Přidal jsem vam nějake dovednosti, tak to zkoukněte, a dejte vědět asi do pošty, a doladíme vaše postavy.

Rudovous spěchal po skalách, které porůstal jen mech a lišejník, a výhled do údolí zakrývaly nevysoké, zato husté borovice jako každý rok notně olámané po jarních lavinách jak tál sníh na úbočí předělového pohoří. Za hřebenem Rudovous nikdy daleko nebyl, jen na kraji obrovského a neobydleného lesa, kam přesto vedla cesta a kam sem tam někomu stálo za to nechat se převést. Zvlášť v zimním období, kdy jediná schůdná stezka byla nebezpečná i za dobrého počasí. Podle vyprávění lovců pokladů jsou za lesem blízko pobřeží, kde žádná loď kvůli skaliskům nemůže přistát, ruiny starých sídel, kde se dá najít mnoho pokladů a artefaktů, ale i nebezpečí. I když Rudovous docela dobře vydělal při převádění dobrodruhů směrem do lesa, zpět se jich mnoho nevracelo. Ale co, mohli jít východní cestou, na západ k moři, a bůhví kam ještě. Rudovous na legendy nikdy moc nedal, až teď, když viděl v lese ty ohlodané mrtvoly, vzpomněl si na vyprávění jeho hraničářského mistra kdysi v západním pohoří, vyprávění o magii, která je vzácná a proto obávaná i opovrhovaná a pronásledovaná, o kouzlech lesa, a o ... kreaturách ... ghůl. nechtěl tomu zpočátku věřit, ale po třetím nálezu už si nemohl nic namlouvat. V chatě na začátku stezky zanechal několik znamení a varování pro někoho kdo by jim případně rozumněl, ostatní stejně horu nepřejdou, pokud se o to pokusí ještě před létem.
Teď tedy spěchá dolů po skalách, se svým vlastnoručně vylepšeným lukem a štíhlým nedlouhým mečem na zádech. Mistr ho naučil lesní chůzi a on byl dobrý žák, nehledě na spoustu tréninku tady v horách. mohl tedy lesem postupovat jako by šel po cestě, a přitom se rozhlížet a registrovat všechen pohyb kolem něj. Jakmile se dostal do nižších poloh, přibylo zvěře, a ubylo skalisek. Pořád byl ale na míle od prvních stavení.
K těm stavením ani nemířil. Šel přímo na císařskou cestu, odkud se vydá do města hledat pomoc u mnichů, v největším klášteře na ostrově. Možná ve městě potká někoho s kým by mohl tuhle lapálii prokonzultovat, a možná se i něčemu přiučit. Rozhodně by rád probral další vylepšení na jeho osobním luku, které přes dlouhou zimu zdokonaloval, s někým kdo luky dělá, ve městě jich musí být i víc... A když se ve městě nic nedozví, pořád se může vrátit do západních hor, stihnout se to dá do prostřed léta, a na zimu může být zpět u průsmyku, jestli ho zatím neobsadí jiný z potulných hraničářů, nebo některý z trpaslíků... Do západních hor ... vyhledat svého mistra. Tenkrát před lety skoro utekl, ale ve světě si spoustu věcí urovnal, a mistr jistě jeho tejdejší unáhlenost pochopí...
Tak tedy kupředu, do dvou tří dnů bude u modrých skal, kde je podle vyprávění cestovatelů hraničářská stezka, po ní to bude už snadná cesta až k císařské silnici.

Mikoláš od rána šlapal po vyježděné cestě, a nepotkal živáčka. Trochu doufal že se mu podaří naskočit na nějaký vůz a dostat se k císařské cestě ještě před dnešní nocí, ale jaro vyhnalo všechny venkovany do polí, a do města ani nebylo co vozit, po dlouhé zimě. Takže ho zřejmě čekaly ještě dva dny na téhle zapomenuté cestě. Přitom už teď se dostal do kraje kde předtím nikdy nebyl. Spal na kraji lesa, který se podle rad co dostal než vyrazil táhne až na dohled císařské cesty, a jeho venkovská blátivá a úzká cesta ho protíná jakž takž sjízdným terénem, stáčejíc se podle průsmyků a údolí potoků, a obcházejíc bažiny velkým obloukem.
Až dorazí k řece, přes kterou by měl vést dřevěný most, bude na půli cesty. Tam odtud by se mohl vydat hraničářskou stezkou přes modré skály, čímž by si cestu zkrátil víc než o dva dny, a na císařskou cestu se připojil kousek před hostincem U čtyř cest. Pro hostinského má dva listy, od rychtáře jejich vesnice, a od bylinkáře a léčitele, který u nich dělal práci doktora a léčitele. Říkalo se že je to starý magik, ale .. takový roztrhaný dědula, k smíchu. No, tak do večera je dost času na rozmýšlení.
Už po chvíli co vyrazil se les stahoval blíže k cestě, a kolem poledního už byly stromy nalepené tak hustě na sobě a k cestě, že by se stěží dva vozy vyhly, a do lesa bylo vidět jen na pár kroků. Přivítal proto, když před sebou uviděl mýtinu, na kterou jarní slunce kreslilo žluté trojúhelníky mezi špičkami stromů. Jaktože tu vydrží taková mýtina, když stromy by bez údržby venkovanů a občas i císařských brzy zarostly i používanou cestu? Cesta vede jižní stranou mýtiny, a tak na ni slunce nesvítí, a oči až bolí z toho náhlého jasu po zeleném přítmí lesa. Je téměř poledne....

Ráno Mikoláše probudila zima. Nezdržoval se klením a raději si protáhl ztuhlá záda. Vzpomněl si na snídaně na rodinném statku, na teplo a veselí, které mu přišlo tak samozřejmé.

Otec zemřel náhle. Jeho starší bratr zdědil otcův statek, on, jako druhorozený, otcův meč. Přijal ho, rozloučil se s maminkou i sestrami a vydal se do světa na zkušenou. Co mu taky jiného zbývalo?

Opláchl si obličej ve studánce a učesal se. Dojedl oschlou placku a potom se vrátil k cestě. Rozhlédl se, ale vůz nespatřil žádný. To ten den pěkně začíná!, pomyslel si a vydal se směrem k hlavnímu městu.

Rudovous se vydal do města poprvé v životě, protože v jeho lese se objevil fenomén, který zatím nikdy neviděl, ale už o něm slyšel - nemrtví. Příležitostné ohlodané mrtvoly zvířat s namodralými okraji ran a křečovitě zatnutými končetinami - to je známka paralýzy od kousnutí nebo škrábnutí ghůla, našel si to ve staré knize monster, kterou mu zanechal jeho děd a předtím děd jeho děda.

Jediný spolehlivý postup proti nim je ocel, oheň a svěcená voda. Meč a oheň by se i s lukem u něj našly ale o svěcené vodě nemůže být ani řeč...

Kněze snad v městě najde. Možná i nějakou posilu. Když už půjde na nebezpečná, neznámá stvoření bylo by vhodné se dobře připravit. Navíc za jejich kůži, drápy a zuby jistě někdo z města později rád zaplatí... Ať už tak nebo tak Rudovous nemůže dovolit, aby průsmyk kterým vodí lidi na druhou stranu ostrova byl dál takto nebezpečný.

Ja se omlouvám mám zkouškové takže teď chvíli fakt nemůžu být aktivní

ne, jedem podle mych pravidel, zapomente na tabulky a nalinkovane povolani, hrajte!

Ok, podle jakých pravidel jedeme? 1.6 či 2.0? Má je někdo už?

No, presne takhle jsem myslel ze to skonci, a ono to tak uz zacalo :) Tak to este zkusime postouchnout .. Mejme kus zeme, nekde je pristav, zaroven hlavni mesto. Je to veeelkej ostrov, pevnina na dva dny plavby. Postava kterou budete hrat je na ceste do hlavniho mesta. Cesta nebude trvat mene nez tri dny. Na vas je:
Strucny zivotopis postavy. Zadna cisla, jen popis.
Proc se vydala do mesta.
Zacatek pribehu jeji cesty.

KATHY_: Omlouvám se.. chyba byla na mé straně :))) Nějak jsem nebyla přihlášená :-D

DNF: Aktivita není problém, ale spíš ty pravidla, nejdou mi otevřít.. Tak nevím jestli je chyba na mé straně?

Takze jsme ctyri plus PJ, to je v pohode :) No, ale to jsem vam este nerek podle ceho jsem zvyklej hrat :)) Uz nejakej cas je v RC verzi nas dovednostni system, ktery jsme prakticky vyvinuli hranim :) puvodne totiz nemel zadna psana pravidla, bylo to pro lidi co je maj v hlave, ale s pridavanim novych lidi se to dalo na papir, a vyladilo. Pak to spalo jak jsme nehrali, ale ted podle toho hrajem a funguje to ... dam odkaz na nastenku, tak si to prectete jestli podle toho vubec chcete hrat.
Rozhodne zapomente na tabulky, nekolik druhu kostek, vypsana povolani a rasy, a reseni konfliktu podle pravidel. Vsechno je maximalne jednoduche, o to vic se musi vypravet ... Tak asi tak.

DNF: já přece taky!

DNF: Přidala jsem ti práva.

DNF: Já bych si taky zahrála :)

Takze dva hraci, Robin a Misa po netu, to je malo. Jestli se jeste jeden dva prida, tak zacnem.
Budu potrebovat prava k nastence, abych tam vylepil pravidla a daval info o hre, mapy, etc...

MISA_PES: U mě je to stejné. Níže zmíněné důvody stále platí.

nedojedu nikam, to je jistý, ale po netu bych si zahrál.

No, a kdyby nekdo chtel zacit po netu, tak pokud se sejde dost zajemcu, klidne zacnu nejake dobrodruzstvi, mam nejaka v zasobe :)

No, toz pres leto to ude slaby s kazdym, to je jasnacka .. spis tak jako se pripravit na delsi podzimni vecery, az se vsichni vrati kde budou na prazdniny ... My si asi pres leto parkrat zahrajem ve trech, protoze se schazime stejne docela pravidelne na pivku, takze to jde s tim. Kdyby nekdo nahodou byl v tejdnu v Brne, a mel chut, tak sem placnete vyzvu, a treba si date nejaky to NPC pro ozvlastneni pribehu ;)