Hele, s tím jídlem... Já nepsala, že do toho roka jsem musela málem i malovat kuchyň :D ale chce to neřešit a vydržet. Jirka mi tak do sedmi let spíš fotosyntetizoval než jedl, stravu v obvyklém množství přijímá cca dva roky. Zeleninu a ovoce minimálně, dlouho nejedl maso mimo ryb a obliboval hlavně přílohy... avšak v množství vhodném tak pro batole. Magdaléna naopak. Jí všechno a v jakékoliv úpravě. Zeleninu a ovoce si sama trhá na zahradě a dědovi chodí do lednice na salám :)
A ono to s tou samostatností a abnormální kreativitou není úplná výhra. V bytě měla v obýváku svůj stolek a tam volně k dispozici různé barvy, lepidla, papíry... No a zeď po celé délce, do výšky dvouletého dítěte na stoličce, byla olepená výtvory, vystřiženými výkresy, pomalovaná voskovkami!, vodovkami a dokonce popatlaná modelínou,páč tam "Džíí!"..
Trochu punk :D Konferenčák děti vyzdobily kovovými fixami a měli jsme tam opravdové skvosty... On Jířa je grafomotoricky na úrovni čtyřletého dítěte (aspergrik) a tak ty malůvky byly vážně zábavné. Naštěstí to u nás lidé považovali za standartní... po zdech v obýváku se nachází Bob Marley, Ponožky pana Semtamťuka, Vysáči, Unifiction, Znouzectnost, PunkFloid,.. rotirasistické a ekologické plakáty a koláže, nějaké undergroundové skvosty..... Teď na gruntu už má potěr vlastní prostory a tak to u nás působí momentálně až nečekaně uhlazeně.. Takže každý má hranice jinde... U nás jsme matka hipík a táta punkáč a oba vystudovaní ekologové... A náš děda, se kterým bydlíme, je silně věřící katolík :D