Já mám v oddělení jednu holku, se školkovými dvojčaty (a eklukem), bydlištěm a školkou na Kladně (zatímco pracoviště máme v Praze) a přítelem, co dělá dvanáctky. Dělá na plný úvazek s tím, že má povolenou práci z domu. Z ulice jsem ji ale taky nebrala (dělá u nás od absolvování VŠ). A ikdyž se celkem snaží, tak občas musím něco střihnout místo ní (nebo to místo ní dodělat, protože je to rychlejší než to řešit po tolefonu a mailech). Ale to asi záleží i na charakteru práce. Každopádně bych asi váhala, kdybych si teď měla vzít někoho dalšího s podobnými požadavky. A téhle odrostou děti, tak bych asi zásadní problém neměla, ale jedna z pěti je tak akorát.
Když byl mladej ve školkovém věku, tak já měla prac. dobu 7.45 až 16.15, manžel si ji posunul tak, že dělal 6,30 až 15. Já vodila ráno na sedmou (školka měla od 6.30, ale mladej tam občas býval v těch 7 první), manžel vyzvedával. Provozní doba byla do 17, pak nějakou dobu do 17.30, ale pokud manžel nemohl a já šla pro mladýho kolem té páté, býval tam skoro poslední. Taky pak tu prodlouženou provozní dobu vrátili na 17 hod.