ALI_EN: mladší mi taky mlátila hlavou do zdi...teď je v první třídě a jde jí to výborně, zjevně si toho z ní moc nevymlátila :-)

Dcerka si ve 12 mesicich z niceho nic sedala ke zdi zady a mlatila se o ni do hlavy.Za tri tydny ji to preslo..byt to po ockovani,zaradila bych se k tem,co si mysli,ze ockovani muze rozjet aurismus.No a absolutni vztek ci zoufalstvi ted projevuje tak,ze se slozi na zem a tam mlati rukama ..podle me je to vyvojove stadium,kdy emoce proziva cely clovek.

Mě se docela osvědčilo vytvořit mantinely a vrámci těch mantinelů nechat žít. Tedy určila jsem si, co nechci aby dítě dělalo (křičelo a bouchal odo psa, do jiných lidí,...), co chci aby dělalo (aby uměl pozdravit, rozloučit se, poděkovat, poprosit,....) a jinak ho nechávám svému osudu. A snažím se moc neřešit, co by mělo být nejlepší. Snažím se dělat věci tak jak vyhovují nám oběma.

BEBERA: Je fakt, že iluzi a představu o tom jak se bude chovat muž jsme měla....a bohužel realita byla dost jiná :/

BADIANE: u jedináčka jsem řešila všechno - u novorozence - Dýchá? Je dnes nějaký trochu jiný, není nemocný? Nemá teplotu? Čím mazat? Jak často krmit? Jak často mýt? Čím mýt? Jak řešit prdy? Jak dávat spát? Jak obléknout? U kojence - Kdy začít prikrmovat? Čím přikrmovat? Snědl toho dost? Vypil toho dost? Má dostatečně rozmanitou stravu? Vyvíjí se správně? Mám ho nějak rozvíjet? Jak ho zabavit? Jaké první boty a kdy? Proč se vzteká? Jak s ním jednat správně? Co je vlastně správně? Jaký na něj má vliv chování okolí mimo nejužší rodinu (babičky a jejich výchovné metody), Čím ho to ty babičky krmí? Jak se postavím ke sladkému? Proč to dělá? Je to normální? A proč dělá tohle? Řve, vzteká se, něco musím dělat špatně. Má dost kontaktu s vrstevníky? Proč se takhle chová k ostatním dětem? Atd., atd..

U druhého dítěte už máš většinu otázek vyřešených a řešíš už jen opravdové problémy (nemoci, výrazné potíže s jídlem, spánkem apod.). Plus tě už nepřekvapí určité fáze, kterými dítě prochází (např. to házení věcmi okolo druhého roku, zoufalé hlídání si vlastních věcí apod.), neřešíš je nijak a necháš dítě si tou fázi v klidu projít. Nepozoruješ to dítě tolik, nad vším nepřemýšlíš, dítě má víc volnosti. Plus musíš dát větší důvěru i tomu staršímu, nestíháš ho tolik sledovat a kontrolovat, zejména při pohybu venku s už chodícím (a rychlým), ale ještě nemyslícím mladším...

BADIANE: Ja sem matka rychlokvaska. Na materstvi jsem nebyla VUBEC pripravena, celkove vzato myslim, ze mam v sobe vic muzsky energie.
ALE, materstvi je to nejkrasnejsi a nejsmysluplnejsi co me v zivote potkalo. Je to ta nejvetsi vyzva zacit na sobe skutecne pracovat. Zpracovat svoje ego.
Muj syn je teda o dost mladsi (8 mesicu), ale obcas mam pocit, stejne jako pises Ty - "nekonecne tihy". Je to vzdycky cca 1x za 2 mesice, vetsinou po nejakym vyvojovym mezniku (zacne s plazenim atp.). Vzdycky jsem tou dobou nevyspala a tak nejak emocne v prdeli a vzdycky mi to on vraci jak zrcadlo. Jakmile zacnu byt v nepohode, zacne on byt v tezke nepohode. Jakmile zaujmu tento jakoby "odmitavy" postoj, zacne on odmitat prso atp.

Naucila jsem se, ze krome zakladnich veci typu hlidani si spanku a jidla je dobre se povznest nad svoje ego a predstavy o tom, jake by to melo vsechno byt. Prebalovak jsem uplne zrusila asi pred 2 mesici, nechtel tam bejt, delal kaskadersky kousky, bala jsem se, ze spadne. Prebaluju ho kdekoli jinde. Praktikujem asi 4. mesic BKM, ted to dost bojkotuje, i tak ho nechavam kazdej den par hodin bez plenky (doma). Pocura kdeco, neresim to. Prevlikam ho kazdou chvili a vic peru. Tu BKM jsem ale zacala bojkotovat prvni asi ja, protoze on ma 10 kilo a ja fyzicky uz nezvladam ho nad necim drzet (jeste nesedi, tak nocnik nam nejde). Za mesic bude vsechno stejne uplne jinak.

Abych to shrnula, prijde mi, ze dite fakt zrcadli moje rozpolozeni. Ono je to dokonaly, ja ta postizena. Postizena "dospelosti".