BEBERA: no je potřeba si prostě připustit, že pokud člověk chce, slyší za každým oceněním nebo pochvalou to "pičo" :)
a) já výroky - adresát si řekne "jde ti jen o sebe, ne o mě"
b) obecné pochvaly - "na mě konkrétně ti nezáleží"
c) konkrétní pochvala - "seš tak blbej, že ti to musím říct polopaticky" apod.
obsah sdělení utváří ve stejné míře odesilatel i adresát. specialistka na to byla jedna moje kámoška, která si dovedla bravurně veškeré komplimenty proměnit v rafinovaně ukrytou kritiku (asi taky cvik z rodiny)
jedna věta má také různé významy, když ji řekne někdo cizí nebo maminka, jejíž komunikaci má člověk prokouknutou skrz naskrz
zdá se mi, že na to populárně nauční psychologové s těmi svými návody často zapomínají a občas mám podezření, že se rekrutují z těch, kteří dobře vnímají jakoukoliv křivdu:) Já se snažím komunikovat od začátku napřímo, ale až v pubertě mi dítě spočítá, jestli se mi to daří.
ADD: Ocenit, že někdo dělá něco lépe znamená přece umět pracovat s chybou. Asi by bylo vhodné nechválit před nastoupenou jednotkou ale osobně. tím, že mi někdo věnuje chvíli o samotě k rozhovoru, mě taky ocení, ne?