MEDVED007: to je strašně krásné! Škoda, že jsem to neznala dřív...!

BEBERA: já dětem kreslila na prst takový malý obličejík, jakože maminku, která tam s nimi je :-)

EVIANAIVE: Nám v tomhle období pomohly rituály - mladšímu jsem ve stejnou dobu vyprávěla pohádku, kterou měli ve školce na zdi na obrázku (každý odchod bráchy ořval), se starším jsme hráli hru na start rakety - nejdřív jsme se před třídou dosyta pomazlili a potom jsem odpočítávala a když jsem se dostala ke startu, vyhodila jsem ho do vzduchu a s příslušným zvukovým doprovodem přehodila přes práh třídy. Kamarádka s podobným úspěchem dává každé ráno synům na ruce svoje gumičky na vlasy, aby měli kousek maminky pořád u sebe...

Tak. Dítě odevzdáno. Žádné srdcervoucí loučení se nekonalo, prostě jsme si zamávaly a nazdar. Tak uvidíme.

Teda ja vubec o zadne adaptaci v nasi skolce nic nevim! U mych deti vubec (mladsi mela placici obdobi az pred prazdninami, skoro cely cerven), ale i ostatni deti, pokud vim, tak je tam rano rodice privedou, dite mozna chvilku place, tak muze rodic chvili zustat, ale rozhodne to neni nejak narizene. Deti, ktere v pohode jdou, ucitelky hrozne pochvali a dite spokojene odhopka si hrat. Naopak mi prijde, ze jak se rodice postupne odevzdavaji deti, deti uz uklidnene se znovu rozplacou ve chvili, kdy zas nekdo dalsi prijde. Takze dobre, ze prichody jsou jen do osmi, jinak by resily placici deti cely den.

Musim se zeptat nasi reditelky, jaky je oficialni postup. :-)

KRISTY: takhle se to dělá u nás v MC, ale to jsou dvouleté děti a celý ten program mi přijde vlastne adaptační, zvykají si na kolektiv, režim bez rodičů a přijde mi to fajn, dělá se to, jak píšeš, na 100% to tedy nefunguje, ale je to běžná praxe a možnost pro všechny... ale ve školce, kde jsou 4leté děti je to už docela masakr, některé děti jsou zvyklé, některé omdlí při představě, že máma není a stejně tak to mají rodiče a je to pak docela bordel. Nastupovat do práce o 14dní později, protože má školka mnohdy úplně debilní adaptační program, který je navíc pro mnohé zbytečný, je docela masakr :-(
Mne nic nepálí, byla jsem na telefonu a řekla jsem, že první týden bude asi chodit po obědě dom a pak uvidíme, třeba bude chodit jen na tři dny nebo prostě dle potřeby... Byla jsem nervózní, ale dopadlo to dobře, představa, jak tam s ní šaškuju, ať dělá, že tam nejsem nebo přijdu za hodinu, kdy si sotva zvykne, že tam jsou i děti a ne jen kupa nových hraček, mi přijde jako oboustranné týrání...