BERUSKA_CA: OVOce-ZELenina. Buď označení krámu a nebo obecně syrových věcí s vlánkinou a vitamíny. Podle logiky prdopeče. ;-)

Co je ovozel? Myslela jsem, ze nejakej produkt, tak jsem to googlila a plivalo to na me naaranzovane kopce a kosiky s ovocem a zeleninou, coz myslim, ze si deti na trakari do skoly nenosi. Chapu spravne, ze to neni produkt, ale zmrsene slovo? Nebo mam rozbitej google :)

MADIETTA: Já prostě nevim, místy mi připadá, že to přeháníš ty, místy, že možná v něčem lítá mladej... Pochopitelně to filtruju přes svoje zkušenosti, které jsou v některých ohledech dost extrémní... no a já byla taky lehce oplácaný dítě a když na mě přišla puberta, nejdřív jsem ztoustla či co a o nějaké dva roky později vyrostla. Jenomže se mi mezitím dostalo okázalého zděšení od děckařky, ke které jsem se pak bála chodit, masáže od matky, že jí doktorka vynadala, jak se přežírám, bla, bla, a byla jsem v prdeli. Jak říká tuhle ARGANNAH, možná to není tak horké, jak to na mě působí. Já byla neurotické a sociofobní dítě a měla jsem pocit, že když budu dělat věci tak, aby byli všichni okolo spokojení, daj mi pokoj a budu mít klid. Naštěstí mě to přešlo hned po prvním nervovém zhroucení.


GALE: jo, tohle moje východočeská matka dělá taky. I když, skoro 40 let na Hané.... akorát to dotáhla k dokonalosti, naservíruje mi hromadu čehosi, picne na to mastnou smaženou cibulu, já začnu jíst... a ona do mě hučí, jak moc jím a moc mastného, moc sladkého, moc tučného, moc všeho.

KOCHANSKA_CH: popřípadě odpadá fakt, že už se na další tvaroh/dušené kuřecí nemůžeš ani podívat?

GALE: Celá tchýně. Bonus je, že vždycky jásala, jak jsem pěkně zhubla, a stejně se čtyřikrát denně ptá, jestli si nedám koláček (a já si dvakrát dám, protože peče dobře a já jsem od přírody žravá). Co přestala jíst věci, v nichž je cokoliv mléčného, slyšíme jenom "musíte to sníst, já nemůžu, když to nesníte, vezmete si to domů".

No jo, no. Holt se v ní pere to, že sice tlustí lidi jsou strašní (nechci vědět, co si s tchánem mysleli, když si mě muž přivedl, anžto jsou oba tělocvikáři a od tchána slýchám jeho dobré rady dodneška), a dojem, že o muže (a potažmo i o mě jako o návštěvu a koneckonců matku jejích vnoučat) je třeba pečovat a lásku projevovat, a to jídlo je taková jednoduchá cesta.