"Přesvědčit lidi však musíme my, libertariáni, nikdo jiný to za nás neudělá; zatím jsme schopni efektivně oslovovat pouze ty, kdo jsou schopni oprostit se od toho, co jim bylo od malička vtloukáno do hlavy v rámci státní propagandy, což ale není vše, musejí ještě navíc buď extrémně emocionálně inklinovat ke svobodě, nebo být schopni logického myšlení, čtení velkého množství ne úplně jednoduché literatury, být vnitřně konzistentní a brát nás vážně. Kolik takových lidí je, bohužel netuším – za velmi dobrou zprávu považuji, že libertariánů stále přibývá, jsou daleko známější a je jich mnohem více než před deseti lety a ještě více než před dvaceti (minimálně v ČR, ale zdá se, že i po celém světě); špatnou zprávou jest bohužel to, že lidí splňujících výše uvedené podmínky, bude nejspíše menšina, čímž jinými slovy říkám, že i když budeme extrémně dobří v tom, co děláme, většinu lidí prostě vůbec nedokážeme oslovit!
To ale neznamená, že bychom se měli vzdávat, protože když vytrváme, rozšíříme řady libertariánů i o populisty, kteří budou schopni naše myšlenky „prodat“ i těm, kdo výše uvedené vlastnosti nemají – tedy například je logická argumentace příliš neosloví a žádnou emocionální inklinaci ke svobodě též nevykazují; mluvím o lidech, kteří se stanou libertariány prostě proto, že to bude „cool“, což teď bohužel vážně není. Nemusí se nám to líbit, avšak i tyto lidi s jejich důvody potřebujeme dostat na naši stranu, abychom mohli svobodně žít, neboť jinak budou prostě podporovat současný establishment, případně nějaké Konvičky.
A přesně z toho důvodu se snažím hledat společnou řeč s minarchisty, některými konzervativci a dokonce i Svobodnými, jaká to hrůza, politickou stranou, za což jsem z řad ostatních anarchistů často kritizován. Jenže ať už je teoretický základ anarchismu a minarchismu podobný, nebo se od sebe jejich ideály principiálně odlišují, nic to nemění na faktu, že anarchokapitalismus drtivá většina lidí odmítá bez toho, aby se nad ním vůbec zamýšlela, ergo pro ně může být minarchismus dobrou cestou; ostatně kolik z anarchistů, kteří čtou tento text, bylo někdy v minulosti minarchisty? Já osobně třeba ano a vím jistě, že nejsem sám. A právě proto podporuji Svobodné, ačkoliv principiálně nesouhlasím s existencí státu jako takového a demokracii považuji za zlo – i Svobodné lze totiž využít jako platformu k šíření myšlenky svobody. Nepovažuji za vhodné tříštit síly, kterých beztak nemáme až tak mnoho, na nějaké žabomyší války (i když třeba o něco velice podstatného, nicméně v současné praxi ne moc zřetelného). Toto neberte jako nějakou propagaci zrovna Svobodných, kteří mi v mnoha ohledech už také lezou krkem; vznikne-li jiná podobná strana, budu podporovat i tu a snažit se s nimi najít společnou řeč."
Kudy ke svobodě? - Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko
http://www.mises.cz/clanky/kudy-ke-svobode--1947.aspx