KATIA: Jako matka ti rovnou řeknu, že bych nerada popisované dítě (vrhne se na druhé děvčátko a otřepe mu hlavu o zeď) viděla v skupině s mýma dětma, LHOSTEJNO kolik budou brát učitelky, zda jich bude o jednu víc nebo dětí o čtvrtinu míň.
Mimochodem, takové atace předejít nejde, ani pokud je učitelka metr a půl daleko.
Někdy je ale řešení docela snadné - spolužačka z gymplu, takto vystudovaná vychovatelka, měla dítě ve školce s "kousajícím" chlapečkem, se kterým přece nejde nic dělat, neb kouše taky rodiče. vzhledem k tomu, že nešlo o schizofrenii, nebo tak, ale prostou NEVYCHOVANOST, vyřešila to jednorázovým přístupem (poté, co dítě přišlo podruhé s fialovým kusancem) - chytla kluka, zvedla ze země, vycenila zuby - neumím to popsat, předvedla to a lekla jsem se i já - řekla, že má zuby větší než on a že pokud ještě jednou, jedinkrát, kousne ve školce KOHOKOLI, kousne ho ona TAKY.
Již nikdy nekousal. Tedy ve školce, co dělá doma ji nezajímá...