• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYEkonomie - střet ideí
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    DOGITO: Kdyz te to teda zajima:

    1) Cela ta historka je smyslena, nikdy se nestala ani stat nemohla.
    snopes.com: Socialism Grade Averaging
    http://www.snopes.com/college/exam/socialism.asp

    2) Celej ten pribeh ani vlastne neni vubec o socialismu. Doporucuju se podivat na (anglickou) wikipedii co to socialismus je. Stejne tak plati ze Obama neni socialista. Ono i tvrzeni ze demokrati v Americe reprezentuji levici je ponekud problematicke.

    3) Lidi nejsou atomizovany retardi jak se ten text snazi ty studenty vykreslit. Popravde skupinova dynamika funguje socialne psychologicky jinak a pokud by vetsine na tech znamkach zalezelo je naopak pravdepodobnejsi ze se celkovy prumer tridy zlepsi.

    4) Doporucuju si davat pozor na "nejlepe pochopitelna vysvetleni", vetsinou je to propaganda (v tomto pripade neoliberalni).

    DOGITO
    DOGITO --- ---
    prosim misto minusu o nazory, zajimaji me :)
    DOGITO
    DOGITO --- ---
    asi nosim drivi do lesa, ale tohle je podle me jedno z nejlepe pochopitelnych vysvetleni jak nemuze fungovat socialismus, i pro ty, kteri si to nechteji pripustit :)
    Obamův socialismus - experiment. Blog - Adam Ábelovský (blog.iDNES.cz)
    http://adamabelovsky.blog.idnes.cz/c/242410/Obamuv-socialismus-experiment.html

    pak uz je jen potreba, aby se spolecnost postarala o ty, co se ucit chteji, ale presto jim to nejde. A aby byla spolecnost poznat, kteri to jsou ;)
    JORIM
    JORIM --- ---
    Tenhle týden se v Manchesteru koná velká konference britské Konzervativní strany, což je debata přeci jenom na trochu jiné úrovni, než naše sjezdy ODS. Je kolem toho spousta zajímavých projevů a komentářů, myslím, že bych se mohl podělit.

    Tenhle vyšel v dnešních Timesech, autorem je šéfredaktor D. Finkelstein (člen konzervativní strany - v Británii se na "nadstranický tisk" moc nehraje). Neznalým jazyka se omlouvám.

    Hands up who's paying for the free lunches;
    Not Just lunches: frozen fuel duties, tax allowances and more. Fine, but let's pay off our huge debts first

    Ireally can't believe it is necessary to say this again. But oh well, here goes. At the beginning of my first ever school lesson in economics, my teacher informed us that before he could continue, he needed to introduce us to the most important economics professor we would ever encounter. And then he wrote on the board: TANSTAAFL.

    Tanstaafl, he explained, stood for "there ain't no such thing as a free lunch". And for all I went on to learn later at school and then at the London School of Economics, nothing ever provided greater insight than these first five minutes. The whole of economics, all the textbooks and lectures, is basically a footnote to this central idea. Things have to be, and always are in the end, paid for.

    These past few weeks, as the party conferences have proceeded, Tanstaafl will have been rolling in his www.grave.No sooner have we begun to make progress taming the massive deficit than we have started trying to hand out free lunches again. And I don't even mean this to be a metaphor. Free lunches. Literally.

    The slogan at the Conservative Party conference this week is For Hardworking People. It turns out that when people are asked who is the party of those who work hard, they tend to say the Conservative Party, but when asked to name they party they associate with hardworking people, they have a greater tendency to say Labour.

    In other words, while associating the Tories with hard work and the people who do it, voters still associate Labour with the broad mass of working people. In Manchester, David Cameron's party is trying to address this problem. (An aside is that this effort began last year, the campaign guru Lynton Crosby having brought much-needed discipline rather than changing the strategy.) Everyone seems to agree that a major part of the next election campaign will concern who will gain from the recovery. Both Nick Clegg and Ed Miliband made essentially the same argument, albeit with different policies attached. With the Tories, recovery will be for the few; with Labour or the Liberal Democrats it will be for the many. The many versus the few, Gordon Brown's old dividing line.

    And this is a very potent attack. A gap is opening between people's optimism for the country and people's pessimism about themselves. Polls show that voters think the economy is getting better and will get better but that the same is not happening to their household budget.

    From this it is only a short step for voters to reach the conclusion that the rewards of economic improvement are being appropriated by someone less worthy than them. A general sentiment to which we are anyway all attracted almost all the time in almost all circumstances.

    The Conservatives do have their own response to this. Rich people are only one of the groups of people we think are making off with money that should rightfully be ours. We pretty much think everyone is doing it. This is why welfare reform is popular. And immigration control. And cracking down on bureaucrats in order to provide money for tax cuts for aspiring people. On these issues, Tories are politically stronger.

    So I've listened to all of this, and it is fine as far as it goes. I realise the political necessities. I think it is important that those who earn well pay their fair share, welfare reform is clearly necessary, I support immigration control and there's much to do to change the way public services are run and decrease the tax burden. Fine. Let it be a recovery for all.

    First, however, how about we have a www.recovery.No one is making off with money that should be ours because we haven't got any money.

    It is amazing how quickly, how soon after a disaster that almost engulfed us all, the debate has turned back to who can offer people the most "free" stuff. As if a gigantic budget deficit has taught us nothing. If, for instance, you are going to give school lunches to loads of children, you have to, erm, pay for the lunches. And we can't really sensibly do that because we are already spending vastly more than we are bringing in in tax.

    The same goes for making tax allowances transferable, freezing fuel duties and the billions of pounds of extra spending necessary to buy the things that last week Labour said it wanted. All of this talk about living standards seems to assume that there is a way of improving them without earning money.

    Around the conference there has been talk that Ed Miliband has, with his freeze on energy prices, made a great retail offer that the Prime Minister needs to match. A great retail offer? Well, not for the retailer it isn't. Retailers that make offers like that - here, take my product, and hey, don't worry about paying - tend to go bankrupt.

    We are currently spending £120 billion more in a year than we are taxing ourselves. Because we are adding to our debts so quickly, debt is still rising as a proportion of what we all earn, and by 2016 our total borrowing will equal our entire national income.

    In order to deal with this we have all agreed - Labour is a little vague on this, but I sort of think they have agreed - a plan to reduce public spending in the first three years of the next Parliament. Only the first year of those cuts has been identified.

    Another £25 billion of cuts or tax rises will need to be identified. Where, these past three weeks, has been the debate about this £25 billion? So the Liberal Democrat promise to make £600 million of school meal costs disappear garners headlines, and so does the facile Labour energy freeze and the Conservative promise on transferable allowances. All because they help with the cost of living. Yet all of these things are going to be paid for by pretty much the same people who benefit from them, because there isn't anyone else to pay for them. Yet on this, silence.

    And on top of these new promises, very broadly the same people will have to pay for the £25 billion in one form or another. The amount we are studiedly not talking about dwarfs the amounts we have all been discussing over the past three weeks, for all the world as if only one of them is part of living standards.

    We are cutting to the bit of the debate where we all split the goodies between us, but we aren't there yet. We aren't even nearly there yet. This conference season has been very interesting, but on the wrong subject.

    When I arrived in Manchester there was a big demonstration against public spending cuts. So I waited to go in to the conference, while the marchers marched, and meanwhile sat down eating a sandwich. Opposite me sat a union steward wearing one of those high-visibility yellow jackets. On it were the words: "There is an alternative". I wish I knew what it was.

    daniel.finkelstein@thetimes.co.uk
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    TRAVIX: Celkem zajimavy blog, kazdopadne s toho co jsem napsal je celkem zrejme ze tam kde si pan Kalousek muze dosadit svoje lidi do dozorcich rad zas tak velkou incentivu k privatizaci nema :)
    JORIM
    JORIM --- ---
    Tak hlavně že stát zajišťuje seniorům prostředky na důstojné stáří. Druhé ani žádné jiné pilíře nepotřebujeme, současný systém funguje bezvadně.
    Senioři se ničí laciným jídlem, jejich zdraví a soběstačnost se horší - iDNES.cz
    http://zpravy.idnes.cz/...ci-a-jejich-stravovaci-navyky-fgq-/domaci.aspx?c=A130925_142805_domaci_maq
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    APOSTRI: Slusi se dodat ze naprosto chapu ze pan Kalousek ma prirozene incentivu v omezovani statu ve smyslu verejnych statku a sluzeb salamovou privatizaci a soubezne rustu moci statu ve vyznamu vlady.

    Salámovou privatizaci? O čem to mluvíte?

    Jiří Skuhrovec » Plíživá de-privatizace
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-skuhrovec.php?itemid=21014

    (Jen pro úplnost - Jirka Skuhrovec učí na Univerzitě Karlově a o jeho závěrech nemám sebemeší důvod pochybovat.)
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    T_Y_L: Okay, vetsinu chapu, ne nutne vzdy souhlasim. Nicmene par nejasnosti. Zjednodusene.

    1) Pokud mas:

    - riziko A ze te stat nejak obere o tvoje uspory/ulozene penize
    - a riziko B ze soukromnik nejak ukradne/sproneveri tvoje ulozene/spravovane penize

    A pokud plati to co tady uz nekolikrat padlo (a nikoliv ode mne ale od tebe a ostatnich) ze totiz statu nedela moc velke problemy sahnout na tvoje penize i kdyz je mas u soukromnika uvnitr jeho sfery vlivu. Tak se zda ze plati:

    Riziko straty penez ve statni bance (financni isntituci) = A
    Riziko straty penez v soukrome bance = A + B

    Pak proc by A nemelo byt vzdy mensi nebo rovno A + B a tedy univerzalne vyhodnejsi ci minimalne pouzitelne jako jedna cast sirsi strategie?


    2) Neni my jasne jakou uroven financni gramotnosti a znalosti momentalni situace, pripadne vyvoje predpokladas? Ptam se protoze tvuj popis my misty pripada jako priklad cloveka ktery uz vlastne zadny duchodovy fond nepotrebuje protoze si svoje portoflio posklada sam. Jinak receno pokud se bavime o vsech potencialnich klientech nejake formy prispivani si na duchod, pak musime uvazovat i rizika typu ze dany clovek naleti podvodnikovy ci ze pripadne nema dostatecne znalosti a informace aby v dane chvili udelal idealni rozhodnuti. Napriklad ne kazdy musi tusit ze rating, jako produkt ratingovych agentur, je "pouze vyjadreni osobniho nazoru" a to ze ma neco AAA muze znamenat cokoliv, vcetne toho ze to do tydne zbankrotuje (true story).

    Jinak jeste kratce k doublethinku, nerad bych zabredal do politiky a tak se k tomu vyjadrim z pozice logiky. Myslim ze zde je tvuj argument zalozen na logickeho klamu (cili sofismatu). Klic spociva v pouziti pojmu "stat" ve dvou rozdilnych vyznamech a naslednem dukazu logicke nekozistence (doubthinku) pomoci ignorovani prave tohoto rozdilu.

    Prvni vyznam jsou verejne statky (vystiznejsi slovo je anglicke the commons). Jedna se napriklad o verejne zdravotnictvi, skolstvi a podobne. Ze strany politiku zde casto prevazuje odpovednost a povinnost nad moci a moznosti, protoze tyto oblasti maji casto velkou formalni i neformalni autonomii a dokazou tvorit natlakove skupiny.

    Druhy pouzity vyznam pojmu "stat" je ciste vlada ci sireji cela exekutiva a zakonodarstvi.

    Neplati pak ze pokud chci robusnejsi stat ve vyznamu prvnim musim chtit zaroven vetsi moc pro stat ve vyznamu druhem, je to casto presne naopak. Tedy napriklad to ze chci v ramci verejneho zdravotnictvi kvalitnejsi peci a lepe placeneho a odpocateho doktora, neznamena zaroven ze bych chtel aby mu pan Kalousek urcoval ci omezoval moji diagnosu a spusob lecby.

    Slusi se dodat ze naprosto chapu ze pan Kalousek ma prirozene incentivu v omezovani statu ve smyslu verejnych statku a sluzeb salamovou privatizaci a soubezne rustu moci statu ve vyznamu vlady.
    BOBASH
    BOBASH --- ---
    APOSTRI: Rozdíl mezi státním fondem a soukromým fondem je v tom, že když s tebou vyjebe soukromej fond, je jistá nenulová šance, že jeho majitele/šéfy zavřou za podvod.

    Když s tebou vyjebe stát (viz Maďarsko a Polsko), tak možná současný politiky příště nezvolíš (ale můžou je nakonec zvolit lidi, který si nakoupili rozdáním peněz, co ti sebrali), ale to je tak všechno.

    Ergo stát je mnohem rizikovější dlužník/obchodní partner, protože když si stát usmyslí, že ti nic nedá, tak nedá.
    JORIM
    JORIM --- ---
    LEXIK: FRONEMA: Piráti a vůbec zastánci všeobecného základního příjmu především postrádají kontrakt s realitou a... Jaksi... uvažování v souvislostech.

    Například: Výkon české ekonomiky je cca 4 biliony ročně. V současnosti je daňová kvóta asi 40 %. Na vyplacení základního příjmu bude potřeba asi 1 bilion ročně, tj. 25 % HDP. 10 % získáme zrušením ostatních dávek, hlavně důchodů, takže musíme zvednout daňovou kvótu o 15 %, tj. na 65 %, což je zhruba úroveň ve Švédsku, tak proč by to nešlo u nás, žejo... Sláva! Máme dost peněz na základní příjem!

    Schválně kdo první odhalí, kde je v téhle úvaze chyba :-)
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    LEXIK: ne moc skryti, ne moc anarchisti...
    LEXIK
    LEXIK --- ---
    Tak, a další politická strana co je pro mne zcela nevolitelná. Piráti jsou nakonec skrytí, ultra-levý anarchisti!

    Argumenty pro zavedení VZP - Pirati.CZ
    http://www.pirati.cz/program/prac/soc/vzp

    JORIM
    JORIM --- ---
    LEXIK: T_Y_L: Ale prosimvás, přátelé, copak vy nevíte, že ti politici ty penzijní fondy znárodňují jen pro vaše dobro, aby vám je ti zlí finanční ci nerozkradli? Oni ty peníze přeci nechtějí pro sebe, ale určitě je poctivě uloží na bezpečné místo a za nějakých 30, 40 let z nich dostanete slušný, poctivý důchod.

    (Akorát je mi záhadou, proč krátce po znárodnění penzijních fondů má najednou stát nižší schodek a vyšší veřejné výdaje. Ale to bude náhoda.)
    T_Y_L
    T_Y_L --- ---
    LEXIK: No jasně - to je zase klasické politické rizko - ovšem stát se může cokoliv a žádná alternativa není bez rizika (tj. taky můžeš co jde prožrat a pak zjistit, že se stát nepostará ani nic nesebere - nebo nevím, co bys nepoučenému debilovi doporučil). Tohle jsou taková všudypřítomná rizika, která jsou dopředu neznámá a zároveň není možné se jim vyhnout. Nemovitosti i zlato se v minulosti také zabavovaly, nebo se na ně uvalí daně. Stejně tak pogrom tě může stihnout ať něco máš či nemáš (třeba kvůli víře) a může tě stihnout kdekoliv. A nebo tě může srazit auto. Svět prostě není úplně bez rizika - je dobré si to uvědomit. Zcela správné a bezrizikové řešení neexistuje. To není důvod do toho hodit vidle a nedělat řešení, která mohou být účinná.

    Tohle se mi na tuzemských institucích taky nějak zvláště nelíbí. Proto preferuji správce ze zahraničí, kam budou mít prsty českého státu problematičtější přístup. To samozřejmě bohužel nejde u penzijních společností, ale taky by to neměl být jediný majetek co člověk má. Škoda, že nejsou dělané více jako americká 401(k) – nakup si na penzijní účet co uznáš za vhodné. Pak by to bylo jednodušší.
    LEXIK
    LEXIK --- ---
    T_Y_L: .. imo největší nebezpečí jakýchkoliv penzijních investičních fondů není v tom, že by finanční instituce svěřené prostředky zašantročily/rozkradly/proinvestovaly ...ale v tom, že to je obrovský a lákavý balík peněz, který je pro aktuální politické vládce relativně snadno dosažitelný.

    Něco jako byli ve středověku židovští bankéři a finančníci, u kterých si vladaři půjčovali ... a půjčovali, a když už neměli jak splácet, zorganizovali pogrom....

    Historie 20. století nám to ukazuje zcela jasně a jenom debil se opakovaně nepoučí......
    T_Y_L
    T_Y_L --- ---
    APOSTRI: Jak funguje ponziho schéma vím dobře, ostatně na téma podvodů a rizik jsem napsal knihu :-). Souhlasím, že rozdíl mezi klasickým Ponzim a pyramidou je ve znalosti účastníků o charakteru. Ale není nutně pravda to s tou exponencielností. V ponziho schématech je obvyklé, že účastnici své zhodnocené vklady nevybírají, ale dále je točí (protože je to přeci úžasná příležitost). A když klienti nevybírají, tak jim můžeš připisovat i virtuální zisky, které jsi neinkasoval (jak se říká – papír snese vše – a o výpisu z účtu podobné společnosti to platí také). Takže ve skutečnosti Ponzi nepotřeboval ani zdvojnásobení vkladů každých 90 dní (respektive méně, protože sliboval 50% za 45 dní) jako spíš to, aby při rozumném růstu klienti málo vybírali. Ponzi nedojel na nedostatek investorů. Když o něm v roce 1920 vyšla série článků, že je podvodník, tak ještě zvládl výběry ustát. Ale zaměřil se na něj okresní návladní. A důvodem bylo to, že jeho závazky neodpovídají aktivům (tedy že na vyplacení všech závazků aktuálně nemá peníze). Když se mu nepodařil účetní trik, kterým to chtěl kamuflovat tak ho zavřeli. Tedy chytli ho dříve, než se to zhroutilo.

    Ponzi to měl nastavené hodně agresivně, takže by to netrvalo dlouho a skutečně by mu noví klienti došli (a staří by chtěli své peníze). To se třeba stalo v Albánii, nebo zřejmě v českých ponzi - jako All Property Dubai a Germael. Maddoff to měl o dost konzervativnější a také vydržel mnohem déle (asi desetkrát).

    Pyramidová hra je brána jako podvod i když účastníci jak správně píšeš, nejsou klamáni o charakteru konstrukce. V případě ponziho je podvod to, že aktiva neodpovídají závazkům. V tomhle se prostě penzijní systém podobá ponziho schématu. Tam žádná aktiva nejsou - platba sociálního sice nevytváří závazek, ale lidé tak nějak čekají, že když ho teď platí, tak nějaký důchod dostanou. Pokud by se výrazně redukoval, šlo by to chápat jako zhroucení důchodového systému. Ano parametry jsou jiné a díky státní moci si stát může dovolit více, než soukromá společnost. Přesto jsou současní klienti (důchodci) vyplácení z peněz nových klientů (lidé v produktivním věku) - tohle zůstává. Co se zhodnocení týká – tak on problém je, že bez zhodnocení by ponziho schéma nenalákalo klienty – proto tam to zhodnocení je. Stejně tak to, že klienti nevědí, o co jde (jinak by do toho nešli). Stát tyto dvě motivační záležitosti řešit nepotřebuje – lidi prostě donutí. Ta solidarita je o parametrech. Kdybys chtěl penzijní systém (ve stejné formě jako stát) provozovat soukromě, tak bys tvrdě narazil (např. na podmínku že aktiva nekryjí závazky, ale asi by se toho našlo více) – bylo by to jako Ponzi i kdyby to klienti věděli.

    Ad penzijní spoření - plně chápu tvé námitky – jsou zcela relevantní. Ale nejsou nové a souhlasím s nimi, že pokud by nebyly ošetřené tak bych byl se svěřením peněz opatrný. Ale právě proto, že nejsou nové, tak už se přišlo na docela odladěné mechanismy, které to řeší. Správa v systémech kolektivního investování určitého typu (patří sem penzijní spoření, podílové fondy ETF atd.) není black box. Ta správa je celkem transparentní. Takže například dluhopisový fond má statut, kde je napsáno, jakým způsobem bude investovat a že to bude jen do dluhopisů investičního stupně a že třeba xy % bude státních. Fond pak reportuje svoje portfolio, kde si můžeš ověřit, že kupuje co má. Ale co je důležitější je tu tzv. depozitář u kterého ty cenné papíry leží (opět – nevlastní je a nevstupují do jeho konkurzní podstaty). Úkolem depozitáře je hlídat, že správce nakládá s portfoliem dle statutu – že nakupuje co má a že peníze netuneluje. Kromě toho je tu ještě dohledový orgán (u nás ČNB), který to celé kontroluje. Aby v takovém systému došlo k tunelu, muselo by se jednat o obrovské spiknutí různých subjektů. V důsledku je to velmi bezpečné. Tenhle systém funguje od nějakých 20 let minulého století v USA (a nyní již světově). A to bez tunelů.

    To riziko pak řídíš ty tím, jaký fond si vybereš (jaké má zaměření). To zaměření může být i docela úzké – např. technologické firmy USA. Takový fond se bude vždy pohybovat plus mínus kolem výnosu těchto akcií. Může být horší, nebo lepší. Ale když je hodně diverzifikovaný, nebo sleduje index – tak je odchylka velmi malá. Když nesneseš riziko akciového trhu a nevadí ti inflace, pak klidně můžeš držet fond státních dluhopisů. Tohle samozřejmě otevírá samotnou debatu o rizicích trhů cenných papírů – ale na tomhle prostoru bych se do toho nepouštěl (nerad bych sem přepisoval svoje knihy). Takže bych zůstal u toho, že riziko si poměrně efektivně a transparentně řídíš ty. Pokud např. chceš do akciového trhu, ale nechceš riskovat, že správce vybere špatné akcie, tak koupíš nástroj kopírující index atd.

    U penzijního spoření můžeš změnit společnost. Tj. když se ti bude zdát, že správa nějakého fondu není taková, jak by sis představoval (nebo třeba se v té společnosti dějí změny, které by mohly mít vliv na kvalitu správy) tak můžeš jít do jiné. Tj. ty nejsi 20 – 30 let zamčený v jednom produktu u jedné společnosti (pokud by to tak bylo, bylo by to špatně).

    Samozřejmě na trhu jsou i struktury, které tohle nemají. Tj. není tam ta transparentnost, nebo dostatečný dohled. Příkladem jsou hedgeové fondy. Dalším příkladem jsou investiční společnosti z 90. let u nás. Tam nebyl žádný dohled, žádná transparentnost a dle toho to dopadlo. A do těch bych nikomu vkládat peníze nedoporučil – v tom se shodneme. Ale pokud neznáš detaily a rozdíly a házíš vše do jednoho pytle tak tvoje nedůvěra nepramení primárně z věku ;-).

    Na druhou stranu já tedy nic podobného u státu nevidím. Vidím hlavně politické riziko, které může nabývat vesměs všelijakých tvarů. Rozhodně postrádám transparentnost.
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    T_Y_L:
    ad Ponziho schema Jsem rad ze jsi nacal rozdil mezi Ponziho schematem a pyramidovou hrou. Ponziho schema, jak asi vis, je typ podvodu pojmenovany podle jeho nejznamejsi aplikace Charlesem Ponzim. Ponzi tenkrat sliboval uzasnou investicni prilezitost, do 90 dnu zdvojnasobit vklad. Vetsina byla ze zacatku samozrejme neduveriva. Kdyz ale prvni investory po 90 dnech Ponzi opravdu vyplatil (z velke casti ze sveho) strhlo se silenstvi. Lidi se hrnuly u Ponziho investovat o sto sest. V ten moment mohl Ponzi zacit vyplacet drive prichozi z penez nove prichozich. Ponzi samozrejme potreboval aby se objem novych investic kazdych 90 dni minimalne zdvojnasobil. Vsechno nad tento dvojnasobek pak slo do jeho kapsy. Ponziho schema samozrejme fungovalo jen do momentu kdy exponencialni potreba novych investoru narazila na realitu.

    Ponziho schema (ktera jak rikas rozjel Maddoff se tedy od vetsiny pyramidovych her lisi mimo jine ve dvou aspektech:

    1) V Ponziho schematu ucastnici nevedi ze jsou/budou vyplaceni z penez tech co prijdou po nich, misto toho je jim nabizena udajne legitimni investicni prilezitost, zhodnoceni prostredku ci podobne. Tento rozdil mezi vedenim a nevedenim do ceho vkladem penize je to co z klasickeho Ponziho schematu (pokud je nekym organizovano) dela podvod. V pyramidove hre jsi vetsinou s podstatou hry seznamen.

    2) V Ponziho schematu je zhodnoceni (v pomeru ke vlozene castce) kazdeho ucastnika urcene momentem vstupu do hry, kdy v urcity moment se cele schema zhrouti a ty vyplacen nebudes vubec. V piramidove hre je zhodnoceni na schopnosti kazdeho ucastnika sehnat dalsi hrace. Aby Ponziho schema sehnalo nejake ucastniky je potreba aby slibovalo nejake zhodnoceni a tedy i jeho zakladna musi rust aby mohlo pokracovat.

    Pokud se na tyto dva body podivame z pohledu prubezneho duchodoveho systemu, tak ten nevychazi jako pyramidova hra a uz vubec ne jako Ponziho schema. Predne jeho smyslem at uz opravdovym ci deklarovanym neni zhodnocovani penez, ale solidarita tech co mohou pracovat s tema co uz pracovat nemohou. Za druhe vsichni jsou obeznameni s tim jak system funguje. Na jednu stranu, jak rikas, do nej vsichni vstoupit musi. Na druhou stranu maji skrze svou politickou reprezentaci moc ovlivnovat jeho parametry. Nakonec zhodnoceni vlozenych prostredku, pokud se o tom vubec tak da mluvit, je na jednu stranu vetsinou solidarni (tj vyhodnejsi pro chude) a na druhou stranu urcene tim jak dlouho clovek po vstoupeni do duchodu jeste zije (tj vyhodnejsi pro bohate).

    A protoze rict to jen jednou by to mohlo zapadnout tak zopakuji ze podstatou prubezneho duchodoveho systemu neni investicni prilezitost, ale solidarita.

    ad penzijni sporeni Dekuji za pouceni. Pochopil jsem z nej ze v pravnim ohledu jsou pujceni a spravovani dve ruzne veci. Nicmene pokud na ty prostredky nemohu 30-40 let sahnout nevidim pro mne praktickeho rozdilu, a v obou pripadech to vyzaduje velkou davku me duvery. Zaroven pokud se nemylim tak mnoho tzv tunelovani doslo prave pri sprave ciziho majetku ci penez.

    V rizeni a kontrolu rizik ze strany soukromych bank, penzijnich fondu atd neverim, dekuji ... je my vic nez 12. Takze porad plati muj argument ze v tomto ohledu vlozim tentokrat duveru radsi do rukou statu nez do rukou soukromnika.
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    TEDDYBEDDY: Vždycky, když někdo ířká, že zdravotnictví, důchody, školství atd.... musí být naprosto nezbytně státní, tak ho pochválím, že tak hezky důvěřuje panu Kalouskovi, že se o něj postará v nemoci, ve stáří a že nejlépe vychová jeho děti.
    TEDDYBEDDY
    TEDDYBEDDY --- ---
    T_Y_L: " Vždycky mě například fascinuje, když někdo nadává na Nečasovu, nebo jakoukoliv vládu a pak by chtěl rozšiřovat pravomoci státu (nebo mu věřit). Na to je skutečně potřeba hodně dobrý doublethink."
    No problema amigo. Český národ na to má patent. Argumentace protimluvem je platnou součástí nejen " hospodského politikaření" :)
    T_Y_L
    T_Y_L --- ---
    APOSTRI: Ponziho schéma a pyramidová hra je něco rozdílného. Ponziho schéma, které mj. rozjel Maddoff je založené na tom, že nově příchozí účastníci vyplácí původní účastníci. V tomhle je systém velmi podobný. Madoff je v tomto případě stát. Rozžšiřujicí se základnu to v zásadě nepotřebuje. Pokud to ale provádí soukromá osoba, tak by narazila na problém, že by při změně podmínek (vyplácení nižších výnosů a dalších parametrických úpravách) začali klienti odcházet a systém by se zhroutil.

    Stát to řeší tak, že nikdo stejně odejít nemůže - přísun nových klientů je povinný a paramtery (k horšímu se běžně mění). Ale jinak je to stejné. I v tom státním se systém může dostat do značných problémů - třeba že důchody budou tak nízké, že nepokryjí základní potřeby a zvýšení daní už nebude generovat vyšší příjmy (produktivní se na to vykašlou a zmizí, nebo se rozšíří šedou ekonomiku).


    Pyramidová hra (nebo také letadlo) je něco trochu jiného. Tam jsou zapojení účastníci, kteří hledají další účastníky, co se zapojí a vyplácí strukturu nad sebou. To vytváří tu pyramidu a potřebu se rozšiřovat.


    APOSTRI: Když tady mícháš finanční společnosti, tak by to asi chtělo o nich něco vědět. Docela tady mícháš banky a penzijní společnosti a pak z toho vychází kraviny atd.

    Při tom svěření peněz soukromé společnosti má různé formy. V případě banky jsi jejím věřitelem. Být věřitelem soukromé společnosti je opravdu ošemetné a na 30 - 40 let je to velký risk. Nějakým způsobem to řeší pojištění vkladů - ale stejně.

    Pak je druhý způsob - někomu svěříš peníze a on je pro tebe spravuje. Například za ně nakupuje do portfolia cenné papíry. Tady ty jsi stále vlastníkem toho portfolia (tudíž krach správce tě nezajímá). Pak samozřejmě máš riziko podstatně nižší. Respektive máš tam rizika zpronevěry, která jdou ale poměrně dobře ošetřit (tady regulace funguje dobře). Pak máš samozřejmě riziko portfolia, které jde také velmi efektivně řídit (když nic jiného, tak investuješ do portfolia státních dluhopisů a jsi na stejném riziku jako se státem). A tak funguje i 2. a 3. pilíř.

    Kromě toho máš obvykle možnost změny finanční instituce (konkrétně u toho 2. a 3. pilíře). Takže ta tvoje poznámka o šílenosti pramení jen z neznalosti věci. A zrovna v tom případě spoření na důchod bych tedy věřil více tomu, když své peníze investuji přes soukromé společnosti, než nějakým garancím státu (což jsou v podstatě zase jen obdoby státních dluhopisů, které mohou vzít rychle za své). Imho politické riziko se řídí mnohem hůře, než tržní nebo kreditní rizika a jejich dopady jsou také horší.

    Ale k té státní bance – státní banky jsme tu už jednou měly. Nasekaly velké dluhy a náš stát už stály docela dost peněz (na rozdíl od těch soukromých bank). Teď se s bankovní krizí potýkají Slovinci – protože své banky neprivatizovaly a jejich státní banky a banky propojené s veřejným sektorem se teď dostávají do problémů.

    Problém je, že stát řídí také lidé. Vždycky mě například fascinuje, když někdo nadává na Nečasovu, nebo jakoukoliv vládu a pak by chtěl rozšiřovat pravomoci státu (nebo mu věřit). Na to je skutečně potřeba hodně dobrý doublethink. Větší moc státu rovná se větší moc Nečasů, Kalousků, Zemanů, Klausů atd. Stejně tak státní banku budou řídit lidé – ti nebudou mít na paměti profit akcionářů, ale nebudou mít na paměti ani blaho lidu (tahle představa je tááák stranšně naivní) - budou mít na paměti profit svůj. A podle toho to bude vypadat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam