• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    LYDI: myslim ze zadna kanonicka kniha o kontaktnim rodicovstvi toto (jak moc mluvit s ditetem) neresi, nebo ja o ni nevim. Obecne v kontaktnim rodicovstvi plati snazit se pobrat potreby ditete a reagovat na ne :-). Coz se da vylozit ruzne, ze. Nicmene si myslim, ze pokud nad tim hloubas, takze to mas ve vedomi, takze asi nemas sanci ujet nekam uplne blbe, samo se ti to zreguluje. Jsou ruzne mluvne a nemluvne typy lidi.

    Existuji ruzne expertni rady, ktere ale drtiva vetsina populace pouziva az kdyz ma pocit, ze je nejaky problem, napr. dite by uz "melo" mluvit... k tomuto se mi libi blog jedne speech terapistky, samozrejme teda v AJ, kde ma konkretni rady, jak se snazit decko rozmluvit. Ale netusim co ona a kontaktni rodicovstvi obecne.
    Hodim sem paradoxni blogpost (mluvte mene aby vase decko mluvilo vice): http://thelittlestories.com/talk-less-talk-smart/

    jinak jsem si od ni ulozila jeste
    http://thelittlestories.com/i-hold-you-talk/
    http://thelittlestories.com/eat-video/
    http://thelittlestories.com/how-to-persuade-your-child-to-look-at-you/
    http://thelittlestories.com/good-page-bad-page-first-word/
    http://thelittlestories.com/music-time-video/

    ale cely jsem to necetla, jak rikam, toto u nas zatim neni tema, decko je vokalni hodne (i kdyz zatim svahilsky).

    Vnimam to tak, ze vetsina lidi hleda nazor nejakeho experta az kdyz maji pocit, ze je nejaka potiz. Ja jsem jina, hledam si veci predem, pak vim ze nejaka metodika existuje, kdyz by/az by potiz nastala :). Jako mit sebou plastenku v batohu. Tj nektere veci nemam ani vubec vyzkousene, jen na mne intuitivne pusobi ze pani vi o cem mluvi, tak pripadne pardon.

    LYDI
    LYDI --- ---
    YMLADRIS: tak jako ono ji ted bylo rok, takze nemusime spechat, abych byli nejak v harmonogramu :D sama toho moc nenamluvi, teda ne slovama ale nekdy je pekne urvana, takze mozna bude i hodna upovidana. o co mi asi slo, je presne nejaky pristup podle liedloffovou nebo treba ala "liny rodic" (ani jednou knizky z nich sem necetla, tak nevim, jestli se to resi) nebo jaks mela v tech skenech - neco v smyslu "dite si povida u knizky vic nez vy mu rikate" .. taky je vse o kontextu. proste jeste neni taaak velka aby si rekla kolik toho chci mit povidani ... ze ji nebudu povidat kdyz o to bude zadat, tak to zrejmne ne (:
    kontextove se mi libi i co pisete tu INUSHKA.. to mi taky pripada ... ze at si klidne s mnou hraje kdyz "neni dulezity" ale uplne vzdy to asi nejde (;
    ... ja teda sem dost intuitivne, citove - delam to, co se mi zda citove (zrejmne i s kontextem toho co sem zazila) spravne. abych zkoumala 1000 analyz a nevim co kdyz stejne kazdy vedec rika neco jineho, na to nemam (; ale taky moc ocenim kdyz sem neco davate :D
    KATIA
    KATIA --- ---
    YMLADRIS: náš si to komentuje sám... nejde nejde... maminta umí... jde jde...
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    YMLADRIS: Mně se líbí, jak ty to bereš vědecky a všechno si dohledáváš v nějakých zdrojích :-) Já coby líná matka řeknu, že když je dítě soustředěné a zabrané do hry a nepotřebuje mě, tak ho přece nebudu rušit, naopak doufám, že vydrží co nejdýl, abych měla klid na svoje věci. Ty to zdůvodníš benefity pro jeho neurální systém. To tvoje zní mnohem líp, protože to přece dělám pro dítě a ne pro vlastní prospěch :-D
    Vážně - fakt jsem ráda, že sem ty odkazy a to co máš načteno, sdílíš. Mám vždycky radost, když se mi to tak hezky propojí a potvrdí s mojí každodenní zkušeností. Dodává mi to pocit, že i když jsem rodič-samouk, kromě toho vlastního nemám s dětmi žádné zkušenosti a beru to hodně intuitivně, nejsem tak úplně mimo.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    YMLADRIS: jinak jeste k tomu mluveni mne napadla jeste jedna poznamka

    Nase dite je asi po rodicich prirozene komunikativni hodne. Celej den chodi, macha rukama a dozaduje se inputu, ktery bohate dostava. Sedi dlouho nad knizkou a chce se "bavit" o obrazkach atd. Takze u nas je to celkem jasny, reagujem na jeho potrebu.

    Nicmene je kontext, ve kterem davame bacha na to, abychom na nej nemluvili, a to je to slavne montessoriovske ponoreni se do samostatne aktivity - kdyz neco zkouma, zkousi, dela, resi a je zaujaty, tak je silne kontraproduktivni mu to komentovat interpretovat chvalit, zvanit. Protoze benefit pro jeho neuralni system, ktery plyne z te soustredene aktivity (propojovani synapsi na zaklade prace rukou/tela a pobirani si to vnitrne hlavou), je podstatne vyssi (uceni novemu, odhalovani zakonitosti, pobirani dovednosti), je mnohem vetsi nez to, co ma z toho, kdyz ho dospely ze soustredeni vytrhne nejakou svou hlaskou, aby mu "pomohl" nebo "poradil" nebo "ocenil". Toto je vyzkumem podporene (ze okamziky soustredene prace se oplati vsemozne podporovat a nevyrusovat)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    INUSHKA: Theo je o dost mladsi, takze uz vubec nemuzu tvrdit ze se to oplati/lo, ale jedname podobne - celej den slysi "ano", takze kdyz 4x denne slysi "ne", pripada mi, ze to pro nej neni problem akceptovat. (uvidime za rok)
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    YMLADRIS: Já když o tom tak přemýšlím, tak vlastně takhle "ve hře" nebo když o nic nejde, nechává Malvoně moc docela často. Třeba teď poslední dobou má tendenci nám přidělovat jídlo a pití - když pije ona, musím se napít i já, rozděluje nám ze společné mísy jídlo na talíře a tak. Je vidět, že ji to baví a je to pro ni důležité, tak neodporuju, když mi to nevadí. Když jdeme na procházku se psem, nechávám ji vybírat cestu, poslouchám její "pokyny" při hře a podobně. Na druhou stranu, pokud není vhodná chvíle (třeba jdeme za určitým cílem, ne jen tak na procházku) nebo když do mě cpe už třetí rohlík, tak prostě řeknu něco jako "Malvínko teď ne, teď to potřebuju udělat po svém" a ona to (když není přetažená) většinou akceptuje bez vzteklých scén a válení po zemi. Samozřejmě nemůžu stoprocentně říct, že to spolu souvisí, dost možná je to prostě její povahou, ale stejně si myslím, že nechat dítě zažívat moc v situacích, kdy o nic nejde, aby o ni nemuselo za každou cenu bojovat, když o něco jde, je docela dobrá cesta.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    INUSHKA: mne se to spojuje (to uz neni kniha ale moje laicka uvaha) s tim, jak decka milujou hracky typu zmacknu tlacitko, neco se stane. Hudebni hracky atd. Nemyslim ze by tak milovaly hudbu, ale prave tu vzdy platnou kauzalitu - zmacknu - vytvorim efekt - jsem mocny.
    Kdyz to hrajou s zivym clovekem, je kolem toho kopec srandy a smichu a to je povazovano za hlavni terapeuticky vliv - decko zaziva samo sebe jako dokaze neco zpusobovat (vyvolat ucinek dle sve vule) a zaroven je to sranda, mama i ono se smeje.

    Prehaneni se reakce na neco (svijis se hrozne pri lechtani) ta Solter taky doporucuje, je to na podobnem principu, decko vi ze je to 'silly' (dloubne do tebe a ty se dramaticky skacis k zemi do postele), ale presto ma pocit moci a je kolem toho sranda. Ma tam plno prikladu jak to deckam celkove pomaha dobijet baterky (napr detem v tezkych situacich - narozeni sourozence...)

    LYDI: ad ze je to neprirozene. No jo no, ja osobne to beru tak, ze s detma nemam zadne zkusenosti, nevim co je prirozene, leda snad ze bych jako etalon brala jednani svych rodicu, jenze to vedlo k neuroze kterou bych svemu decku neprala, takze se koukam co na to odbornici. Delam si pomalu sbirku zajimavych reseni, ktera mi neprijdou intuitivni (sama bych na to nedosla), a tyhlety power-games (hraje se na to, ze dite je silne, ze nejak ovlada ono tebe) je jedna z nich. Doporucuje to i ta Naomi Aldort, jako pomerne vselek
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    YMLADRIS: Já jsem dosud netušila, že to má nějaký název a je to "pedagogicky" popsáno, ale tyhle hry hraju s Malvínou celkem často naprosto intuitivně. Blbly jsme takhle jako malé s mámou a se ségrou (s tou to v nostalgických záchvatech návratu do dětství občas děláme i dnes). Konkrétně třeba to mačkání nosu, po kterém troubím jako slon nebo pískám jako pískací hračka. Nebo ji nechám, aby mě lechtala, řehtám se a svíjím se jako had (naschvál přehrávaně). Nenapadlo mě o tom uvažovat ve stylu "prece decko nemuzeme vest k tomu aby si zvykalo skakat nam po hlave", protože skákat po hlavě si ji nenechám. Provozujeme to obvykle v posteli po ranním mlíku, někdy i s tatínkem, je to takový startovací rituál - mně tohle raní blbnutí pomáhá se probrat a nabrat dobrou náladu, i když jsem nedospaná. Sranda je to jen dokud to baví nás obě, jakmile začne dělat něco bolestivého nebo nepříjemného, tak tu hru prostě ukončuju. Naopak mi přijde, že jí to dost pomáhá, aby chápala, co znamená, když řeknu "stačí, konec hry" a byla schopná se ovládat a kontrolovat sílu impulsu.

    LYDI: Já obvykle ten "input" dodávám, když si o něj dítě řekne. Malvína hodně ukazuje kolem sebe a říká "tam" nebo "toto?" Když to dělá, vím, že chce k té věci nějaký komentář nebo vysvětlení. Většinou se snažím nesetrvávat v takovém případě u jednoduchého "to je ovečka", ale říct třeba, co ovečka dělá, někdy i proč asi. Stejně jako YMLADRIS se ale většinou snažím vyhýbat hodnocení a když už se mu nevyhnu, tak ho podat jako svůj subjektivní názor. Tedy ne "to je ošklivé", ale "to se mi nelíbí". Celkově s ní mluvím hodně, třeba se s ní v obchodě "domlouvám", co koupíme nebo v autě komentuju, kudy zrovna jedeme, ale já jsem i dřív byla ten cvok, který mluví s neživými věcmi nebo jen tak pro sebe, tak teď aspoň vypadám méně šíleně, když to svoje "kde bych byla, kdybych byla smetana?" říkám v obchodě u regálu dítěti a ne prázdnému vozíku :-D
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    LYDI: nejsem odbornik, takze laicky: mluvit s ditetem a k diteti, ktere se ma naucit mluvit, je nutne, je to potreba. Decka opakuji jednani, ktere vidi kolem sebe. Ze se pomoci oblicejovych svalu da artikulovat rec, to je evolucne pomerne mlady vynalez (zadne zvire to nedela), a nejde to samozrejme, decka musi hodne hodne procvicovat, nez ty svaly ovladnout a zacne jim to mluvit. (Kdyz se propasne vyvojove okno, tak se clovek uz mluvit zpraidla nenauci -- minim tim takove ty zanedbane deti ve sklepe ktere nekdo zachrani kdyz je jim 10 nebo tak). Deti se snazi napodobovat zvuky / rec, potrebuji je slyset. Nenauci se to samy od sebe, kdyz na ne budes mlcet. Druha vec je uchopeni konkretniho jazyka -- tam jsou treba vyzkumy, ze decka chytaji hlasky slova a vyznamy v interakci s zivou (idealne milujici/pozitivne fungujici) osobou, zatimco kontrolni skupina vystavena tem stejnym interakcim na obrazovce, spis ne. Deti se uci z komunikace s zivou osobou.

    Cili jedna zakladni vec je, umoznit decku, aby vubec pobralo jazyk - tj ze mluvidlama se da mluvit, a ze mluvenim se da komunikovat, ze jevy se daji oznacovat atd. Pokud jsi cely den ticho, tak to si myslim, ze delas chybu.

    Druha vec je jak se ptas, zda je nutne diteti vsechno interpretovat, popisovat, ... zda neni lepsi aby si delalo nazory samo. Rozumim otazce, taky jsem pro co nejmensi vymyvani mozku. Asi bych se na tvem miste zamyslela, zda v konkretnim pripade mlcis z pohodlnosti (nebavi te ptat se ditete kde je ovecka a rikat ano to je ovecka), anebo fakt dite nechces indoktrinovat. Ja to mam tak, ze se vyhybam spis hodnoceni jevu ("to je hodny chlapecek," "to je strasna sanitka", "fuj bezdomovec"), hodnotit realitu by se mi libilo kdyz by se decko naucilo spis samo ze sebe resp v diskusi v predskolnich letech (az bude furt resit Proc??), ale mluvime na decko hodne, ale tak pro nas je to prirozeny.

    A ma kolem sebe jiny lidi, kteri te v tom mluveni muzou zastoupit?
    LYDI
    LYDI --- ---
    YMLADRIS: no taky mi to pripada lehce mimo. prece je to taky dost neprirozene, abych udelala furt ten samy ton ... jako nepripada mi to jako "realna priprava na to co je" ... rada udelam diteti radost.. ale tahkle.
    no tim mi napadlo - trochu resim "mnozstvi komunikace" a tak proc se tu neptat na nazor (taky jaks nedavno davala ty skeny...). jsem spis matka, ktera zas uplne tolik s malou nemluvi. na jedne strane se nekdy chci sama snazit na ni mluvit vic (treba se vic ptat "chces na nocnik" nez ji tam proste posadit), zaroven doufam, ze sem celkem clovek (treba kdyz se koukam na vztah s pritelem) ze o dulezity veci dokazu mluvit (a nemlcim treba). proste premyslim, "kolik je treba mluvit s detma". jako treba v smyslu "ano, to je ovecko a tam to, to je taky ovecko" - rikam si, decko prece neni blby + musime mu vsechno "input-ovat", neni jakoby lepsi aby se koukal a samo vytvarelo nejaky dojmy sveta ...doufam, ze je tusit, o cem mluvim. budu rada o vase nazor + pokud mate tipy, co si k tomu precist nebo tak, budu rada.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    ctu tedka zajimavou knihu Attachment Play od Alethy Solter. V cesku jeji zakyne frci to Vedome rodicovtsvi (jsou nejake seminare v Praze, to neznam). Kniha rozebira ruzne druhy her, a jak vyzkum podporuje ze to deckam pomaha. Napriklad contingency games - decko vydava nejaky impuls (zmackne ti nos) a ty na to reagujes vzdycky stejne (udelas vtipny zvuk). Decko se rehta a opakuje to donekonecna, protoze cerpa z toho pocitu ze muze neco ovladat/zpusobit/ze ma pozornost rodice

    tyhlety power games jsou pro mne pocitove rozporuplny, protoze "prece decko nemuzeme vest k tomu aby si zvykalo skakat nam po hlave", tak mne zajima si o tom vic precist

    casem jeste neco napisu
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    aktualne je mozne se hlasit/zucastnovat skypovych seminaru s Naomi Aldort (Vychovavame deti a rosteme s nimi - kontaktni rodicovstvi kdyz uz deti nejsou mimina - v zasade neco jako RaR, tj. chce-li decko kontakt/podporu, reaguje se na nej ihned, ale jinak se moc neprudi a nechava se aby si slo vlastni cestou, spis se upravuji prostredi/situace tak aby to bylo bezpecne, kdyz si bude volit vlastni volby samo. Leadership - vest vlastnim prikladem, nabizenim zivotniho stylu a hodnot, nikoliv 'licence' (mas povoleni delat cokoliv hlavne se neomezuj). Duraz na emocni dostupnost rodice, tj. jak pri decku stat kdyz place, rve, zuri, je agresivni .. nebo ma jakekoliv jine obtizne potreby.)

    Webové semináře - Naomi Aldort
    http://www.naomialdort.cz/skypove-seminare
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    zpusobuje nocni kojeni zubni kazy? TL;DR: tezko rict, neni to prukazne.

    ---

    - jako obvykle - je to slozity par prikladu, ktery shrnujou to, co mi prijde nejzajimavejsi:

    lonskej prehledovej clanek " revealed that there was no conclusive evidence that prolonged breastfeeding increased the risk of early childhood cavities"; a zminuje i dve studie, podle kterych je mliko anti-bakterialni (treti odstavec od konce), ale zminuje i to, ze nocni kojeni koreluje s castejsima kazama
    http://media.clinicallactation.org/4-1/CL4-1Larvigne.pdf

    nemecka disertace delala podrobnou lokalni studii, podle ktery taky "frequent nocturnal breastfeeding in parental bed" koreluje s vice kazama, ale jinak kojeni je jeden z faktoru, ktery "exerted a positive influence on dental health"
    http://archiv.ub.uni-marburg.de/diss/z2010/0269/pdf/dsy.pdf

    a jeste jeden prehled vyzkumu z letoska: "Some studies identified both bottle feeding and breastfeeding as ECC risk factors, whereas other studies found no effect for either breastfeeding or bottle feeding or differences between the two feeding practices. It is also possible that the length of breast and bottle feeding con-tributes to caries development. Delayed weaning (e.g., bet-ween 12 and 36 months) has been found to be associated with caries in various studies. However, other studies reported no effect for age at which child was weaned from breast or bottle. Children who re-ceived nocturnal bottle feeding had higher risk for ECC. However, nocturnal breastfeeding, its frequency, particularly if more than twice throughout the night and duration > 15 minutes ap-pear to be risk factors. However other studies did not find an association between nocturnal feeding and caries." - tak si to preber
    http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1471-2458-14-206.pdf

    ja jsem si prebral tak, ze to vychazi ruzne, takze se o kojeni a kazech neda nic definitivniho rict - takze nema cenu to resit. zato treba spojeni mezi sladkostma v jidle a piti vychazi prakticky vzdycky stejne, takze ma cenu to resit
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    TUVDEN_NIMA: ja bych si to vzala a hazela bych sem ruzne evidence-based veci okolo AP, ktere si stejne zjistuju pro sebe. Aby to vydrzelo na jednom miste (matersky klub ma obrovsky prutok protoze je to krome info zdroje taky povidarna pokecarna). Pokud byste byli pro nebo nebyli vylozene proti (omezit pripadny chat), dejte palecek na tento prispevek (predpokladam ze spis je to kazdymu spis jedno, ale tak abych neprovadela nejakou revoluci proti vuli vseobecneho lidu...)
    GIMEL
    GIMEL --- ---
    BEBERA: ích říká i moje osmiměsíční slečna (teda řekla to párkrát) a ta tím ještě určitě nic nemyslí. smáli jsme se, že bude multilinguální a že už mluví německy :). To je super, jak jsou některá slova univerzální a snadno vyslovitelná, tak je ty děti používají v různých situacích různě.
    TUVDEN_NIMA
    TUVDEN_NIMA --- ---
    Já už jsem skooro nechodím, nástěnka holá, akce v záhlaví žádné... myslím, že někdo by se tu o to staral lépe. Kdyby se někdo chtěl ujmout správcovství, prosím do pošty, ráda předám. :)
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    Já teď zase řeším, co je "oký". Už se vyjevilo, že by to mohlo být buď "mokrý" nebo "horký", ale furt nevím, co z toho to bylo cestou v autě (mokrej nebyl).
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    THURINGWETHIL: tak to je dobrý. My si tu všichni lámeme hlavu, co to je "ích", všichni se vyptáváme, vymýšlíme různé teorie ("Je to nahoře? Je to na stropě? Je to strop? Je to mol? Táta plácl mola?"). Přišel můj táta, který kluky vidí jednou za půl roku, podíval se na něj a říká: "to je jasný, to znamená velký". A měl pravdu! Takže teď už vím, že táta je ích, děda je ích, Vítek je ích, Jáša (bratr) je ích, máma není ích. Tak pěkně děkuju...
    LYDI
    LYDI --- ---
    THURINGWETHIL: "jeste jednou otocit" - jeste jednou cely znova? (;
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam