VERONIKA22: Já bych souhlasila s Laurou - dítě je samotářské a nesamostatné, tak ho v tom ještě podpoříme?:-O Vymlouváš se na to, že to má po tatínkovi, ale z jiných Tvých příspěvků celkem vyplývá, že si uvědomuješ, že tyhle vlastnosti manželovi v praktickém životě nejsou zrovna k užitku. Ale jsou to Tvoje děti, tak dělej, jak myslíš.

K tomu, na co ses ptala - program ve školce se často hodně odvíjí od kalendáře, inspiruje se jím prakticky ve všech činnostech. V září se mluví o sklizni ovoce, říkají se básničky typu Foukej, foukej, větříčku, zpívá se nějaká odpovídající písnička, maluje se strom etc. V říjnu třeba přijde na řadu drak, tvoření z podzimního listí, zvířátka z kaštanů, v listopadu se dělaji dýně, ke konci se zpívá Bude zima, bude mráz... A takhle to pokračuje k Mikuláši, adventu, přípravě na Vánoce, přijde na řadu sněhulák (ve zpěvu, básničkách, malování i modelování), masopust (u nás se třeba tradičně o masopustu mluví o řemeslech a povoláních), no, a už tu máme pomalu jaro, Velikonoce... Jestli chceš s dětma dělat aspoň zlomek toho, co v dobré školce, tak si dost mákneš.

VERONIKA22: já vím, že ti odpovídám na něco jiného, než se ptáš, ale snažíme se ti všechny naznačit, že ve školce nejde o ty faktické znalosti, které doženeš doma, ale právě o dovednosti, které se dítě samo doma bez kolektivu nenaučí.

VERONIKA22: já jsem se cítila blbě, když jsem dítko do školky dávala, ale po dvou měsících mám naopak pocit, že mu to v mnoha ohledech ppospívá. A to patří mezi děti, které jiné děti vůbec nazajímaly a kterého do té doby, než byl zanechán ve školce, víceméně nikdo nehlídal, tudíž ze začátku dost plakal.
Ale teď vidím velké pokroky a to i v oblastech, které by mě nenapadly.
Navíc, jak říká kamarádka, dítě potřebuje, aby mu někdo udržoval přísnější hranice a dělá mu to dobře, což ne vždy (spíš málokdy) v domácím prostředí jde.

VERONIKA22: z tvojí zkušenosti něco vyplynulo, ale svým dětem nedáváš moc šanci si na to přijít, už je dopředu ovlivňuješ tím, co si zažila ty. jako my to samozřejmě v životě takhle děláme běžně, ale fakt stojí za to zamyslet se nad tím, jestli to třeba není zbytečné...

VERONIKA22: aby ti pak jezdila na školy v přírodě a lyžáky apod. Já třeba tu školičku jTondovi úplně závidím, paní Irenka jmiluje děti, přitom teda je i velice nadaná a erudovaná, to je pravda. Má podobný styl výchovy jako já. A Tonda, který se mi ještě nedávno rval s dětmi o bábovky a nyní si s nimi hraje, spolupracuje.

VERONIKA22: podle toho co tu píšeš tvůj přístup dcerce spíš škodí než že by jí prospíval (nehne se od tebe na krok, pořádně nemluví, neumí hry...). Ale samozřejmě domů ti nevidím a proti domácímu vzdělávání vůbec nic nemám. Nicméně ve školce je opravdu nejdůležitější ta socializace, zvyk na autority mimo rodinu, nabytí určité nezávislosti na rodičích. Jinak se tam hlavně kreslí, zpívá, tancuje, cvičí, děti se učí držet pozornost. Ale to jsou jen vedlejší aktivity, hlavní je holt ta příprava na existenci ve společnosti a na vzdělávání ve škole.

VERONIKA22: já bych teda potomka přihlásila aspoň do nějakých kroužků a to do takových, kde nebudete společně, jen on, děti a paní učitelka/učitel.

VERONIKA22: jenže právě pro to, že je třeba introvertní a ten kolektiv jí tolik nebere, by v něm měla - v rozumné míře pro ni - být, aby se potrénovala. protože ono jí pak v životě moc nic jiného nezbyde, jestli nechce někde poustevničit...