BERUSKA_CA: tak proto je právě přece můj úkol s tím něco dělat, ne jeho.

ARGANNAH: lítostivý pláč, ne hysterický. Jemu prostě přijde všechno líto, když není po jeho. Strašně rád se lituje, rochní si v tom.

Bohužel to můžu vyčítat jen sobě, on je totiž moje kopie, prakticky ve všem. Taky jsem jako dítě byla sebelítostivá chudinka, taky jsem shnilá a mlsná, taky nemám ani zblo pevné vůle, u ničeho nevydržím, nejradši se válím a konzumuju dobrůtky... nemůžu mu to vyčítat, když se dokonale pomamil, žejo. To nemohl zdědit alespoň trochu superkvalitních genů svého otce? :-(

Po pravdě řečeno mě tady z toho chytá taková beznaděj. Zdá se, že ať udělám co udělám, bude to špatně. Kdybych ho nechala, ať si pro mě za mě jí co chce, bude mi to pak hozeno za vinu, že je tlustej a má celoživotní problémy. Když se snažím o nápravu, a ještě to ani nedělám nijak násilně, je mi vyčteno, že ho kontrolováním jídla traumatizuju a možná i nechávám hladovět. A že trvám na určitých pravidlech ohledně jídla? Že chci, aby se u jídla v klidu sedělo u stolu, aby se nefutrovalo u pohádek na DVD, aby se u toho netahaly po stole hračky, že se nad jídlem neofrňuje a nedělají ksichty? Předpokládám, že i zde vytvářím nějaké trauma. Takže si myslím, že se na to asi vybodnu a pojedu si po svým, on si stejně jednou najde něco, co mi by vyčetl...

ARGANNAH: zatím jsem to řešila pouze s dětskou doktorkou. Na tahání po specialistech mi přišlo brzo - není obézní, pouze oplácanej. Změřila ho, zvážila, promluvila s ním i se mnou, ptala se na jídelníček. Konstatovala, že je pořez a že má sklony k přejídání, jídelníček shledala uspokojivým.

KEMENTARI: Nevyroste. Teda je mi 24 a jsem na tom s jídlem jako ona, možná hůř. I když teda nad koláčema bych nos neohrnovala:D

ARGANNAH: já mám pocit,že s tím umělým cukrem je to o tom,že pak lidi si zvykaj na sladký chutě a honí je mlsná, než aby se po tom tloustlo. Já se teda přiznám, že jako kuřačka žijící v Praze to už to tím vynecháním aspartamu asi nevytrhnu.
ARGANNAH: teplé večeře jsou přežitek podle mě
MADIETTA: ty jo, silně mi to připomíná mě jako dítě, nemá třeba nějaké problémy,já nevím, ve škole s někým? (protože doma, jak čtu tvoje posty je evidenentně vše v pořádku, na rozdíl od situace u nás)
MOUNTBATTEN: já jsem se jednou Colou light předávkovala a pak jsem se posrala,doslova...
SADAKO: to by teda skončily, takhle se (ne)živila moje máma, protože měla žaludeční neurozu, tak místo toho, aby řešila psychiku, tak radši nejedla, aby jí nemělo být z čeho špatně.
GENTIANA: no já v deseti letech snědla bochník chleba s lahví sádla, když jsem měla od mámy v lednici připravený salát s kuřecím masem....
VALENTINA: na některých typech bodystatu

MANXX: Dušínům asi zakazujou brambory.

A zhubnout mi bylo doporučeno i na mykoplazmu. Teda, pani doktorka se neobtěžovala cokoli zjišťovat. Pak jsem šla k příčetnýmu doktorovi, ten vzal krev, diagnostikoval, předepsal antibiotika a bylo po únavě.

KEMENTARI: hehe, Co to tady tak odporně páchne provozuju taky. Teda, ve variantě Probohaživýho, pečenej česnek/syrová cibule, jdu ven a na oběd, večeři ani snídani mě nečekejte.
KOCHANSKA_CH: LOL

KOCHANSKA_CH: No jistě, navíc je všeobecně známo, že hubený ženský jsou mizerný kuchařky!

Bratranec (tlustý cévní chirurg) mi taky na rodinných sešlostech rád oponuje, že za zdravotní problémy jeho a mých drahých sourozenců nemůže nadváha, že to holt máme v rodě, že su otravná a hubená. :-D
Ale teď po mně chce, abych se mu věnovala v posilovně.

MANXX: tak to už je jiná. Ti lepší mají možnost vytáhnout ze šuplíku brožuru Dieta č. X, ony jsou rozpracované pro určité diagnózy a fungují.

Speciálné léků na tlak a na diabetes II. typu by se dalo spotřebovat násobně méně, kdyby lidé dodržovali režim dieta a pohyb. A dieta na tlak není nic extra děsného, je to normální strava, nekouření, nechlastání a pohyb.

MANXX: Oni oba fakt mají problémy z nadváhy a nepohybu. ;-)

MANXX: radši dostanu doproučení na pohyb a stravu, než baterii léků a poukázku na operaci ;)

A kafe mi lékaři už několikráte předepsali. Se slovy radši kafe než léky.

MANXX: Tak obrovští nejsou, ale oběma lékaři důrazně doporučili zhubnout. Sestra na to kašle, bratr pod mým vedením cvičí a jelikož teď pracujem spolu, tak mu v restauraci vybírám oběd - nejmenší zlo z denního menu. :-)

DIVA: "a tobě ten dortíček nechutná ivanko? vždyťs měla jenom malý kousíček, tak já ti ho zabalím domů a dáš si později ju!" - jeste, ze mam psa (nez se do me nekdo pusti, dostava nejlepsi kanadske granule a po nich kousek neceho "lidskeho" aby na to nebyl nadrzenej a v nestrezene chvili se nezmocnil obeda a nebylo mu vazne zle. V celku nam takhle dohoda funguje.)
DIVA: ja bych vrhla jen z jedne veci a to kdyz matka krmi batole a cim dele ho krmi, dim je batole spinavejsi.... Jednou jsem se na to ptala odbornika a bylo mi vysvetleno ze utiranim tlamy po kazdem souste, co padne vedle, se v diteti pestuji zakladni navyky, hygienicke i stolovaci. Ale jedna znama mi durazne dala najevo, ze "to by to dite krmila celou vecnost a na to nema cas".
MAR_TINA: jo to si jedna kamaradka pravnicka stezovala, ze reklamacni lhuta 30 uz ji vyprsela :)
MANXX: znam stejny pripad, dve sestry, starsi 60kg, o dva roky mladsi 130-150kg. Ta druha ma celozivotni potrebu neco zazirat, cokoliv (sama to priznala).