. má problém se začlenit (je introvert, jedináček). První den se mu tam moc líbila taková autodráha s dopravními značkami, se kterou si tam kluci hráli, tak jsem se pak doma ptala, jestli si s ní pak taky hrál - prý ne, že se bál, aby to klukům nezkazil, aby jim nepřekážel. Nějak nechápu, že učitelky s dětmi teď v začátku nedají nějaké kolektivní hry - takové ty seznamovací, u kterých se třeba nahlas říká vlastní jméno - nebo zkrátka něco takového... Krom toho učitelky se rozhodly neakceptovat, že syna oslovujeme Téďo/Tedíku a říkají mu Teodorku. To je pro ostatní děti naprosto nezapamatovatelné a nevyslovitelné slovo (vím to z miniškolky v nemocnici, tam měly problém to vyslovit i školní děti). Ach jo. Zlepší se to, že jo? Jak dlouho ty raní pláče můžou trvat? Pracuju z domova, mám teď docela dost zakázek a i ty 4 hodiny jsou někdy málo, ale zároveň T. ví, že jsem doma a já vím, že pracovat se dá i v noci (ač v posledních měsícíh to někdy bylo hodně vyčerpávající) o to je to asi horší, pořádmi šrotuje, jak dlouho to zkoušet, jestli ho tam nedat až za rok atp. :-/

ANNAWA: mám takovou starší dceru a nepomohlo nic....zkoušela jsem jí dát do školky kolem dvou let, ale skončilo to totálním fiaskem....byla schopná jim tam dělat cirkus po celou dobu pobytu tj. 4-5 hodin v kuse a to ne jednou nebo 2x, ale snad 5x....fakt jsem neměla nervy na to týrat ty ostatní děti a učitelky.....to mi za to nestálo....takže šla do školky až ve 4,5 a to tam nakráčela zcela suverenně....ale i dneska je hrozný mamák, tábory nebo nějaké akce bez maminky ? ani náhodou....vloni byla poprvé na ŠvP, ale vyběhla z busu, vrhla se na mě a pět minut usedavě plakala štěstím, že je zase s maminkou....čili ti asi neporadím....

MEDVED007: tady bude problém v tom, že B je totální závislák a mamánek, takže si sem ještě budu chodit pro rady, co s tím?

ANNAWA: podobnou školku tu taky u baráku máme, sem tam jsem jí využívala pro malou zuzu....a ještě mi proti ceníku dávali slevu, že jsem jako místní :-) ceny byly podobné co píšeš :-)