KUKIDE: jednota je vším a tedy pokud je vším nemůže být nic vyloučeno a tím pádem ani nemůže být nic špatně. To jen duální pohled má potřebu věci hodnotit a posuzovat.radost je dobře, boles je špatně a pod..........hodně se mi líbí jeden příměr.
Jednota je jako oceán a lidé jsou jako vlny, přesto že jsou součástí oceánu díky tomu že jsou na hladině se nějak stalo že si vytvořili vědomá já a mají pocit že to jsou právě ony kdo určují kam plují, odmítají připustit že by ve skutečnosti pluly stejným směrem i kdyby si nebyly vědomy sebe sama..............a z pohledu oceánu není rozdílu jestli je vlnka malá a pokřivená a nebo velká a silná, všechno jsou to jeho součásti a jakmile zase spadnou (protože každá vlna jednou spade) nepůjde ani rozeznat která kapka vody byla danou vlnou.
Z pohledu lidského byl třeba Hitler špatně špatný zlý člověk fuj fuj ani kolo bychom si od něj neopřeli..........ale z pohledu oceánu byl Hitler jen tsunami, ano smetl spoustu jiných vln a na hladině to vypadalo jako obrovské drama, ale ve skutečnosti i ta velká vlna i ty malé i to co vše se stalo jsou stále neoddělitelnou součástí oceánu. Pro oceán není žádná vlna špatně žádné dění na hladině není špatně, je to jen přirozené tak se prostě hladina chová.
Definice jednoty - vše a tím myslím doslova vše je součást jednoty - logicky pokud je jednota neexistuje nic mimo jednotu. Dávám to na příkladu rovnice láska = energie =tvořivost= hmota = život= jednota. Tedy život je jen jedním z mnoha projevů jednoty, kámen je jednota stejně jako třeba fotony..........I fyzika nám dává za pravdu Albert Einstain to potvrdil ve své rovnici že hmota je jen jiná forma energie.
Řekněme že jednota... ona láska má zároveň tvořivou schopnost a cokoli co je vyjevené v hmotném světě je prostě jen projevem tvořivosti ve hmotě a zároveň jsou samy jednotou nejsou oddělené jednota tvoři ze sebe sama...........tak trochu by se s hodně velkou nadsázkou by se to dalo přirovnat k člověku co si jen tak pro své potěšení hraje prstové divadlo..........a nějak se stalo že jeho prsty si vybudovaly ego a věří že to jsou ony kdo ovládá ten děj toho představení to jsou jejich emoce co se tam v tom divadelním kuse odehrávají, jejich dramata.a přitom jsou to pořád jen prsty kterými hýbe někdo úplně jiný.