STQ: Tohle bylo ale v rámci jednoho procesu. Aplikace přímo na kus bez kyseliny. Jen trochu tepla. Tak aby se dal napúatinovat třeba jen inlay lokálně. To nemůžeš dávat do kyseliny.

WAMP_ELF: dětskej pudr nebo pavuňový výtrusy? Jako vážně?

WAMP_ELF: v podstatě mě nejvíc zajímá čím to poprašuje?
Sand Casting Aluminum Part 1, Making the Form Mold
http://www.youtube.com/watch?v=H91I5oGpr_U&t=4m6s

AGOG: tak to me jedna vec napada. stribro samo o sobe nejde patinovat matne, krom pripadu, kdy je po vytazeni z kyseliny (sirovy), tzn neni stribrny ale ma na sobe vrstvu bilyho oxidu. pak ma tendenci mit po patinaci matnej vzhled. dokazu si predstavit, ze slitina stribra a zlata chytne matne oranzovou barvu pokud ji vyndas z kyseliny a pak napatinujes...

tak trochu základů odlévání. Navedl by mě někdo k přesnému návodu na výrobu dvoudílné pískové formy? Poprvé bych asi zkusil na ztracený vosk ale rád bych vyzkoušel i dvoudílnou formu. Stále to sám hledám a asi i najdu ale pokud máte v hlavě někdo nějaký vhodný odkaz.. Jsme to na škole brali dost okrajově a jaký já byl student že :/..
Plánuju dělat pár bronzových lukostřeleckých prstenů a podobný píčovinky. Písek mám od kamaráda zvonaře, takovej plastickej červenej (ptát se ho na postupy zatím nechci, stačí že jsem ho outsourcoval o ten písek :P )
bronz bych použil B20.

STQ: Nemam. Oranžově matný :-)
Důležitý je ten mat.

AGOG: tak nahod fotku jak takovy antique 24ct zlato vypada, je dost mozny ze to pujde i mistnima chemiema

POOWL: diky!

STQ: Tak nebylo čistý, ale mix cca 80-20 Au,Ag a výsledná barva byla antique 24Ct. Byla užitá japonská patina. Bohužel mimo japonsko prakticky nemožné vytvořit, protože ingredience nemají mimojaponský ekvivalent. Čistý zlato nejde, ale slitiny okolo 90-95% Au už jo. Takže věděl by někdo? Pro restaurátory by něco i u nás mělo existovat.

STQ: Jj je to tak.
Vyvalcuj to na co nejtensi plech a pak do ohraty dusicny...

Kvartace

Ve středověké Evropě se objevila ještě třetí obdobná metoda, tzv. kvartace. Zlato se při této metodě tavilo s nadbytkem stříbra. Výsledek se poté vystavil kyselině dusičné (známá až od 14. století), se kterou za horka zreagovalo všechno kromě zlata. Nadbytek stříbra (nebo jiného kovu) bylo potřeba přidat z toho důvodu, aby po provedení této metody zůstalo zlata tak málo, aby „nedrželo pohromadě“, tj. kyselina pronikla celým objemem a zreagovala opravdu se vším (tj. na počátku bylo třeba připravit směs/slitinu tak, aby v ní zlata bylo jen málo; zlatá mince s trochu příměsi takto posuzovat nešla). Co zbylo na konci, bylo už každopádně jen zlato.
Stříbro použité ve velkém množství při kvartaci bylo ovšem recyklováno jen se ztrátami, postup byl proto finančně náročný. Nepoužíval se ani tak k oddělení směsi, ale k relativně přesnému stanovené množství zlata ve zkoumaném vzorku.

Vlastně v aqua regia alias lučavka královská což je mix čisté kyseliny dusičné a chlorovodíkové.

Zrovna to konzultuju, jakmile je to jednou slitina zlato navázané chemicky na stříbro nejde rozpustit jen stříbro. Musí se to rozpustit v čisté kyselině dusičné a pak elektrolýzou vyseparovat zlato.

panove povedlo se mi dneska omylem stavit dohromady docela dost zlata se stribrem a potreboval bych vyseparovat zlato nazpatek. docetl jsem se ze kyselina dusicna by mohla sezrat vsechno a nechat jenom cisty zlato - je to realnej predpoklad nebo je tam nejakej hacek? pripadne existuje nejakej rychlejsi a snazsi domaci zpusob? dekuju dekuju :)

SFUMATO: To to jsem si myslel.

no problemo :)