BADIANE: Ja sem matka rychlokvaska. Na materstvi jsem nebyla VUBEC pripravena, celkove vzato myslim, ze mam v sobe vic muzsky energie.
ALE, materstvi je to nejkrasnejsi a nejsmysluplnejsi co me v zivote potkalo. Je to ta nejvetsi vyzva zacit na sobe skutecne pracovat. Zpracovat svoje ego.
Muj syn je teda o dost mladsi (8 mesicu), ale obcas mam pocit, stejne jako pises Ty - "nekonecne tihy". Je to vzdycky cca 1x za 2 mesice, vetsinou po nejakym vyvojovym mezniku (zacne s plazenim atp.). Vzdycky jsem tou dobou nevyspala a tak nejak emocne v prdeli a vzdycky mi to on vraci jak zrcadlo. Jakmile zacnu byt v nepohode, zacne on byt v tezke nepohode. Jakmile zaujmu tento jakoby "odmitavy" postoj, zacne on odmitat prso atp.
Naucila jsem se, ze krome zakladnich veci typu hlidani si spanku a jidla je dobre se povznest nad svoje ego a predstavy o tom, jake by to melo vsechno byt. Prebalovak jsem uplne zrusila asi pred 2 mesici, nechtel tam bejt, delal kaskadersky kousky, bala jsem se, ze spadne. Prebaluju ho kdekoli jinde. Praktikujem asi 4. mesic BKM, ted to dost bojkotuje, i tak ho nechavam kazdej den par hodin bez plenky (doma). Pocura kdeco, neresim to. Prevlikam ho kazdou chvili a vic peru. Tu BKM jsem ale zacala bojkotovat prvni asi ja, protoze on ma 10 kilo a ja fyzicky uz nezvladam ho nad necim drzet (jeste nesedi, tak nocnik nam nejde). Za mesic bude vsechno stejne uplne jinak.
Abych to shrnula, prijde mi, ze dite fakt zrcadli moje rozpolozeni. Ono je to dokonaly, ja ta postizena. Postizena "dospelosti".