RYBKA: nás holky překvapily - ta starší se pečlivě starala, ta mladší na ni zvysoka pekla a věnovala se jen novým hračkám - jinak se doma za ní táhne jak malé smrádě
ale starší byla očividně pyšná, že tam tu mladší sestřičku má a snažila se ji ochraňovat nebo alespoň zpovzdálí dohlížet

RYBKA: Syn (3 roky) teď začal chodit do školky dcery (4,5 let). Konzultovala jsem to s učitelkama a jejich zkušenostmi a nakonec jsem se je rozhodla dát každé do jiné třídy. Ostatně s dcerou loni chodili dva bráškové a nebylo to asi úplně ono, byli na sebe strašně fixovaní a dál už se moc nesocializovali. Já navíc řešila, že dcera je dominantní doma i ve školce. Doma jí syn moc neunikne, ale ve školce si může začít fungovat víc po svém, ve svém kolektivu... Chodí tedy do vedlejších tříd, občas mají i nějaký program spolu, sourozeneckých dvojic je ve školce víc a učitelky to řeší tak nějak rozumně, občas se domluví a jdou se sourozenci navštívit apod. Zatím to tedy trvá jen od září, ale myslím, že to oběma jde k duhu.

Logisticky nic moc, chodím je vyzvedávat ještě s nejmladším synkem, tak to je vždycky adrenalin zajít a vyjít ze školky se správným počtem dětí, ideálně i oblečením, které jim patří.

TUTIK: Jsem ten nápad nepřičítala Tobě, ale domnívala jsem se, že se bavíme o praktikách, které někde fungují. Protože za nás to takhle fakt fungovalo - nedokážeš si v klidu hrát, tak si běž lehnout, ať poznáš, že to mohlo být ještě horší, bylo ti špatně z chleba z marmeládou při dopolední svačině? dostaneš ještě jeden odpoledne, zatímco ostatní děti mají grep. A bohužel, co tak slýchám, pořád ještě se sem tam najde učitelka, která to takhle praktikuje dál.

VALENTINA: Já ve školce se spaním problém neměla. Jela jsem na pochvalu - kdo první usnul, byl při svačině pochválený. Mou první a poslední životní ambicí bylo být za spaní pochválena každý den:-)