LAFLY: Hezky napsaný článek. Udělalo mi radost, že jsme v podstatě najely s dcerkou na podobný systém tak nějak automaticky. Když zakňourala, dostala čistou plenku, či prso, nebo oboje a byla hodně chovaná a nošená . V noci spala s námi v posteli, přestože postýlku jsme měli u nohou postele, ale mě prostě vyhovovalo, že zakňourá a já se nemusím nikam štrachat, jen jí nabídnu prso, ona si cucne a spí dál. Připadalo mi nepředstavitelné, že bych ji i sebe pak měla rušit nějakým přendaváním do postýlky. a co se týče mytí nádobí, postupně jsem rezignovala a přijala za své rčení "bordel v bytě šťastné dítě". Úklid bytu nechávám na večer, protože první fázi spánku malá přeci jen spí v postýlce, usíná kolem půl osmé a já pak mám klid na úklid a naskládání nádobí do myčky. Věci jako zapnout pračku, nebo zamést zvládám přes den buď s nosítkem, nebo když malá spí v houpačce, nebo případně hlídá táta. A stejně tak vaření... ano, většinou se omezuji na jednoduchá a rychlá jídla.
Teď jí táhne na osmý měsíc a podle všech máme ohromně hodné, klidné a vysmáté dítě. Rozčílit se umí, to ne že ne, ale vždy víme, že se něco děje a taky víme, jak to zažehnat. Vlastně skoro neznáme takový ten pláč bez zdánlivé příčiny, kdy vyzkoušíte první poslední a nic nezabírá.