KUTAS: No a jelikož tady ty příspěvky uz tu vážně nejsou tak to tak nak popisu jak to dělám ja:
Roli hrál rozměr komposteru a bylo myslím důležitý mít výšku min. Dvakrat víc než šířku, štěrbiny na provetravani a větší množství žížal. Ja přidávám trochu zmiňované bakterie a horkou vodu při téměř každé nové varce... dal uz jen měříme teplotu, aby první aktivní část kompostu čili vrchní nižší třetina neměla víc než 40 stupňů, střední část by se neměla min než 30 ani víc jak 70 stupňů( kvůli malé nebo moc velké činnosti mikro fauny) a spodní část ma postupně chladnout na okolní teplotu ... nakonec zaměříme pH spodku, kde absolutní spodní hranice je na 5,5... ideál je neutrál.
Ono hodně taky záleží na co se výsledný produkt použije třeba takovým kyselomilnym rostlinám by vyšší kyselost pomohla ( ale to se bavíme o úzkém kruhu konifer rododendronu a azalek/ na zeleninu chceme pH co nejblíž k sedmi/)
Celá ta sranda mi netrvá déle než šest měsíců. Výsledek na obrázku. Zpracovany kompost nalozim do proderaveneho plastového sudu od piva. Zhruba do poloviny zasypu hrst zizal( k velký nevýhodě přispívá asi ten sud, ze se mi tam ty žížaly nechtějí množit velká vlhkost, takže doplnuju) nakonec proleju hustou směsi ( do menšího hrnce přidám vodu 150g melasy a půl kostky droždí, vše rozpustim při teplotě okolo 60 stupňů).
Ve snaze založit další kolonii bakterii, které vzniknou údajně díky reakci te melasy s drozdim. Bakterie vytváří látky zvané galaktolipidy, které příznivě pusobi na chlorofyl a tudíž usnadňují fotosyntezu.
Nechávám měsíc odlezet, potom vše opatrně vysypu otočím mokrym nahoru a opakuju melasovou zálivku po dalším měsíci je kompost s kyselosti nekde okolo 7,5 a na obrázku je patrný ze jde uz v podstatě jenom o zizali humus, známky slámy a vlákniny jsou uz zanedbatelné....