JIRKA23: Mořidlo?
Každopádně se mi sírovka jeví jako méně účinná na rychlé zbavení se oxidů po pájení. Sůl ocet zahřátý na 60st- + UZ je poměrně hodně účinné.

A co se týká leštění já s tím nikdy moc problém neměl, co používáš za pasty?

tak ocet a sůl neznám. Jako mořidlo ale používám tu kys. sírovou(do autobaterie cca 30-40%), zbytky tavidla a jinýho bordelu rozpustí spolehlivě - i v ultrayvuku jsem to zkoušel, ale ta tenka tmavší vrstvička tam pořád je - myslím, že tohle většina výrobců třeba na fléru ani neřeší, protože to je vidět jen u věcí co se leští do zrcadlovýho lesku nebo co jde na rhodiování-dělá to pak flíčky. U patinovaných věcí to taky neřeším, u matných a hrubších provedení je to asi taky zbytečné.
Čistý stříbro občas používám na obruby kamenů-lépe se to pak zasazuje, ale jinak raděj ne.

JIRKA23: Taky mám proxxonku tu slabší. Nejlepší stolní leštička, anebo motor od GRS.
Odborníci asi porádí víc, ale po pájení používám zde zmíněný ocet a sůl a vylepšil jsem to tím, že používám za tepla v ultrazvukové čističce. a pak třeba ještě kyselina sírová by mohla rozpustit zbytek oxidů. Pak by mohlo být leštění jednodušší.

Anebo čisté stříbro je skoro resistentní na oxidaci při pájení. Ale je měkčí zase.

mám jen malou rušní frézku(proxxon) a leštím u stolu prvně filcovými kotoučky a pak hadrovým(ty si dělám sám). na klín si dávám kus povlečení, ale vyjmečně mi to frézka nabere a cestuje to vzduchem uplně mimo. Tady mi to ale prostě jen upadlo z ruk:)
Ideální by byla stolní leštička, moje proxxonka je na to i dost slabá. Ale na tu nejsou zatím prostředky ani místo - mám jen takový mini koutek v bytě se stolem cca 0,6*1m. Tu podlahu ti nezávídím, vím jak to vypadá v naší dílně na vsi.

Jinak s tím leštěním stříbra mám vždycky problém, po letování vznikne na povrchu tmavší vrstvička a chvíli trvá než se jí člověk proleští, u těch širokých prstenů je pak dost na dlouho než odstraním všechny flíčky - je tam i cítit ubytek materiálu v řádu desetin gramů. Není na to nějaký trik? Zkoušel jsem mít celý prsten při letování potřený tavidlem, nechat omořit přes noc ale nic moc to nepomohlo - a to používám slitinu sagin plus, která by v tomhle měla být lepší.

FRAPE: To asi patří Jirkovi.

ZCR: Myslím, že je to nakonec skoro jedno. Zákazník to nepozná a ani nedocení jestli je to pájené jednou pájkou, nebo několika.

FRAPE: znovu opakuju, že jen prodávám, jak jsem koupil, od profesionála (a opravdu musím každou nadsázku dávat do pětinásobných uvozovek? na termín "prznění řemesla" prostě radši zapomeňte, jako by vůbec nepadl)... podle jeho slov si vystačí s tvrdou pájkou, výjimečně se střední, a to i u složitých pájecích operací. Ale to už jenom opakuju napsané.

Co se těch oprav týká, on je asi přeci jenom rozdíl mezi řemeslníkem a umělcem (ano, zase šlapu na tenký led :-) - ne každý zlatník je umělec a ne každý umělec je zlatník, a dovedu si představit, že možnost věnovat se výhradně svojí tvůrčí práci není v branži zdaleka samozřejmá, takže opravy (různých zvěrstev - ten tvůj příklad mluví za všecko) jsou pro leckoho denní chleba.

opravy nebrat to beru jako masochistickou cinnost..
po nekolika zkusenostech kdy behem opravy zjistujete jake prasarny provedl ten vyrobce jsem dosel k zaveru ze to neni muj cup of tea
v irsku jsem nekomu opravoval naramek s 6 cleny lapis lazuli
vse vypadalo jako masivni a dobra prace
ale kdyz jsem to ohral tak se to zacalo sypat..
plech asi tak 0.30mm
kameny 1mm slupky podpajene rameckem tak ze to vypadalo jako masiv
nakonec bylo z opravy ktera se tvarila tak na 10 euro prace na 2 dny v podstate vyroba noveho sperku vcetne vybrusovani novych kamenu..
tak ze radeji uz nic podobneho
mam rad svou praci pod kterou se mohu zodpovedne podepsat nez tyhle experimenty na ktere se ve finale jeste doplaci a s invencni autorskou praci nemaji nic spolecneho..
ale na druhou stranu je to docela dobra skola..

ZCR:
Pokud budes delat slozitejsi veci tak ti nestaci jen tvrda pajka ta je dobra na prvni spoje a pak na vse co pajis mimo sperk a pak teprve vpajis do sperku..
Potrebujes spis pajky s sirsim rozsahem tani..
tedy tvrdou, stredni,mekkou a extra mekkou a po pripade i pajeci pastu..
ta pajka co se prodava v safine jako plech odpovida te easy delal jsem jeji test..
pokud by nekdo potreboval i ty ostatni pajky mohu je obstarat prodavam je za 200 kc 5 gramu
jsou v ruznych profilech vetsinou pruty, draty a nebo plechy..

AGOG:
ale rozumim ti s tim opalem
mne nedavno poslal zakaznik opal black harlequin za 65 000 kc a chtel udelat privesek
byl to navic atypicky tvar tvar tak ze to vyzadovalo nejake alternativni reseni jak ho zafasovat a mel jsem z toho taky obavy..
Ale nakonec jsem to nejak zvladnul..
Pokud ma ten tvuj opal nejak regulerni tvar treba oval a ma pravidelne ploche dno a pravidelny vybrus tak by to nemel byt problem..

przneni remesla je podle mne jen dogmaticky termin nema s praktickou strankou veci moc spolecneho..
Opal...
toho bych se nebal nerozbije se to narazem kdyz je to dobre zafasovane do obruby..
jde o to aby to bylo celou plochou na rovnem podklade a okolo dobre zafixovane
pokud by jsi to chtel ukazat je mozne si u mne objednat par hodin kde ti to mohu v praxi ukazat a naucit..

ZCR: jo tak to bude přesně ono, dělám většinou robustní věci které se težko zničí, takže mě opravy nenapadly. Jak budu dělat něco s více spoji, tak si tvrdou pájku udělám:)

AGOG: u swarovski bych to taky neřešil, ale tohle je zrovna kamen přímo od zákaznice, ještě k tomu opál. Takže se snažím myslet na vše - a vím jak všechno padá z ruk mně:-D

ZCR: To je pravda, dostal se mi do ruky poněkud rozlámaný prstýnek ze třech druhů zlata. Byly to tři kroužky a jednak byly prasklé napříč a pak taky oddělené od sebe navzájem. Povedlo se mi spájet jedno prasknutí, ale pak jsem zjistil, že už byl několikrát spravený a raději to vzdal, protože jsem viděl jak se mi to celé rozpadne.

JIRKA23: To se snad neřeší jestli to upadne. Vzpoměl jsem si jak jsem dal přítelkyni Swarovski element srdce přívěšek k vánocům tak ho vyndala a prohližela proti světlu a najednou ho pustila na dlažbu a samořejmě vyštípnutý. Anebo mi kolegyně z bývalé práce předávala maminčin prstýnek na opravu a upadnul jí kamínek na dlažbu. Ten ale vydržel.

JIRKA23: to kažení řemesla byla samozřejmě nadsázka - pouze tlumočím, co jsem potkal jinde, a celou šíři argumentace dohromady nedám, ale jeden z hlavních bodů bylo to, že použití různých tvrdostí pájek už při samotné konstrukci šperku snižuje manévrovací prostor při opravách/úpravách (nikdy nevíš, ke komu se ten šperk časem dostane a kterou část bude třeba opravovat - ale je dost pravděpodobné, že to nebude ta, který se pájela nejměkčí pájkou...)

ZCR: Good idea, díky :-)