KETHAMINA: Neznám žádný poly pár, který by měl dítě, aspoň ne takový, aby měl tenhle vztahový model integrovaný do každodenního života. Nejbližší případ je slečna, která žije v dlouhodobých mileneckých vztazích a má sedmiletého syna. Část roku žije na místě, kde pobývají lidé, kteří jsou mezi sebou celkem dost intimní, ale primárně hraje roli mámy a s dalšími lidmi se schází, až když syn spí. Ten ale dost běžně vidí, jak se lidi objímají a dotýkají. Tohle vše se odehrává v domě rodičů slečny, kteří jsou přítomní, vědí, co se děje a přijímají to.
Další kategorie, kterou okolo sebe vidím, jsou lidé, kteří dost pravděpodobně poly neřeší a scházejí se kvůli sexu, integrace dalších partnerů do života nemusí být to, co chtějí. Dětem zajistí jiný program a jdou za tím, co chtějí, to asi od vidění znáš.
Snad nějaký poly pár časem dítě bude mít, abychom se mohli inspirovat:)
Jinak mám dojem, že pokud se člověk nechová nějak ultra explicitně, tak není dotýkání a hlazení nic, co by před dětmi bylo třeba skrývat. Máme kamarády, s nimiž si jsme hodně blízcí a jestli s někým z nich zrovna spíme, nebo nespíme pro pozorovatele běžných situací nemusí být vůbec zřejmé. A doteky typu hlazení mezi kamarády snad není něco, co by dětem způsobovalo nejasnosti, nebo máte jiný pocit? Spíš jim to může vysílat signál, že je v pořádku mít rád i víc lidí.
V čem spočívala ta situace ze školky, učitelky se nějak vyjadřovaly nad komentářem dětí ohledně svých rodin?
MAKROUSEK: Jako že dítě spotřebuje všechen oxytocin rodičů a už nezbyde na nic dál? Hm, jedna holka v P mi nadšeně říkala, jak se po 2 letech na mateřské vrací do hry, ale nevím, jestli tam šlo o oxytocin:)