čkej, to je asi naopak, místo rychlého ochlazení - popouštění

jsem to ale tupec

Jo a prekladam testovaci preklad pro agenturu. Uz se s ti seru od patku, problem je ze termin je mesic a mam li na praci termin mesic, udelam ji za mesic :D
Je to jeden z texktu , dohromady je toho 4krat tolik, ale ne tak tezke . Pokud to prelozim dobre, dostanu od nich zakazky za prachy.

je to kratkej text no, furt to samy zelezo :-) a poslu celej

LUCAS BRYCE QUALITY STANDARD

TITLE: This Quality Standard describes a 1.5% chromium 1% carbon through hardening steel produced by clean steel making practice.

Steelmaking Process: Ingot route, Electrically melted, Vacuum degassed
Bearing quality made by Clean Steelmaking Practice
Form: Bar

Condition Received: Fully spherodised annealed bright bar

METALLURGICAL STRUCTURE

Microstructure: The steel shall be supplied in the fully spheroidised annealed condition and show no Lamellar Pearlite.

Carbide Segregation: Shall be measured in accordance with SEP 1520 - 78 and be 6.3 max

Grain Size: The steel shall be fine grained with a grain size of 8 max. taken in accordance with Jernkontoret fracture sample.

Test Procedures: In case of dispute a mutually agreed referee method shall be used, which wherever possible should be based on a National Specification (see Lucas Standard 4-0-10).

Response to Hardening: A test piece 250 mm long x 30 mm diameter to be: Austenitisied @ 830°C for 30 mins; Quenched into non accelerated oil; Tempered at 200°C for 3 hours.

SHEALA: A co to furt překládáš? Si s tím tak záhadná...

SHEALA: Trochu vytržené z kontextu. Jak se jmenuje ten materiál? Není to náhodou ADI litina?

Zvýšení podílu austenitu při teplotě 830°C a výdrži 30 minut, z této teploty rychle ochlazený v olejové lázní o teplotě 200°C po dobu 3 hodin.

Nebo jinak. Vzorek podroben austenitizačnímu žíhání na teplotě 830...30min, pak prudce ochlazen v olejové lázni o teplotě 200°C s výdrží 3 hodiny. To by měla být asferitická teplota. Ale to už domýšlím věci navíc...

no tak poslu dalsi kusanec textu
Response to Hardening: A test piece 250 mm long x 30 mm diameter to be: Austenitisied @ 830°C for 30 mins; Quenched into non accelerated oil; Tempered at 200°C for 3 hours.
muj preklad

Reakce na kalení: zkušební vzorek o délce 250 mm a 30 mm v průměru musí být: Austenitisied na teplote 830 ° C po dobu 30 minut, kalený v nejakém divném oleji, popouštěn při teplotě 200 ° C po dobu 3 hodin.

Austenite ma byt zelezo v gamma fazi, non accelerated oil netusim co je :-)

ERIDANI: Nojo, zkoulovatet jsem tam chtela dat jeste nez jsem se pustila do patrani co to sakra je :D byl by mazec kdyby to byl ten spravny termin :D

Pak sem hodím obrázky, jak ty mechanizmy růstu vypadají.

SHEALA: Ocel by měla mít jemnozrnou strukturu s maximální velikostí zrna 8 podle normy J.

Ten zlom mám být asi myšleno v řezu. Většinou se tyto věci řeší na metalografickém výbrusu, takže není třeba zmiňovat jak, každý to chápe. Kdyby ale přeci, tak možná průměr zrna, nebo řez.


Jinak ještě k našemu oblíbenému problému - sferoidisační se používá i v kontekstu modifikace grafitu uhlíkem. Jde o proces, při kterém grafit neroste do délky, ale buď se spirálovitě sbaluje do kuličky, nebo vytváří na sebe namačkané útvary, které se opět spirálově svíjí a tvoří kuličku:)

Takže by se to ono slovo dalo nejlépe přeložit podle sféros - koule A v co nejdebilnějším znění by to mohlo znít jako schopnost skoulovatět:)))

ERIDANI: Presne, chapes prece ho nebudu bit lamelovym perlitem chudacka! :D
a jeste tu mam dalsi zasek
Grain Size: The steel shall be fine grained with a grain size of 8 max. taken in accordance with Jernkontoret fracture sample.
sem prelozila:
Zrrnitost: ocel musí být jemnozrnná s velikostí zrna na zlomu 8 Max. podle normy Jernkontoret.

ERIDANI: snad ne psycholožka :)))

PALACH: Já ji totiž znám a vím, že je z úplně jiného oboru:))

ERIDANI: takhle je to myslím přehlednější :)) sem to napsal jak schizofrenik :))))

HEALA: Pokud tě zmátl složitý výklad - jsou dva druhy perlitu dělené podle struktury
- lamelární - vzniká přirozenou cestou při normálním tuhnutí,
- perlit globulární (též zrnitý) a ten vzniká pouze pomoci žíhání - to je to slovo které si hledala - sferoidizační žíhání (možná i žíhání na měkko, ale to nevím).

Jinak pěkný podrobný výklad ti podal kolega:)

Na co to bohajeho máš? To řešíš předmět, kterým při terapii můžeš praštit pacienta, bo co?:o

SHEALA: Perlit tam je pořád, jen jiný tvar. Vznikají jednak čistá Feritická zrna a zrna lamelárního perlitu - jenže perli je jen zase ferit a cementit. Ty lamely se rozpustí (vznikly díky jemně rychlejšímu ochlazování - ne tak aby se to zakalilo) a na místech kde byly, zbydou chomáčky oblastí s perlitem, ale už to není střídání lamel Ferit a cementit, ale drobné chumáčky cementitu v perlitu (při vyšších koncentraci uhlíku naopak). Jelikož tam nejsou lamely, pozmění se vlastnosti a taky se to jinak pojmenuje, aby v tom byl lepší bordel. Taky se mu říká zrnitý (globulární) perlit a jde právě o účel žíhání na měkko.
Nevím jak moc podrobně to potřebuješ, tak si napiš a já se klidně rozepíšu;)

PALACH: tyjo, dik :-) jo takze ten perlit tam je ale neni lamelovel? nebo perlit je jen to "lamelove" kdyz uz to neni lamelove, nemuze to byt perlit ?

SHEALA: má to znamenat, že původně vzniklý lamelární perlit (při prvotním ochalzování oceli - Perlit = Ferit (=intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe alfa (tj žlelzos bcc mřížkou a mag. vlastnostmi) + cementit (Fe3C) - a je opravdou ve formě lamel vedle sebe) se při žíhání na měkko (tvůj případ) přemění na globulární (to je slovo, které potřebuješ) perlit, tedy již není ve formě lamel, ale kuliček (feritu a cementitu). Ocel je tak hlavně houževnatější (méně křehká), ale méně tvrdší.

jo nalezeno, vyzihana na mekko

jakoze pokud to dobre chapu neni plne vykalena.

sorry za crossposting
existuje nejaky cesky vyraz pro "spheroidised", ma to byt urcity stav ktereho ma dosahnout ocel hodim kontext

METALLURGICAL STRUCTURE
Microstructure: The steel shall be supplied in the fully spheroidised annealed condition and show no Lamellar Pearlite.
Carbide Segregation: Shall be measured in accordance with SEP 1520 - 78 and be 6.3 max
Grain Size: The steel shall be fine grained with a grain size of 8 max. taken in accordance with Jernkontoret fracture sample.

Nejak se prohrabavam wikinou a tak trochu mi je jasny jak by ta ocel mela vypadat, ale neznam ceskou terminologii slevacu :D

ERIDANI: tobě taky :)

PALACH: tož hodně štěstí:D

ERIDANI: já dokončil dnes, ale zitra (dneska) jdu na zkoušku, takže se tu ještě zapotím :) Každopádně to zitra pěkně zakončím, nejlépe čtenářem někde na stole :)

PALACH: právě... taky jsem si říkala, že si v tom můžu něco zopakovat, co jsem zapoměla:)
Ale kdo ví, zda se dohrabu k těm státnicím, zatím ještě není dopsáno...

ERIDANI: tomu říkám přehled mého oboru v kostce :)) možná se bude hodit k obhajobě, jako takové rychle navšesivzpomenutí :)

takový základ metalurgie - http://www.tfirt.net/2sem/nauka%20o%20materialu/cele%20prednasky%201-12.pdf
celkem hezky přehledně udělané

SAJFA: Jo a ještě je dobré vědět, jak udělat vtok.

SAJFA: čoveče, podle toho co popisuješ děláš přesně ty věci, které tě k cíli dovedou mnohem složitější a delší dobou, než ...:))

Jak ti říkám, raději tě vezmu někam, kde to má smysl řešit. Klasická hlína na keramiku je málo prodyšná a nehodí se k tomu. I ta šamotka je málo. Potřebuješ snížit podíl vyplavitelných látek a zvýšit podíl ostřiva. To by mohly být ty střepy, ale to taky nebrat, protože jde o to mít už samotné zrno určité hrubosti.
Pokud chceš kolenoidní variantu, pooužívá se antuka a sádra. Smýcháš sádru s antukou myslím 3:5 - s přibívajícími obali více antuky a hrubější zrnitost. Do toho smýchaného naliješ vodu. U třetí vrstvy omotáš drátem. Bacha na tloušťku, rádo to praská. Někdy místo drátu můžeš použít pletivo. Vosk se vytavuje ve vodní lázni. ten pak krásně sebereš z vrchu lázně. Před litím musí být forma opravdu dokonale vysušená, ideálně vyžíhaná. Tam se musí pomalu stoupat s teplotou.

Ta tloušťka stěny je těch 8? I těch osm je celkem dost, ale ok, ještě se do nějak dá zvládnout, já však doporučuji 5 mm. Vzniká pak méně vad. Vosk je mi celkem putna, včelí má akorát lepší plasticitu, takže na umělecké předměty ideal. V uměleckém slévárenství se většinou míchá včelí s parafínem, aby vytvořili ideální kombinaci vlastností i cenovou relaci.

Takže pokusím se tedy vymyslet datum a uděláme exkurzi:)

Tak jsem včera pár hodin v keramice zkoušel různé formy... Zkusil jsem čistě obtisk modelu do hlíy, ale výsledek nic moc - "kupodivu" se obtisk hafo defomuje při vyndavání modelu z hlíny. Taky jsem jeden model zkusil obalit šamotovou hlínou a zkusím jestli to vydrží a nepopraská. Mám i jeden model zavřený v té láhvi. Napadlo mě, že já nepotřebju ten vosk mít ve formě celou dobu sušení, se pokusím ho roztavit a vylít z měkké formy v uzavřeném prostoru s vysokou vlhkostí. A pak formu klasicky vysuším. Za týden až ty formy vyschnou do nich vliju olovo a kouknu jaké jsou výsledky :-)

K tomu vrstvení obalů jsem se sice nedostal, ale donesl jsem si nějáké keramické střepy a budu přes týdem drtit a sít různé hrubosti :-)

Dosavadní modely jsou ze 100% parafínu. jelikož se jedná o malé modely jsou celé vyplněné. Poslední dobou si však říkám, jestli by nebylo lepší přejít na včelí vosk.
Rozměry 40x25x8 mm.

Ono by asi určitě bylo ideální, abych zkoušel postupně od nejjednodušších po nejsložitější, ale obávám se, že bych se k tomu co chci nedostal. Proto volím raději variantu "hup do toho, však ono to něják dopadne" :-)

Do toho muzea bych velmi rád zašel, primitivní je přesně to co hledám :-))