MAKU: Ale tak zkušenost s odmítáním jídla dítětem bohužel mám, ale o to přece nejde ne?
Za hlavní považuju to, nedávat jic jiného, oblíbeného, pokud odmítne jíst tohle jídlo. Prostě dostane až další jídlo za pár hodin (do té doby jistě nezemře). Přičemž si budu pamatovat do příště, že tohle jídlo dítěti nejelo, tak udělám něco jiného třeba.
Pokud jde o nějaké celkové odmítání zeleniny (v rámci nějakého batolecího vzdoru, tam se dá předpokládat, že to dříve či později přejde a není žádoucí se tomu hned podvolit a skákat jak batole píská), tak tam samozřejmě nejde ustoupit, ale budu se snažit ji podávat v jiných formách, které by dítěti mohly více chutnat, třeba v omáčkách. Prostě nelze hned předpokládat, že bude dítě ten nejhorší případ a ihned ustupovat. Třeba si to časem sedne.
A pak jsou tu i extrémy, kdy dítě odmítá jíst nějakou potravinu celé dětství (což jsem byla třeba já, hystericky jsem odmítala maso a přesto žiju).