Moje dcera ted chodi do statni skolky a stezovat si nemuzu na nic. Je ale uz velka, na skolku davno zvykla.
Chodila nejdriv do miniskolicky pri mistnim MC dvakrat tydne na dopoledne, tam si dobre zvykla. Pak zacala dochazet denne, zase do skolky od MC, tedy soukrome a ucitelky skvele.
Obecne bych asi rekla, ze urcite maji na deti a specialni pozadavky vic casu (v nasem pripade mluveni a individualni pece), protoze napriklad u nas to bylo za den stejny pocet ucitelek, ale polovina deti.
S dvanacti detmi je vic casu na kazde nez v petadvaceti.

Druha dcera ted jede ve stejnem rytmu - asi od unora chodi trikrat tydne na dopoledne, ted zacne od pondelka chodit kazdy den na dopoledne i s obedem. Zatim tedy do te soukrome s mensim poctem deti (max 8, spis mene/asi 12-14) Akorat ji byly tri roky.

PARCELKA: A nepomohlo by ji aspoň chvíli vyzvedávat po obědě? Jestli máte tu možnost... Když pláče v průběhu dne, kdy tam nejste, tak to rozhodně "nehraje na rodiče" (kteří u toho nejsou) :-( O změně bych v takovém případě asi taky přemýšlela, když na jejich straně není žádná vstřícnost a snaha o řešení...

Já mám o 17 let mladší bratry, dvojčata a když začali chodit do školky, taky to těžce nesly, a tak se máma domluvila a první půl rok je tam nechávala jen pár hodin, někdy tam s nima zůstávala celý den apod....a nakonec si zvykli, takhle jak to ted máme my se bojím, že jí uděláme ze školky nějaké trauma....

RYBKA: ona plakala po ránu jen ten první týden, pak většinou až během školky, když třeba přišli z venku a pod....taky jsem si myslela, že to na nás hraje, ale většinou se to stávalo odpoledne a vyzvedávala jsem si ji plačící. Dnes třeba nemohla jet na výlet na výstavu betlémů, já s ní nemohla jet z důvodu rozplakání jiných dětí, a protože by to prý nezvládla, přišla za mnou ředitelka a řekla mi at ji na výlet neposíláme, že se pozvrací hned jak se autobus rozjede....tak mi to bylo strašně líto, neb se tam těšila a to je pro mě to, proč vážně uvažujeme o změně školky....Oni prostě nechtějí mít starosti navíc, s tím, že by třeba někde plakala a tak raději řekńou, že ji nevezmou.....

PARCELKA: Myslím, že na konci listopadu je už většina dětí tak zajetá, že bys tam svou přítomností nikoho nerozplakala... A jestli jo, tak je asi něco špatně...

PARCELKA: Tak zrovna tohle je poměrně osvědčený postup, protože spousta dětí to hodně na rodiče hraje, 5 minut po jejich odchodu jsou v pohodě a jdou si hrát s hračkama a ostatníma dětma. U nás tohle taky doporučovali, ale když se to nezlepšovalo a učitelky viděly, že to na dané dítě nefunguje, samy domlouvaly s rodiči individuální postup řešení (třeba jednomu chlapečkovi od dcery ze třídy chodila maminka na desátou, protože to pro něj bylo zezačátku dlouhé, nejdřív ho hned vzala domů, pak s ním a dětmi chodila na zahradu a pak už se kluk zajel, že si jí venku vůbec nevšímal, takže mohla začít chodit až po obědě).

ANNAWA: mě docela mrzí, že právě toto bylo vyzdvihováno a schůzce, než školka začala, že je prvních 14 dní povoleno rodičům zůstávat, aby si dítě zvyklo, ovšem ve skutečnosti to tak není, když jsem to připomněla, tak mi bylo odpovězeno, že ublížím a rozpláču jiné děti a zda to chci....Holt jsme narazily na školku, kde mají učitelky něco zajeté a nechtějí to dělat jinak. Naše dcera je téměř pořád s námi na hlídání u babiček je tak 2x-4x za rok, takže na nikoho jiného není zvyklá a je na nás fixovná, přitom mluví o tom, jak se těší na děti a hračky, jí se tam líbí, jen nedává některé situace, ale nevím jaké, neb učitelka vždycky řekne že se najednou otočila a on plakala až se pozvracela.... Já se proto spíš snažila ji povzbudit, že to bude skvělý, at si to tam užije apod...takže si myslím že zrovna ona by potřebovala nějaký adaptační proces, kdy bychom s mužem mohly nějakou dobu zůstávát nebo ji tam dávat na 2 hodny apod.

PARCELKA: jenže ono na tom, že dítě přestane plakat spíše, když tam rodič není, také něco je. Je ale na citlivosti rodiče a učitelů, aby to odhadli. Tady v naší školce je například chlapeček, který probrečí kus každého dopoledne už dva měsíce. Občas tam s ním je jeho maminka, chvíli, a její projev by teda rozbrečel i mě - ona ho lituje, že tam musí být, a tak podobně.

PARCELKA: Dcera chodí do státní, ale s hodně přátelským a vstřícným přístupem. Nikdy jsem tam nezažila, že by byly učitelky na děti takhle nepříjemné. Loni se směly děti vodit a vyzvedávat úplně kdykoli, a nám dělalo vstávání problémy, takže jsem se tam nezřídka ocitla i v době, kdy tam běžně rodiče nechodí, a nepřišlo mi, že by před rodiči hrály učitelky habaďůru a v ostatním čase se chovaly jinak. Se soukromou vlastní zkušenost nemám, jen přes kamarádky, a i tam se zkušenosti liší (dost radikálně). Takže bych řekla, že státní/soukromá nehraje až tak velkou roli, spíš je to kus od kusu.

PARCELKA: a tak to asi lepší je, jistě. Já mám zkušenost se státními školkami u starších děti a momentálně se soukromou u nejmladšího, rozdíl to je, ale jak by to bylo s jídlem, nevím, B vlastně zatím chodí na oběd domů.

ANNAWA: já nemyslela jen to jídlo, jde mi hlavně o ten přístup, tak nějak v obecnější rovině, chápu, že na to stejné mohu narazit i v některé soukromé, jen spíš zda to může fungovati v některé státní nebo spíše v těch soukromých. Já jsem si ted potvrdila, že se ve školství vlastně nic moc nezměnilo, byla jsem na schůzce s ředitelkou v době "školky" když jsou tam děti bez rodičů a nějaký chlapeček plakal a učitelka ho osočila: "prosim tě, přeci nebudeš pořád řvát" tak jsem docela koukala a moje dcera je hodně citlivá a každý týden se tam z nějakého důvodu, zřejmě ze stresu, pozvrací....doma to nedělá, takže jsem chtěla zjistit, zda je přístup v soukomých školkách obecně příznivější a vychází vstříc, je jasný, že pak půjdu a budu hledat.

PARCELKA: to je ale přece všude kus od kusu. Můžeš mít soukromou školku, kde to taky řešit nebudou, i když obecně asi spíše než ve státní. Nejjistější bude tam dojít a prostě se zeptat.

Máte prosím někdo zkušenost se státní a soukromou mateřskou školkou, liší se nějak přístup učitelů k dětem? Naše dcera 3,5roku chodí od září do státní školky a jelikož se s dětmi "nepárají" a nějaké naše požadavky ohledně jídla, neb má alergii na vaječný bílek, jsou docela problém, přemýšlíme o změně školky a spíš se přikláníme k soukromé, ale ještě bych si to chtěla potvrdit u někoho, kdo tu zkušenost má....děkuji za odpovědi:)

ILLUZE: jj, v zásadě jsem pro můj syn měl asistenta celý první stupeň plus tři roky na osmiletém gymnáziu, i když poslední roky už zdaleka ne na full time.

MARKYSHA: tak to zase úplně ne, je na běžném osmiletém gymnáziu. Nijak závratně nadaný není, je to jen celkem chytrý kluk, který si bohužel školu zbytečně komplikuje tím, že na formální vzdělání trochu kašle - k rysům jeho povahy ovšem patří, že si za všechno chce nést odpovědnost sám, takže už je to trochu jeho boj.
Taky bohužel moc nechápe, že nemůže každému učiteli říct, co si o něm myslí, respektive že to není moc taktické, za to mu taky nikdo v případě nerozhodnosti lepší známku nedá. Ale už se o něj v tomto směru tolik nebojím jako v době, kdy ho vyhodili z první školky s tím, že je to nevzdělavatelný prevít.

ANNAWA: ale on už je někde ve škole pro nadaný děti, jestli se nepletu?

ILLUZE: souhlasim, psala jsem o lehci forme autismu.

JELLYBEAN: jenže je prostě rozdíl o autistické nebo děti s Asperegerem apod. a prostě agresivní... chápu, že jedno nevylučuje druhé... každopádně tak či tak by měly mít tyto děti po nástupu do vzdělávacího systému odborné asistenty

MEDVED007:
RYBKA: napsala jsem to nejasně, těžší případe se poznají snáz, ale stejně není třeba dlouho jasné, o jakou formu autismu jde a tak podobně.

MARKYSHA: jak už tu zaznělo, je to dítě jako hrom do police.