ORIKA: Ani já nemínusovala, ale nesouhlasím s tím taky. Kdyby se po každém konfliktu měla měnit školka, kolektiv, bude na tom bité nakonec hlavně dítě.

ZU_22: já ti teda mínus nedala, ale třeba já si na školku nemohla stěžovat ani v nejmenším, učitelky tam bych pozlatila a na pokec se tam občas stavím i dnes, když už je starší ve škole a mladší do školky ještě nedorostl...navíc ono jaksi ne každý si dnes může dovolit soukromou školku, natož na celodenní docházku, stejně tak dojíždění třeba na druhý konec města...a ne, opravdu si nemyslím, že chování dané p.uč je v pořádku a osobně bych si to s ní hezky f2f vyříkala, jen si myslím, že ne každý má možnost a chuť kvůli jednomu konfliktu dělat radikální řez v podobě změny školky

TRISSIE: tak ja bych videla plus, ze treba travi fakt hodne casu venku, coz povazuju za velky klad, v nekterych skolkach jsou deti zavreny jak zviratka...ale samo ceho je moc toho je prilis, ale mohlo to byt zajimavy urcite venku, jiny :)

ZABITULKA: my nakonec nebyli vůbec, vykopala jsem manžela (taky si stěžoval, že ho bolí v krku), zabalila jim krabičku cukroví na ochutnání, ovšem na rohu ulice se mladej rozmyslel, že vlastně nikam nechce.
Asi to bylo hezké, měli i ohňostroj, ale holt na to bychom museli být zdraví.

Pozitivum ovšem je, že jak tu muž musel být o hodinu dřív než obvykle, tak jsme se i dřív navečeřeli a děti už jsou v posteli!

TRISSIE: U nás vevnitř.

pomsta byla sladka... dcerka nechtela svacinu, ze ji to nechutna, debrecinku na margarinu ze neji... ale jen to snez betusko... tak se jim tam poblila... vypada v pohode, nikdo mi nevolal (!?), ze pry asi ji to jen nechutnalo... a k tomu zprava, ze se skolka se chce zaradit do projektu "zdrava skolni jidelna" s cilem ziskani certifikatu stejneho jmena a druhy projekt ma byt zakoncen certifikatem "rodice vitani".
uz deset minut se nemuzu prestat smat, mam pocit, ze mne uveznili v ceske sode :-D.

HABRENKA: Oni jsou ti řvouni často dost zbabělí. Když cítí, že po sobě nenecháš šlapat, hodí spátečku a snaží se s tebou vyjít. Prostě cítí silnou osobnost a ne hadr - a tam už je to peskování tolik nebaví :-). Gratuluji k ustání situace. Porpvé je to vždycky těžké a člověk se lekne. Důležité (i pro pozoorující dítě) je neudělat z toho steroetip. Kdybys přišla, jak spráskaný pes dnes do školky a začala sse učitelce omlouvat, bylo by to rozhodně nevýchovné - takle je z toho "otřepat se a jít dál".

HABRENKA: Jak nasala KAERI, nenechala bych se zatlačit do defenzivy, ale nezahajovala ofenzivu. Já osobně bych se snažila hrát na to, že JÁ jsem pánem situace, ne ona. Ona se mnou chce dobře vycházet a já mám taky páky a odhodlání na to, udělat jí ze života peklo. Hodně dělá, co si necháš líbit. Není špatná strategie "otevřených dveří". Tedy - necháš si všechno vyčíst, se zájmem nasloucháš a nezpochybňuješ, nereaguješ jinak, než neutrálně (nasloucháš). Až litanie skončí, zopakuješ, co jsi slyšela (nezdravím, chodím pozdě). Stále nezpochybňuješ, naopak vyjádříš lítost nad tím, že ONA to tak vnímá, že si tě tak zapamatovala (nekonfrontační tón). Nicméně ty jsi si jistá, že jsi přišla pozdě pouze dvakrát a jistotjistě zdravíš - takže je jistě někde pouze komunikační chyba, nikoli chyba v jedné z vás dvou, nebo v systému. Bohužel chodíš přesně, s tím se nedá nic dělat, mrzí tě způsobené komplikace. Jestli má dobrou vůli, bude taky chtít vyjít z konfliktu do rozhovoru. Jestli ji nemá, nenaděláš nic. Ale NENECH se do konfliktu (otebřené hádky, emocí) zatáhnout. Tihle lidi (co se rádi hádají) v tom umí chodit, dělají to dnes a denně - na tomhle poli na ně nemáš, jsi hodná nekonfliktní osoba. Musíš je dostat na svoje pole - na pole argumentů a slušného chování - tam máš na vrch ty.

Ale přeju hodně pevné nervy - je to dost oo racionálním myšlení a schopnosti zachovat chladnou hlavu. Já se trénuju na sousedce :-)