ZMYJKA: Ještě jeden drobný problém - jak vybereš tu správnou heterosexuální rodinu? Ona lidská sexualita bez ohledu na tradicionalismus nebo jakékoliv jiné postoje je poměrně bohatá a nejednotná, takže se nepohybujeme na pomezí homosexuální - heterosexuální, ale je tam mnoho dalších variant. Včetně různých sexuálních nebo povahových úchylek, které třeba nejdou zjistit pohovorem a vyšetřením. Asi se spolu shodneme, i přes tvůj tradicionalismus, že by bylo lepší dát dítě milujícímu homosexuálnímu páru, než heterosexuálům, kteří ho například budou (třeba skrytě) týrat. A vidět do někoho je těžké. Navíc zdánlivě je snadné odlišit heterosexuální pár od homosexuálního, ale je to opravdu jen zdánlivě. Existuje tolik možností - např. varianta, že gay žije s lesbou v manželství nebo že jeden z té dvojice je transsexuál (případně oba), takže si říkám, jaká kritéria by byla spolehlivým ukazatelem pro to, komu by měla být dána přednost.
J8 osobně jsem za to, aby dítě adoptovali ti, kteří o to stojí, bez ohledu na rasu, náboženství, sexuální orientaci ap. Pokud splní alespoň základní podmínky pro péči o ně.
Mimochodem u rozvodu, když jsem se soudila o syna, jsem měla taky problém "prokázat, že jsem schopna se o něj postarat", takže zůstal několik let u babičky a já ho skoro neviděla. (Aniž bych mu kdy zkřivila vlas na hlavě, zatímco holčička, které její vlastní otec zlámal nohy a tři dny ji nechal ve sklepě, mohl mít děvčátko na víkendy doma a všichni psychologové se mohli přetrhnout, aby mu pomohli).Když se mi mezitím z dalšího vztahu narodil druhý syn, měli ze zpráv od sociálky za prokázané, že se o dítě postarat dokážu, nicméně, že není jisté, zda se dokážu postarat o děti dvě, protože to je mnohem větší zátěž a soudila jsem se dál, tož asi tak. Nicméně vše dobře dopadlo a syn se ke mně vrátil, ale je to jen o lidech, jak co posoudí, kdyby tam byl někdo jiný, třeba bych neuspěla. A u adopcí je to ještě komplikovanější.