NJAL:
WANTON:
WANTON: Jako začátek je dobré tohle:
Economic calculation problem - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Economic_calculation_problem
Ono uvědomit si, že tyhle argumenty platí o i pro státem monopolizovaná ekonomická odvětví jako školství, zdravotnictví apod. mi trvalo slušnou chvíli.
Skutečnost, že tyhle argumenty platí i pro velké firmy (nad 500 zaměstnanců), mi vyplynulo z Coase, The Nature of the Firm, zde:
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1468-0335.1937.tb00002.x/full a z navazujících paperů.
Pokud by to někoho zajímalo, tak Baťa problém s nemožností ekonomické kalkulace vyřešil velmi dobře (náznak zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Ba%C5%A5a ). Baťův systém řízení byl později pojmenován syndikalistickým, dá se najít různě po netu, neplést se syndikalistickým socialismem.
Naši komunisté (ekonomická klika komunistů, hodně z nich vychováno Baťou, odstaveni od "ekonomické" moci po 68), Otto Šika vyřaď, ten to jen opsal od těchto praktiků) po 1945 chtěli tento systém řízení zavést pro celé Československo, ale Stalin chtěl jinak, takže jsme zavedli stalinistický systém řízení ekonomiky.
Překvapivě tenhle Baťův systém řízení celé ekonomiky převzala Jugoslávie, kde Stalin neměl takovou moc, také se neměli tak špatně za komunismu jako např. Polsko, kde byl hladomor, nebo u nás, kde nebyly vložky nebo toaletní papír. Z Jugoslávie je však vidět, že tento systém řízení má stejný problém jako stalinistický systém řízení, tj. absence tržních cen, jen se projeví později.
Takže z historie lze odvodit, že Baťův systém řízení podniku je životaschopný a může firmě pomoci vyhnout se problému nemožnosti ekonomické kalkulace, když moc vyroste, ale pro celý stát nefunguje a nikdy fungovat nebude.