APOSTRI: Tak ono je hrozně hezký mít to “srdíčko”. Asi mi to nebudeš věřit, ale já to cítím podobně. Jenže kupříkladu ty děti v Číně, v Africe se nerozhodují mezi tím chodit 16 hodin denně 6 dní v týdnu makat od 8mi let a tím chodit si hrát na pískoviště a s balonkem. Ony se rozhodují mezi tou prací a smrtí hladem. A v takovém případě mi srdíčko říká, že je dobré je zachránit, třeba tím, že budu kupovat jejich produkci, navíc když je levnější. Taky si myslím, že by se měly mít lépe, ale mají se špatně právě kvůli těm, co si v honbě za regulacemi a ochranou před neviditelnou rukou trhu vybudovali hradby ze sociálních system, cel, dotací a nezměrného obžerství bez práce (kam to vede, je vidět na příkladu Řecka).
Abys mi rozuměl, já docela dobře chápu, že není vše černobílé, ale tady ta diskuze byla natolik černá (strašně etatistické názory bez reflexe, snahy pochopit tržní principy), že jsem musel přijít z tvrdě libertariánských pozic.
Ale znovu opakuju, představa libertariána není zástup dětí plazících se malou štolou pod zem kutat diamanty 16 hodin denně, aby mladé přítelkyně libertariána mohly vystupovat ze svých Maybachů s briliantovými náušnicemi velikosti holubích vajec. Ale ten trh se prosadí ať už ho křivíš, nebo ne, jenom když ho křivíš, tak to někde někoho nakonec víc bolí.