LYDI: nejsem odbornik, takze laicky: mluvit s ditetem a k diteti, ktere se ma naucit mluvit, je nutne, je to potreba. Decka opakuji jednani, ktere vidi kolem sebe. Ze se pomoci oblicejovych svalu da artikulovat rec, to je evolucne pomerne mlady vynalez (zadne zvire to nedela), a nejde to samozrejme, decka musi hodne hodne procvicovat, nez ty svaly ovladnout a zacne jim to mluvit. (Kdyz se propasne vyvojove okno, tak se clovek uz mluvit zpraidla nenauci -- minim tim takove ty zanedbane deti ve sklepe ktere nekdo zachrani kdyz je jim 10 nebo tak). Deti se snazi napodobovat zvuky / rec, potrebuji je slyset. Nenauci se to samy od sebe, kdyz na ne budes mlcet. Druha vec je uchopeni konkretniho jazyka -- tam jsou treba vyzkumy, ze decka chytaji hlasky slova a vyznamy v interakci s zivou (idealne milujici/pozitivne fungujici) osobou, zatimco kontrolni skupina vystavena tem stejnym interakcim na obrazovce, spis ne. Deti se uci z komunikace s zivou osobou.
Cili jedna zakladni vec je, umoznit decku, aby vubec pobralo jazyk - tj ze mluvidlama se da mluvit, a ze mluvenim se da komunikovat, ze jevy se daji oznacovat atd. Pokud jsi cely den ticho, tak to si myslim, ze delas chybu.
Druha vec je jak se ptas, zda je nutne diteti vsechno interpretovat, popisovat, ... zda neni lepsi aby si delalo nazory samo. Rozumim otazce, taky jsem pro co nejmensi vymyvani mozku. Asi bych se na tvem miste zamyslela, zda v konkretnim pripade mlcis z pohodlnosti (nebavi te ptat se ditete kde je ovecka a rikat ano to je ovecka), anebo fakt dite nechces indoktrinovat. Ja to mam tak, ze se vyhybam spis hodnoceni jevu ("to je hodny chlapecek," "to je strasna sanitka", "fuj bezdomovec"), hodnotit realitu by se mi libilo kdyz by se decko naucilo spis samo ze sebe resp v diskusi v predskolnich letech (az bude furt resit Proc??), ale mluvime na decko hodne, ale tak pro nas je to prirozeny.
A ma kolem sebe jiny lidi, kteri te v tom mluveni muzou zastoupit?