OTZ: A vůbec nejlíp se vyprázdníš, když přestaneš jíst úplně.

OTZ: jen pro tvou informaci - hodláš se o anatomii hádat s veterinářkou a lékařkou...

HARIBOKACHNA: svíčkovou nevař vůbec, maso na polívku v řádu hodin tak 2-3 v papiňáku, 4-5 v běžném hrnci (se zeleninou a trochou něčeho kyselého). Pořádnej vývar se vaří dlouho. Tak jako tak maso bude vláknité, pokud ho nenakrájíš na tenké plátky a nebo nenameleš.

Pokud chceš do té polívky jemný maso, tak to udělej jako se dělá vietnamská pho - tu svíčkovou nakrájíš na jemňoučké plátky a zaleješ vroucím vývarem. Fakt nic víc. (tím že je to tenké, tak se to okamžitě prohřeje na potřebnou teplotu a je to křehké maso samo od sebe, které dlouhá tepelná úprava vysuší a zgumovatí.

Ono asi takhle, je úplně jedno, jestli je dítě vegan/vegetarián/všežravec, nevhodnou dietu může mít člověk/dítě ve všech případech. A známe mnoho takových případů u nevegetariánů, stejně tak jsou i mezi vegetariány. To, že nějaké dítě má rachitidu a je vegan...aha, tak to je všechno jasný, může za to to veganství. Tohle mi hlava nebere. Záleží především na celkové skladbě stravy. U dětí je dle mého názoru lepší volit stravu vegetariánskou než veganskou, navzdory přesvědčení rodičů, ale ovolaktovegetatiánská dieta je pro dítě naprosto dostačující (kdo chce, relevantní informace si dohledá).
Ale také znám pár lidí, co vyrostli na veganské stravě (o vegetariánské ani nemluvím, takových lidí znám více) a netrpí žádnými obtížemi z toho plynoucími. Ono je složitější nahlížet na každý případ individuálně, než ho šoupnout do škatulky vegan=nemocný. Touto logikou bychom mohli jednat i s omnivory, neboť také trpí mnoha chorobami. Nemůže za to náhodou to maso? Maso a jenom maso? Opravdu budeme uvažovat takhle?

HARIBOKACHNA: Vývary jsou asi nejvariabilnější druh jídla, jaký si lze představit. Vyvařit můžeš cokoli s čímkoli a patrně to bude jedlé. Jakékoli maso a jakoukoli zeleninu, možná kromě listové :).

Typická zelenina, která je dobrá v jakémkoli vývaru: Mrkev, celá cibule, celer, petržel
Přiměřenou dobu před koncem lze do vývaru přidat třeba: kedlubny, květák, ředkev, hrášek, fenykl, brambory, whatever.

Typické koření: Nové koření celé, pepř celý, kmín, bobkový list.
Zelené koření, které se přidá před koncem: petrželka, celerová nať, pažitka

Experimentovat lze např. s paprikou, koriandrem, zázvorem (výborné do kuřecí či rybí polévky), majoránka

Hovězí, vepřový nebo skopový vývar: Libovolné maso, libovolné kosti, libovolné vnitřnosti kromě ledvin - naházet do hrnce, nechat vařit na pomalém ohni několik hodin. Minimálně tak hodinu a půl. Ledvinky se musí rozříznout, vyčistit, vypláchnout a jednou či dvakrát vyměnit vodu, ve které se vaří. Pokud chceš polévku čirejší, je potřeba sbírat šedou pěnu nahoře.

Krůtí, kuřecí, slepičí, husí, kachní vývar - libovolné kusy nebo celá těla se nechají několik hodin vařit. Kuře aspoň hodinu, dospělá drůbež aspoň dvě. Včetně např. žaludků či srdíček.

Rybí: Rybí hlavy, skelety, celé ryby, rybí maso (nebo obojí) se nechá vařit aspoň hodinu, klidně mnohem déle. Čisté maso, které budete chtít jíst, bych déle než hodinu nevařila, protože je pak dost vysušené.

Děti můžou veškerou svalovinu (včetně srdeční) i vnitřnosti, pokud jich nebude moc.