Pro mě osobně spočívá největší kámen úrazu ve financování školství. Financovat školy podle počtu žáků je cesta do pekel. Chápu, že vymyslet nějaký objektivnější systém by bylo náročné, ale od toho sakra ty státní úředníky platíme, ne?
Důsledek je takový, že kvalita výuky šla do háje. Nabírá se hromada děcek, aby za ně byly peníze a neustále se snižují nároky, aby se ty děcka na škole udržely (strýc učí matiku a fyziku na strojařské prumce a říká, že dneska připouští k matuře studenty, co by před deseti lety ani nevzali na školu). Krásným důkazem je státní maturita z matiky. Nevím, kdo z vás na to koukal, ale podle mě těch sedmnáct bodů se dalo nasbírat i se znalostí matematiky ze základní školy. Přesto to čtvrtina lidí nezvládla a to si tu matiku sami vybrali.
Největší neštěstí je, že se to pak přelije i na vysoký školy. Výsledkem je spousta lidí s diplomem a jakýmsi vnitřním morálním nárokem na vyšší mzdu, kteří ale reálně nic užitečného neumí. Bohužel Gaussova křivka je furt stejná, s počtem vysokoškoláků nevzrostl počet inteligentních lidí.
Navíc když tak velká část mladých lidí dlouho studuje, nepomáhá to ekonomice. Místo, aby vystudovali střední odbornou školu a od dvaceti let chodili do práce, vydělávali peníze a zakládali rodiny, sedí do pětadvaceti ve škole, živí je rodiče a pak stejně nemůžou najít práci, jelikož diplom, který získali, má v reálném světě hodnotu toaletního papíru. A firmy brečí, že jim chybí kvalifikovaní zaměstnanci.

Otázka je, co s tím. Na vysoké by mohlo pomoct zavedení aspoň minimálního školného. Odradilo by to aspoň studenty typu: "Nevím, co chci dělat, tak si pět let pobudu na vysoké, pak se uvidí."
Pak si myslím, že by se měly do vzdělávacího procesu daleko víc zapojit firmy. Když bude mít student prumky výhled, že když bude dobrej, po dokončení školy ho okamžitě někdo zaměstná, rozmyslí si přihlášku na gympl, kterej by třeba taky prolezl. Ideálně by mohly odborné školy reagovat na to, co firmy poptávají a podle toho měnit počty studentů v jednotlivých oborech. Nicméně to by stát nejdřív musel trochu podnikatelům odlehčit, aby na něco takovýho měli čas a prostředky.
Pak by se taky měl změnit systém financování, krom množství žáků by se zohledňovala i jiná kritéria, jako třeba budoucí uplatnění žáků (což by asi byla pohroma pro některé humanitní obory jako Sdružená uměnovědná studia, kde se uplatní maximálně dva tři studenti jako doktorandi, ale who cares). Nicméně to je nejspíš hudba daleké budoucnosti.

A co se tyce te kvality skolstvi od zakladniho po vysoke .... to uhlazovani cesticek, vytvareni specialniho prostredi a podminek, je cesta do pekel! Ja driv, kdyz jsem prinesl poznamku, tak jse napred dostal facku a pak se mozna tata zeptal. Ted se facky od rodicu muze bat spis ucitel.
Mame tolik vysokych skol, ze ani nemame tolik vysokoskolskych pedagogu na urovni. Absolventy muzeme vyvazet, ale on je nikdo nechce, protoze tak 30% za neco stoji, zbytek na produkuji ruzne pofiderni radobyuniversity a o diplomovych pracich ani nemluvim.
Zkuste si obcas udelat prijimaci pohovory - budete brecet. Priprava na zivot a realitu ? Jaka? Vsude se umetaly cesticky, hledala snadna ci alternativni reseni ... jenze pak uz moc alternativ neni.

Omlouvam se.

Tady jde spíš jako obvykle o jakýsi podvědomý strach, že by výkuku neměl stát pod kontrolou, s čímž 99% lidí nemá zkušenost, z čehož plyne i ta obava.

Pokud vím, tak zatím je domácí vzdělávání povoleno jen na prvním stupni, kdyby ty děti přišly od rodičů do škol zanedbané a ostatním by nestačily, už by se o tom dávno psalo. Za děti zodpovídají hlavně rodiče Navíc současné veřejné školství je v tak zoufalém stavu, že laťka zrovna moc vysoko není. Podle mě individuální výuka bude vždycky efektivnější než hromadné vzdělávání ve třídách po třiceti. Toť můj názor, nemám pedagogické vzdělání, ale i selským rozumem jde podle mě dojít k tomu, že domácí výkua nijak neškodí. Obvykle rodič, co se k něčemu takovému odhodlá, nebude úplný debil.

ALDARION: "do jaké míry je výchova dětí záležitostí rodičů"
co si vychováš, to máš...