BLACKSPIRIT: jen za poslední dva dny jsem mluvila se dvěma lesbickými páry, které budou mít potomka (víc k tomu samozřejmě říkat nechci). Tož tak.
Orientace přece nemá nic spoečného s touhou vychovat dítě...

LUBOB: Tak pokud se bavíme o náhradní rodinné péči, tak proto, že v ústavech máš děti, kterým ústavy prokazatelně škodí a venku máš lidi, kteří se chtějí o děti starat a nemají biologické děti.

Mít dítě není základní lidské právo, ale to o rodičích je v základních chartě dětských práv...

ECLECTICA: tuhle otazku muzeme resit az tehdy, kdyz vyresime tu primarni, tedy tu, kdo & proc by to mel delat.

ECLECTICA: popravdě, já k tomu "nepovolování" nevidím žádné relevantní důvody.




Mimochodem, docela mě zaujal příběh dvou amerických gayů, kteří měli jasno v tom, že chtějí adoptovat černošské dítě (ta jsou v oblasti adopcí v USA zhruba stejně "oblíbená" jako romské děti u nás).

LUBOB: ok, můžeš začít :) Proč je tedy nepovolovat?

ECLECTICA: tohle mi neprijde jako zrovna povedeny argument.
to je jako rikat, ze je OK nekomu amputovat jednu koncetinu, protoze je spousta tech, kteri o koncetinu nejak prijdou. navic, mame tu mechanismy, kdy s posvecenim statu & jeho aparatu jsou deti alkoholikum ci gamblerum odnimany (ne dusledne, ne vzdy, ale deje se to, ale jeste jsem nevidel, ze by nekdo prisel o dite kvuli tomu, koho ma rad).

tak jak se tu ta debata zatim vede to podle me nikam nevede. hledaji se duvody & pseudoduvody, proc adopce povolit. podle meho by se debata mela vest o tom, zda & proc adopce nepovolovat. o tom, kdo (& proc) by o tom mel rozhodovat.

TMA: no, jasny, ale pokud ma rodic dite rad, je motivovan k tomu a by se diteti venoval tak jak je zapotrebi, a je jasny ze s autistou/aspergrem se komunikuje trosku jinak, s ditetem s lehkym postizenim se komunikuje trosku jinak... trust me. Moje uplne hetero matka tohle trosku nezvladla. To je totalne jedno, homo, hetero, whatever.

TMA: a co autistické děti v rodinách alkoholiků, gamblerů? Trpělivý láskyplný rodič jakékoli orientace je pro mě jasnou volbou.

ECLECTICA: Dovolím si nesouhlasit. Nestačí, že ho dotyčný má rád. To dítě to musí umět vnímat. Pro neurotypická individua to nebývá problém, ale pro autisty ano. http://iautistic.com/autism-parents-why-my-child-hates-me.php

Když se na to podíváme z pohledu adopce:

1. autistické dítě v sociálně atypické rodině bude mít více problémů
2. autismus se nepozná do asi dvou let věku
3. je vhodné osvojení v co nejranějším věku, ideálně ještě jako kojence

Je potřeba se rozhodnout, zda riziko "autista ve společensky atypické rodině" je horší, než "dítě v ústavu."

naopak to ze to rodice nevedi nebo neprijmuli mu bere sebevedomi vubec..

ANNIE: hmm.. myslim ze ne... dite spis teda pubertak který ma oporu v rodicich a ma s nimi dobry vztah myslim odolava okoli mnohem lepe a dustojnejc...

jenom se z toho nesmí dělat věda

člověk si zvykne na všechno velice rychle...

TEKKIT: no já myslím, že společnost jsou rodiče.. rodiče jsou nejdůležitější osoby v životě každého, pokud to přijmou rozumně a v klidu a ztotožněj se s tím, pak se s tím ztotožní i okolí (nebo taky ne všichni, ale jejich přítelé jistě ano) a ztotožní se stím i ta osoba, prostě to všichni přijmou jako přirozený fakt... pokud se z toho nebude dělat něco specialního, nebude to nic speciální...

kdybych přišl za mým otcem, že jsem lesba, nevím jak by to přijal, ale asi by se s tím vyrovnal, vím ale jistě, že ve skrytu duše by s tím problém měl, nevím do jaké míry by mi to dal najevo...s adopcí dětí homosexuály jako katolík nesouhlasí...

BLACKSPIRIT: četla jsem o případu slečny se dvěma otci (vyrůstala v anglosaském prostředí). Říkala jím Pappa a Daddy :)

TEKKIT: zapomínáš na širší rodinu. Mimochodem, poměrně velký problém vidím v nedostatku pedagogů a vychovatelů předškolních a školních dětí.