reditelce jsem napsala tohle, tak snad nebudu za troublemakera.
Dobrý den,
ráda bych Vás informovala o situaci, ve které se nalézáme.
Moje dcera, Madlenka xxx, byla přeřazena ze třídy Motýlků do Myšek. K tomuto přeřazení došlo v podstatě bez diskuze s námi a i oznámení o změně proběhlo poněkud nestandardně, dle mého názoru.
Naprosto chápu, že je potřeba z organizačních důvodů někdy děti přeřadit, ale předpokládala bych, že tomu předchází dialog mezi rodiči a učitelkami nebo alespoň vzájemné potvrzení, že s tím souhlasíme a je to v pořádku.
Zvlášť když Madlenka je v této třídě už rok a půl, má tam kamarády a cítí se tam dobře. Před časem se mě paní učitelka zzzz ptala, zda by nebylo lepší Majdu přeřadit k Myškám, že si tam pěkně hraje, nicméně Majda na přímou otázku řekla, že nechce, že ona je přece Motýlek a že tam má kamarádky, tím jsem to považovala za vyřízené.
V pondělí 9. 2. odvedl můj muž Madlenku do školky a tam mu bylo oznámeno, že už nebude od tohoto dne v Motýlcích, ale v Myškách. Manžel byl překvapen a řekl, že se o tom poradíme a odpoledne promluvím s paní učitelkou já, poté mi volal, že je tím poněkud zaskočen a zda mi o tom někdo řekl, zároveň se informoval i u pana Ssss, zda budou přeřazovat i mladší Tttt, ale ten o ničem nevěděl a rovnou řekl, že by s tím nesouhlasil.
Možná to jakožto původně speciální pedagog vidím zbytečně komplikovaně, ale není až tak neobvyklá situace, že dítě může přeřazení ze „své třídy“ chápat jako trest, zvlášť bez kontextu a přípravy, a zvlášť poté, co jí několik holčiček řeklo, že ona je malá a půjde k malým dětem (zřejmě o tom byly informovány dříve než my, já si to dala do kontextu až teď, proč si na to Majda stěžuje.)
Nicméně v pondělí odpoledne jsem přišla do školky, Majda byla v Motýlkách s paní učitelkou Mmmm, která mi řekla, že Majda je už přeřazená v Myškách, a že tam nejspíš není nikdo, s kým bych o tom mohla mluvit, leda bych chtěla počkat na paní učitelku Jjjj, která má hodinu jógy. Takhle v podstatě tedy proběhla první informace ke mně ze strany školky, že je Majda definitivně v jiné třídě.
Pak se mnou řešila tričko Majdy, které měla nové a nepoznala si ho, že nejdřív řekla, že její je a pak, že ne, „..no ať si ho prostě vezmeme, protože sem už Majda nepatří, od zítřka je v Myškách.“ Majda se chtěla vmísit do hovoru, viděla jsem, jak v ní po tomhle hrklo a tak začala „Mami, mami..“, ale paní učitelka ji utla slovy „ Co ty tady pořád mami mami.. Mami, tati, v komoře je myš.“ Tónem, na který jsem si ani já nedovolila nic říct. Majda začala natahovat, tak jsem ji odvedla do šatny, kde už si nechtěla vzít věci, tak jsem ji odnesla dolů, kde si sedla na lavičku a začala zhoršeně dýchat. Převlékla jsem ji a počkaly jsme na paní učitelku Jjjj, která byla velice vstřícná a příjemná a nedorozumění jsme si vysvětlily.
Majdu jsem se pokoušela uklidnit, ale rozjel se ji astmatický záchvat. Chtěla bych předeslat, že vím, že Majda je přecitlivělé dítě, je to astmatik a je úzkostná, nicméně vše s ní vždy šlo řešit mírně a domluvou, vysvětlením a tak na rázné jednání či zvyšování hlasu reaguje neadekvátně.
Celou situaci jsem s ním probrala, byla ráda, že bude u paní učitelky Jjjj, že jí řekla, že bude její holčička a bude mít značku jablíčko (ta už byla tou dobou také přepsaná), ale byla pořád rozhozená z toho, že paní učitelka Mmmm řekla, že si nepozná vlastní tričko a že nepatří k Motýlkům. Za chvíli už jí bylo slabo, klasická hyperventilace, bolely ji nožičky a tak jsem ji musela k autu odnést, bohužel astmatický záchvat neustoupil ani po několikanásobné aplikaci ventolinu a uklidňování a do noci se rozjel v težký záchvat, který pořádně nezmírnily ani podané kortikoidy.
Do rána nespala a dusila se, v noci plakala, že už se umí oblékat a že je velká holka, ráno už hlen pokročil na průdušky a paní doktorka druhý den konstatovala astmatický zánět průdušek, Majda dostala další kortikoidy a antibiotika na dva týdny.
Abych celou situaci shrnula a vyzdvihla konkrétní body:
Chápu, že zvlášť při personálním oslabení může dojít k problémům komunikace školky s rodiči a tak se dozví takto podstatnou informaci prakticky za pochodu, to se může stát.
Chápu přeřazení a souhlasím s ním, ve výsledku se domnívám, že Majdě naopak jenom prospěje, u Myšek bude mít větší klid a obě paní učitelky Myšek považuji za výborné pedagožky.
Rozhodně bych chtěla vyzdvihnout přístup paní učitelky Jitky, která byla velice citlivá a vstřícná a nepodcenila přípravu na Madlenčin přesun, který jí patrně pořádně vysvětlila a namotivovala ji.
Jsem přesvědčená, že paní učitelka Mmmm ani nebude vědět, že k něčemu došlo a samozřejmě uznávám, že v jiné situaci a na jiné dítě by její rázný způsob neměl třeba žádný vliv. Ale jako kvalitní pedagog musí pracovat s rozdílnými povahami dětí a respektovat jejich křehkou psychiku, která je v tomto věku snadno zranitelná.
Je mi jasné, že celá situace je snadno bagatelizovatelná a já mohu působit jako přecitlivělá matka rozmazlené holčičky, nicméně mi přijde, že pokud nepoukážu na chyby, které v tomto celém procesu nastaly, je snadné je z nevědomosti opakovat a nechtěně tak napáchat další škody a domnívám se, že jako ředitelka školky byste o celé situaci měla být informována.
Nechci z toho vyvozovat žádné závěry ani řešení, jen bych byla ráda, kdyby si paní učitelka Mmmm uvědomila, že když mluví o dětech před nimi, tak to vnímají a v takto netriviálních situacích by měla zapojit více citlivosti, jinak může bohužel dojít i k takovým následkům jako v případě Madlenky.
V případě potřeby mě kdykoli kontaktujte.
S pozdravem