SHEALA: nevím jak moc norma, těžko říct, nejspíš nějaká firemní záležitost.. s maximální velikostí zrna 8 dle standardů lomových vzorků asociace Jernkontoret (=Asociace švédských výrobců oceli). O normě může jít pro tu firmu jako samotnou, ale jako EN (nadnárodní), ČSN (česká), ISO (nadnárodní), DIN (německá) to nemusí být.
ERIDANI: myslíš asi modifikaci grafitu Hořčíkem ;))
SHEALA: reakce na zpevnění ( - tohle překládat je utrpění, jelikož česky to zní docela divně :) : doslovný překlad je hodně krkolomný, napsal bych to cca takto (to co je v závorkách samozřejmě ne ;) :
Testovní vzorek válcového tvaru dlouhý 250mm o průměru 30mm podstoupil tepelné zpracování zušlechtěním (zušlechtění=kalení+popouštění, a pod to jen dvě odrážky pro kalení a pro popouštění). Kalení: 30min výdrž při teplotě austenitizace 830°C, ochlazení do ustáleného olejové lázně (non acelerated bude nejspíš, že je ten olej ustálený, tedy se nemíchá apod. aby odvod tepla nebyl moc rychlý - to by se mohlo zrovna kalit do vody. Jo a ochlazuje se na až na teplotu toho oleje = 20°C , těch 200°C patří další části tepelného zpracování=popouštění).
Nízkoteplotní popouštění po dobu 3 hodin na teplotě 200°C.

Sry že jsem nepsal dřív, ale slavil jsem :))) Kdyby něco, tak piš.

SHEALA: Ocel by měla mít jemnozrnou strukturu s maximální velikostí zrna 8 podle normy J.

Ten zlom mám být asi myšleno v řezu. Většinou se tyto věci řeší na metalografickém výbrusu, takže není třeba zmiňovat jak, každý to chápe. Kdyby ale přeci, tak možná průměr zrna, nebo řez.


Jinak ještě k našemu oblíbenému problému - sferoidisační se používá i v kontekstu modifikace grafitu uhlíkem. Jde o proces, při kterém grafit neroste do délky, ale buď se spirálovitě sbaluje do kuličky, nebo vytváří na sebe namačkané útvary, které se opět spirálově svíjí a tvoří kuličku:)

Takže by se to ono slovo dalo nejlépe přeložit podle sféros - koule A v co nejdebilnějším znění by to mohlo znít jako schopnost skoulovatět:)))

ERIDANI: Presne, chapes prece ho nebudu bit lamelovym perlitem chudacka! :D
a jeste tu mam dalsi zasek
Grain Size: The steel shall be fine grained with a grain size of 8 max. taken in accordance with Jernkontoret fracture sample.
sem prelozila:
Zrrnitost: ocel musí být jemnozrnná s velikostí zrna na zlomu 8 Max. podle normy Jernkontoret.

ERIDANI: snad ne psycholožka :)))

PALACH: Já ji totiž znám a vím, že je z úplně jiného oboru:))

ERIDANI: takhle je to myslím přehlednější :)) sem to napsal jak schizofrenik :))))

HEALA: Pokud tě zmátl složitý výklad - jsou dva druhy perlitu dělené podle struktury
- lamelární - vzniká přirozenou cestou při normálním tuhnutí,
- perlit globulární (též zrnitý) a ten vzniká pouze pomoci žíhání - to je to slovo které si hledala - sferoidizační žíhání (možná i žíhání na měkko, ale to nevím).

Jinak pěkný podrobný výklad ti podal kolega:)

Na co to bohajeho máš? To řešíš předmět, kterým při terapii můžeš praštit pacienta, bo co?:o

SHEALA: Perlit tam je pořád, jen jiný tvar. Vznikají jednak čistá Feritická zrna a zrna lamelárního perlitu - jenže perli je jen zase ferit a cementit. Ty lamely se rozpustí (vznikly díky jemně rychlejšímu ochlazování - ne tak aby se to zakalilo) a na místech kde byly, zbydou chomáčky oblastí s perlitem, ale už to není střídání lamel Ferit a cementit, ale drobné chumáčky cementitu v perlitu (při vyšších koncentraci uhlíku naopak). Jelikož tam nejsou lamely, pozmění se vlastnosti a taky se to jinak pojmenuje, aby v tom byl lepší bordel. Taky se mu říká zrnitý (globulární) perlit a jde právě o účel žíhání na měkko.
Nevím jak moc podrobně to potřebuješ, tak si napiš a já se klidně rozepíšu;)

PALACH: tyjo, dik :-) jo takze ten perlit tam je ale neni lamelovel? nebo perlit je jen to "lamelove" kdyz uz to neni lamelove, nemuze to byt perlit ?

SHEALA: má to znamenat, že původně vzniklý lamelární perlit (při prvotním ochalzování oceli - Perlit = Ferit (=intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe alfa (tj žlelzos bcc mřížkou a mag. vlastnostmi) + cementit (Fe3C) - a je opravdou ve formě lamel vedle sebe) se při žíhání na měkko (tvůj případ) přemění na globulární (to je slovo, které potřebuješ) perlit, tedy již není ve formě lamel, ale kuliček (feritu a cementitu). Ocel je tak hlavně houževnatější (méně křehká), ale méně tvrdší.

jo nalezeno, vyzihana na mekko

jakoze pokud to dobre chapu neni plne vykalena.

sorry za crossposting
existuje nejaky cesky vyraz pro "spheroidised", ma to byt urcity stav ktereho ma dosahnout ocel hodim kontext

METALLURGICAL STRUCTURE
Microstructure: The steel shall be supplied in the fully spheroidised annealed condition and show no Lamellar Pearlite.
Carbide Segregation: Shall be measured in accordance with SEP 1520 - 78 and be 6.3 max
Grain Size: The steel shall be fine grained with a grain size of 8 max. taken in accordance with Jernkontoret fracture sample.

Nejak se prohrabavam wikinou a tak trochu mi je jasny jak by ta ocel mela vypadat, ale neznam ceskou terminologii slevacu :D

ERIDANI: tobě taky :)

PALACH: tož hodně štěstí:D

ERIDANI: já dokončil dnes, ale zitra (dneska) jdu na zkoušku, takže se tu ještě zapotím :) Každopádně to zitra pěkně zakončím, nejlépe čtenářem někde na stole :)

PALACH: právě... taky jsem si říkala, že si v tom můžu něco zopakovat, co jsem zapoměla:)
Ale kdo ví, zda se dohrabu k těm státnicím, zatím ještě není dopsáno...

ERIDANI: tomu říkám přehled mého oboru v kostce :)) možná se bude hodit k obhajobě, jako takové rychle navšesivzpomenutí :)

takový základ metalurgie - http://www.tfirt.net/2sem/nauka%20o%20materialu/cele%20prednasky%201-12.pdf
celkem hezky přehledně udělané

SAJFA: Jo a ještě je dobré vědět, jak udělat vtok.

SAJFA: čoveče, podle toho co popisuješ děláš přesně ty věci, které tě k cíli dovedou mnohem složitější a delší dobou, než ...:))

Jak ti říkám, raději tě vezmu někam, kde to má smysl řešit. Klasická hlína na keramiku je málo prodyšná a nehodí se k tomu. I ta šamotka je málo. Potřebuješ snížit podíl vyplavitelných látek a zvýšit podíl ostřiva. To by mohly být ty střepy, ale to taky nebrat, protože jde o to mít už samotné zrno určité hrubosti.
Pokud chceš kolenoidní variantu, pooužívá se antuka a sádra. Smýcháš sádru s antukou myslím 3:5 - s přibívajícími obali více antuky a hrubější zrnitost. Do toho smýchaného naliješ vodu. U třetí vrstvy omotáš drátem. Bacha na tloušťku, rádo to praská. Někdy místo drátu můžeš použít pletivo. Vosk se vytavuje ve vodní lázni. ten pak krásně sebereš z vrchu lázně. Před litím musí být forma opravdu dokonale vysušená, ideálně vyžíhaná. Tam se musí pomalu stoupat s teplotou.

Ta tloušťka stěny je těch 8? I těch osm je celkem dost, ale ok, ještě se do nějak dá zvládnout, já však doporučuji 5 mm. Vzniká pak méně vad. Vosk je mi celkem putna, včelí má akorát lepší plasticitu, takže na umělecké předměty ideal. V uměleckém slévárenství se většinou míchá včelí s parafínem, aby vytvořili ideální kombinaci vlastností i cenovou relaci.

Takže pokusím se tedy vymyslet datum a uděláme exkurzi:)