THETAN: Když přijedu za příbuznými do vesnice, tak samozřejmě respektuju neformální rozdělení parkovacích míst. Když ale ve stejné vesnici nějaká akce (dětský den, burčákový pochod, hody), tak parkuju, kde je legitimní místo a na neformální rozdělení z vysoka kašlu.
Problém Prahy je ten, že zájemců o parkovací místa je na rozdíl od dědiny výrazně víc, než těch míst. A nikdo tam nejede „jen tak z prdele“ aby zabíral místo, každý má nějaký legitimní důvod. Otázkou je, zda je legitimní tyto zájemce filtrovat a co má být tím filtrem. Socialistický koncept trvalého bydliště? Jako že buď můžu volit u sebe v díře, nebo parkovat u sebe v Praze? Když tam máš nemovitost? Když tam máš firmu? Každý zástupce nějaké skupiny bude mít jinou preferenci. Já mám nemovitost jak v Praze, tak v Brně, ale bydlím v baráku na dědině (na svém pozemku mám parkovací plochu pro zhruba 10 aut, takže problém doma nemám :-)), zatímco když přijedu na návštěvu k tátovi třeba přes noc, je docela sranda na Praze jedna zaparkovat na blikačky, vyvést (dřív vynést) dvojčata do třetího patra, pak vynést postýlky a kabely a pak jet zaparkovat přes řeku. Jenže žádný z těch filtrů nemůže být z principu zcela férový.
Ale v komunále tě volí ti lidi s trvalým bydlištěm, ne ti, co tam odjinud jezdí parkovat, takže co slíbit voličům je zřejmé, i když je to blbost.