Bartoloměj chodí do školky rád, většinou s úsměvem a i tam je v pohodě.
Nicméně ho trápí, že tam jeden chlapeček dopoledne do dopoledne brečí - někdy má dokonce tendenci se k němu přidat.
Ten chlapeček nebrečí chvíli po příchodu, ale průběžně několikrát za dopoledne a to už od začátku října, kdy tam začal chodit. Píšu to jen jako takový postesk, ono se s tím mnoho dělat nedá, i když si můžu x-krát myslet, že chlapeček prostě na školku ještě nemá (nevím, co bych dělala v podobné situaci, kdybych třeba už fakt potřebovala chodit do práce) nebo že maminka za to trochu může, protože ho lituje způsobem, kterým dává najevo, že školka je fakt utrpení.
Ale v praxi to třeba je tak, jako dneska před obědem, když jsem tam pro B šla - paní učitelka je s dětmi ve třídě, kdežto pan učitel v koupelně uklidňuje svíjejícího se Jáchyma, který brečí tak, že je trochu mimo.