EDERA: tak to já už holky vycvičila, že fleky (jakékoliv) na oblečení řeší okamžitě tím, že danou věc namočí do umyvadla a vezmou si jiné oblečení. často o tom ani nevím, jen najdu večer namočené cosi v umyvadle :-)

BLONDYNKA: A navíc jsem to včera zjevně zakřikla, protože, když jsem přišla večer domů ze SRPŠ, měla blondýna triko počmárané od gelovek. Zjevně se to stalo chvíli po tom, co jsem odešla, a ona se pak bála, že by jí hlídající bratr vynadal, tak celý večer ležela na gauči na břiše, aby na to nepřišel.:-) Převlíknout se do něčeho jiného ji očividně nenapadlo.

EDERA: Naše Rozárka pravidelně na čele. A taky na loktech a na zadku (!!)

ADD: To mi připomnělo, jak mladej měl ze školky mokré slipy, ponožky, tepláky i tričko. Když jsem pátrala po příčině, ukázalo se, že s kamarádem soutěžili, kdo čurá větším obloukem - u jedné mísy, takže se počůrali navzájem. Takže dítě zmačené od mytí je ta lepší varianta :-)

BALAENA: Ty už jsem si koupila loni. :-) Ale možná že mně by stačily crocsy, já na sebe necákám, já se jen opatrně brodím. :-)

EDERA: Nik si právě po příchodu domů myl ruce. Triko si pak rovnou svlékl, že je mokré, ale proč měl mokré i slipy a ponožky, to nechápu. A poté, co jsem to šla hodit do koupelny o koše na prádlo, mám mokré ponožky taky. :-( Možná jim ty nepromokavé oblečky z Lidlu budu dávat na doma. Včetně holinek. :-(

BEBERA: Jojo, a tyhle sobecké matky těchto špínovzdorných dětí se nikdy nepodělí, kde se to kupuje, že?!
My jsme včera vyrazili do města na pivní slavnosti, v parku jsme chvíli sbírali kaštany, samozřejmě, že OBA DVA!!!! šlápli okamžitě do toho nejtekutějšího psího hovna v celém parku, pak na náměstí si dávám burčák, abych ten smrad přežila a najednou koukám, že Rozárka má po sobě všude zelené skvrny od trávy. Ale fakt všude, na zádech a na obličeji a tak. Fakt to nepobírám, byli jsme tam pár minut a přísahám, že ani jedno z dětí nerylo nosem v hlíně a neválelo sudy.

ILLUZE: Jen technická - kdyby moje děti měly ve školce oblečení na ven čisté byť jen tři dny po sobě, tak je víc než jasné, že venku vůbec nebyli, učitelky a ani místo kam se chodí, s tím alespoň u nás nemají vůbec nic společného. Moje dcera je schopna se zasvinit během dvou minut na dvorku, syn šlápne do hovna nebo na sebe vyleje cokoli tekutého i na místech, kde by normální člověk žádnou takovou ingredienci nenašel :-))

ILLUZE: A jinak k aktuální situaci - třída v té samé školce.
Děti se v této třídě nesvolávají pokřiky typu "děti oběd!", "Jde se spát!"- na jednotlivé činnosti mají vybrané písničky - paní učitelky začnou zpívat a děti už vědí, že bude svačina či oběd nebo se jde spát...
Ve třídě mají paní učitelky, které si jako jediné z celé školky stojí za svým a předškolákům nedávají domácí úkoly (a to jich mají letos 17) - pracují s nimi denně, vedou si záznamy a sledují, jak se v jednotlivých oblastech dané děti rozvíjejí, max. rodiče požádají i součinnost, zda by se mohli doma třeba zaměřit na motoriku nebo doporučí nápravu řeči apod. V předchozí třídě jsme zaznamenali a předem se rosili, co to bude, nástěnku s puntíky typu "přinesl x nepřinesl".
Obě jsou velmi milé a vstřícné, Eli nám kolikrát zapomene ráno dát pusu na rozloučenou, dříve se dlouze loučila a tahala nás do třídy. Teď mezi dveřmi "pa" a už jí není... Opět jsme párkrát dostali vynadáno, proč pro ni jdeme tak brzy (ve čtyři, školka končí v pět).
V předchozí třídě nechodili na procházky, jen jsem obden řešila příšerně zaprasené oblečení, protože brali děti jen "na zahradu" (no nevím, na zahradě jsem stavební úpravy nezaznamenala, budování parkoviště vedle budovy školy ano - z některých věcí se mi ten beton a přilepené šutry sundat nepodařilo). Teď chodí, paní učitelky nás požádaly, jestli by mohly mít děti ve školce batůžky, že si nosí z procházek listí, květiny a různé kamínky, s nimiž pak ve třídě tvoří. Jo a oblečení na ven má celé ty 2 týdny stále stejné, i když pršelo.

ADD: ve školkách, se kterými jsem měla tu čest, byl takový malý dotazník, co má dítě rádo, co nesnáší (nejen jídlo) jak mu doma říkáme, o co projevuje zvláštní zájem, atd.. přišlo mi to docela fajn a evidentně se tím i řídili...

TUTIK: Mluvila, vypadá to, že situace vznikla částečně poněkud náročnou organizací (změnili systém, učitelky se částečně nějak protáčejí v jednotlivých třídách, z nichž jedna vznikla na druhé straně Prahy, takže je to pro děti i pro učitelky dost složité), špatným předáním informací novým učitelkám ("chodil sem už loni" místo "chodil sem loni tři měsíce jako výrazně nejmladší") a prostě "špatné konstelace" - jim přišlo ok nechat dítě jít poslední teplý letní den dítě ven ve spoďárech, mně ne. V pátek byla ta učitelka milá a vstřícná, tak jsem to nehrotila; že mají dát na chování vůči Nikovi pozor vědí. Kdybych s tou školkou neměla zkušenost z loňska, tak to řeším víc, takhle si myslím, že to byla blbá náhoda. (Koho děsí ten zadeček - ten den vzala paní učitelka Nika mokrou žínkou, což nesnáší , ale bylo to holt potřeba.) Uvidíme, co bude dál, ale věřím, že to bude ok. Jasně, že by se to profesionálům stávat nemělo, ale kdyby mě měl někdo odsoudit za to, že jsem jednou řekla něco, co jsem říct neměla, tak nemám šanci. ;-)

ADD: To není o potvrzení zvláštního přístupu k dítěti - ano, vysloužila jsem si nálepku komplikované matky, ale to mi za fakt, že se nám od letošního školního roku vrací domů usměvavá holčička a ne vytěkaný uzlíček nervů, mi za ten výše uvedený status stojí.
Vyběhala jsem dcerce přesun do jiné třídy. O problémech jsem tu psala loni.
Neskutečné, jak špatný vliv na dítě může mít nevhodný přístup pedagoga a problematický kolektiv.

A ano, i mně bylo tehdy mužem "jemně" naznačeno, že to moc prožívám, alias jsem hysterka. A byla mi vyčteno upozornění jeho mamky, že dítěti komplikuji pozici ve školce.
No a co. Podstatné je, že dcerka je teď v pohodě.

ADD: budu ti držet palce. Chápu, že takové jednání je nepříjemné. Pro mě by bylo těžké zůstat klidná a diplomatická, tak ti přeju, ať to zvládneš.

ADD: hele, že to není na něm hned vidět, to nic neznamená. Toník taky působí jako splachovací, věčně vysmátý tip, kterého se nic nedotkne. Ale každou věc prožívá velmi silně později. Jak ho napadla v Šestce ta holka, dodnes se bojí starších blond holek. Od té doby po té nehodě s vlakem, tak se hrozně bojí dodávek i aut, třese, tlačí se ke zdi, jednou projela žlutá dodávka, tak se dokonce i počůral. Na vlaky se to ale nevztahuje. Ono se to můž projevit i o půl roku později způsobem, který si nejdříve nespojíš.