MAR_TINA: Viď - klasika pozice nejmladšího dítěte v rodině, na výchovu už je asi pozdě a já navíc nemůžu suplovat rodiče; navíc máme se sestrou nepochopitelně komplikovanej vztah, tak mi to možná dělá i trochu schválně.
(Nepochopitelně proto, že jsme měly hezký dětství, rodiče jsou zlatí, doma pohoda; asi si povahově prostě vůbec nesednem.)
GENTIANA: V to doufám - je hubená, ale nezdravě nevypadá.
SADAKO: To není tento případ - nabízím celé rodině, aby věděli, že je v troubě koláč volně ke konzumaci (peču, když nejsou doma, tak by ho třeba nenašli), nikomu ho nevnucuju; navíc kupované trvanlivé buchty či bábovky podle všeho jí. Asi je v mém pečivu málo éček. :)
DIVA: Osobně si to neberu, ale irituje mě to stejně - kdyby se alespoň skoro denně neopakovalo divadlo typu:
(vleze do kuchyně, kde vařím): "Co vaříš"?
"Boloňský lasagne, podívej, budou moc dobrý."
"Fuj, to je nechutný!!!"
nebo zkrácená verze:
(vleze do kuchyně, kde vařím): "Co to tady tak odporně páchne?"