ECLECTICA: Podle mě je docela možné, že lidé jsou původně (biologicky, geneticky) predisponováni k bisexualitě (viz šimpanzi bonobové), ale ty kulturní zábrany jsou opravdu silně zakořeněné, takže ne každý to dokáže (např. já ne). Nebo: někde jsem slyšela, že homosexuální/bisexuální sklony se poměrně spolehlivě dají poznat ze snů (zda má někdo homosexuální erotické sny a představy). Co myslíte, platí to?

spis nez prirozene smerovnai bych to videl na ovlbu "z nutnosti", hlavne u zen, treba tyranych, ty si vztahem s jinou zenou naplni voji citovou potrebu vztahu, mozna i tu sexualni, ale u muzu si to nejak nedokazu predstavit....vybrat si byt gay a tak z pozice toho nahore ( hetero macho ) klesnu na uroven nekoho pode mnou ( gay )...ale treba budou mit take sovje duvody ;-)
kazdopadne tihle lide by meli byt uprimni minimalne k partnerum, pac tech se to asi dotkne nejvic ( jak v intrimni oblasti, tak ve vztahu )

KAWALSKI: bingo.

ECLECTICA: myslis tim, ze si clovek sam vybere, ze se bude chovat homosexualne? tedy ne vyber orientace, ale vyber chovani?

Tak mě napadá, co si myslíte o homosexualitě jakožto volbě (klidně i s politickým podtextem, jako je to mu u lesbického feminismu)? Myslíte, že to je možné? Nebo je to jen racionalizace přirozeného směřování dotyčného/dotyčné?

byla tu zminovana vojna u MtF....tak tady se o tom mluvi ;-) http://www.ceskatelevize.cz/program/diagnoza/20.06.2006-08:40-2/video/

LA_BETE: "tradiční hodnoty" = to, o čem se mluvčí bojí přemýšlet; narušování spočívá právě v nucení přemýšlet. A jak říkal už TGM: "Myslet bolí." ;-)

LURA:
Ohrožen tím není nikdo, kdo se nepovažuje za z principu nadřazeného.

jenze takhle to brat nelze. rec totiz neni o jednotlivcich, ale o parech. to, ze jeden par nebereme jako rovnopravny s jinym parem neznamena ani v nejmensim, ze nejsou rovnopravni vsichni zucastneni jednotlivci.

& abych to ukazal na prikladu, pokud se zakazou adopce stejnopohlavnim parum, jsem tim ja jako heterosexual postizen uplne stejne jako jiny homosexual. ani jeden z nas nemuze adoptovat s partnerem stejneho pohlavi. & na druhou stranu, homosexual ma stejne pravo jako heterosuxual adoptovat v paru nestejnopohlavnim.

ta chyba je v tom, ze z paru redukujes na jednotlivce.

TMA: I když bude mít celý svět právo psát básně, tak jen někteří to skutečně učiní a zase jen někteří z nich budou psát dobré básně. Samozřejmě, když bude mít právo psát básně jen třeba sto lidí, tak konkurence nebude tak veliká a tudíž i příšerný básník bude básníkem, protože je tím privilegovaným.
Nějak se mi z duše protiví tohle rovný a rovnější - možnost by měli mít všichni, jak s tím naloží, je věc druhá. Ohrožen tím není nikdo, kdo se nepovažuje za z principu nadřazeného. A pokud se apriori za nadřazeného považuje, tak je jen dobře, když se mu dá najevo, že není. Stejně tak, když se zrušilo otroctví, mělo dost lidí problém s tím, že "klesli" na úroveň bývalých otroků, protože mají stejná práva. Nepochopili, že se tím nestávají horšími, ani ohroženými, že prostě jen někteří další lidé byli uznáni lidmi...

Tož není to nic moc, ale opět odkaz na můj blog:
http://eklektika.bloguje.cz/838299-v-zajmu-zachovani-tradicnich-hodnot.php

MADELEINE, HELA: Ale pak už nebudou o sobě moci tvrdit: "já jsem lepší / víc člověk než Franta, který psát básně nesmí."

Nechápejte mne špatně, já neobhajuju, že je to dobře, takovýhle pohled na svět. Nicméně již mnohokrát jsem se setkal s tím, že se jedinec vymezoval vůči svému okolí právě pomocí poukazu na svoji výlučnost, vyjímečnost a speciální postavení.

Já jsem horník a kdo je víc?

My můžem, ale Mívek nesmí.

To oblečení něco stojí. Boty, šaty, košile. O mně se nedá říct, že bych chodil jak od táboráku. Pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?

ECLECTICA: Každé právo je vlastně privilegium. Všechna práva jsou dána nejakou autoritou. Právo svobodně vystupovat za sebe před úřady není vrozené, otroci (a donedávna ženy) ho neměli. Ostatně děti ho nemají dodnes. Právo na spravedlivý proces také není vrozené. V některých zemích neexistuje a i v těch, ve kterých nominálně existuje jsou pochybnosti, zda skutečně neco zaručuje, nebo je to jen prázdná proklamace. Jediná vrozená práva jsou fyzikální zákony.

TMA: pak to ale není právo, ale privilegium, nebo ne? Nejsem v těchhle věcech moc kovaná.


MADELEINE: ano, v tonhle případě tomu tak je a prosazovatelé zákona se ohánějí "tradičními rodinnými hodnotami" a podobně. Zřejmě předpokládají, že pokud bude homosexualita vnímaná jako normální, společnost se rozloží (ovšem ty mechanismy, kterými by k tomu mělo dojít, mi jaksi unikají).
Za nejhorší považuju to, že zákon má v podstatě potenciál kriminalizovat homosexuální chování na veřejnosti (i to, co neodporuje běžným zvyklostem, tj. držení se za ruku, objímání, polibek na uvítanou a rozloučenou apod.), protože i to lze považovat za propagaci homosexuality, že ano.

TMA: nejsem žádný odborník na logiku, ale tohle míchání schopností, významnosti a práv se mi nějak nezdá, i když je to jen metafora. Kdyby měla půlka lidí právo psát básničky, a pak ho dostala i ta druhá půlka, tak si ta první půlka, co ho měla předtím, pořád může sednout a psát, nikdo jim v tom bránit nebude:)

Ale jako myslím, že chápu, co chceš říct, a že lidem, co žijou v manželství, může přijít, jako že díky RP o něco přicházejí, i když je to jen ta možnost mít víc práv než někdo jiný, koho nepovažujou za rovnocenného, nějaká ta výjimečnost. Jen tohle moc nepovažuju za právo, proto mně osobně přijde, že to žádné "ohrožení jejich práv" není.

a tady víceméně to samé řekl LUBOB, asi zbytečně plýtvám písmenky:)

HELA: Hodnota nějakého práva je nepřímo úměrná tomu, jak je ono právo rozšířené. V extrémním případě, kdy právo má každý, tak je zcela bezcenné.

Představ si, kdyby každý měl schopnost tvořit nádherné básně. Byli by básníci nějak významní? Nebyli, protože by neuměli nic vzácného.

TMA: ale výlučnost není právo, nebo jo? Registrované partnerství nemá přece žádný vliv na žádná existující práva manželských párů jako být informovaný o partnerově zdravotním stavu, když je v nemocnici atd. Přece tím, že někdo uzavře RP, manželským párům tyhle věci neznemožní, jen se holt ta samá práva rozšíří na větší skupinu lidí - ale to se podle mě jako omezování těch, co je už mají, nedá brát.

ECLECTICA: dobra otazka. nevim.
ale rekl bych, ze pokud je nejake pravo pojato jako privilegium, pak samozrejme ano. proste tim, ze to eroduje tu privilegovanost.

TMA: konečně chápu proč nemůžu být v odborech! jsem na to moc teplá - hihihi

ECLECTICA: Ano, jsou. To je stejné, jako by lidi, kteří nejsou v odborech měli stejná práva, jako lidé, kteří v odborech jsou. Podrývá to výlučnost odborů/manželů.