QUANTI: Já jim sladké úplně neodpírala, tu a tam něco malého přistálo, ale bo
Nbony ani lízátka jsme nevedli vůbec hlavně kvůli zubům - a taky mě to prostě nenapadlo jim to dávat, ono taky kdy, jí pětkrát denně, ani nebyl prostor někde něco strčit, buď byli najedení, nebo bylo před dalším jídlem :-D Takže do vysokého věku neuměli cumlat ani lízátkovat, ale zato musím hrdě říci, že těm přebarveným chemickým cukrovinkám ani starší na chuť dosud nepřišel a odmítat nabídky od kluků zvládá velmi asertivně. Oba jsou naučený, že se to jí po troškách a nemají s tím problém.
Ne že by to pomohlo: Starší tak do tří snad ani neochutnal čokoládu, mlsání žádný (pořád mi přišlo, že je na to malý, navíc měl potíže s trávením, takže jsme jídelníček ladili jak harfu - a špatně trávil zeleninu, takže má krásný základ k odporu :-)), ale teď je mu devět a oplácaný je stejně, protože co si neusladil, to si utěstovinoval (suché těstoviny jsou jeho kulinářským nebem). K jeho smůle mám sklony k tvrdohlavosti a nějak jsem s nižšími venkovními teplotami nabralala obrovský elán (takže za poslední týden začal jíst cherry rajčata, byť zatím jen oranžová :-D). Šmarjá jídlo, já bych to zrušila, v každé druhé sci-fi slibovali touhle dobou jednu pilulku po ránu, že bude vystaráno. :-))