umozneni adopce registrovanym parum naprosto nijak nevyresi ty problemy, ktere adopce doprovazeji, tedy napriklad to, ze ji muzou na dlouho zablokovat biologicti rodicove ditete, kteri jednou za pul roku projevi o dite v decaku tzv. zajem.
zajemcu o adopci z rad paru "matka-otec" je uz ted vic nez kolik je deti k dispozici v domovech. k tomu je potreba pricist fakt, ze dite k adopci neni nejaka volne pristupna komodita, ale naopak decko v detskem domove ci kojenaku je dusledek mensi ci vetsi tragedie ci selhani.
cilem by melo byt snizovat pocet techto selhani & tudiz i "nabidku".
dalsi vec je, ze zdaleka ne vsechny deti v domovech jsou stejne adoptovatelne. to je proste fakt, pred kterym nema cenu zavirat oci. & doklada to i reakce LGBT iniciativy na navrh dzamily stehlikove, kterym chtela nejdrive umoznit stejnopohlavnim parum adoptovat deti postizene ci romske. proti cemuz se ohradili, ze nejsou obcany druhe kategorie. z cehoz mi teda plyne, ze postizene deti ci cikanata detmi druhe kategorie podle nich jsou.
& pak je tu jeste ten nestastny argument prirozenosti. mnozi si jej spatne vykladaji, ale za tim lezi docela jednoducha vec, ze adopce ditete ruznopohlavnim parem je tou nejvernejsi "simulaci" stavu, ktery by jako jediny mozny nastal prirozene prave jen v ruznopohlavnim paru. tedy stavu, kdy dite nemaji ti, kteri by dite mit mohli, oproti stavu, kdy dite nemaji ti, kteri by je nikdy mit nemohli.
podle me nema cenu snaset argumenty proti tomu, proc adopce neumoznit. smysl ma snaset argumenty proc ty adopce umoznit, pripadne zda dat jednomu typu adopci prednost pred typem druhym.