RACHEL: měla sem to s prvním podobně - taky sem si nebyla jistá v kramflecích, určitě mi k tý nejistotě napomohl i koncept kontinua, kde se děti všechno učej samy :: musíme je to fakt naučit my, s důsledností. a pravidla (do cca 3 let, pak se to maličko změní) sou jednoduchý: když se hádaj děti o věc a nevypadá to, že by se dohodly, zjistí se, čí věc je - když jí chce majitel, vrátí se mu. když není věc ničí, zůstane tomu, kdo ji měl v ruce. a lidem (ani věcem) se neubližuje. když se to stane, je potřeba se omluvit. vysvětlovat a nabízet činnosti, který jsou v pořádku - jak píše Thurin - je super a potřeba, na to bohužel poslední dobou zapomínám (možná taky proto nejsou moje výsledky takový, jak bych si přála). a taky je prima jen tak v pohodě sledovat dítě, kterýmu se zrovna daří chovat slušně -- snaha ho manipulovat pochvalama mi zdaleka nepřijde tak dobrá.