ARGANNAH: Já vim, od sedmého měsíce jsem chodila jako chromá kachna, neb si dítko rozvolňovalo pánev. Moji, pochopitelně. A s kojením jsem na tom taky tak. Beru to tak, že jsem halt děti chtěla, tak to musím brát se vším všudy. Tu frustraci chápu, ne že ne - ale ber to tak, že víš, proč celou tu zhůvěřilost podnikáš;)
Napadá mě - když nemůžeš stát, neměli by někde takové to kolo, co se na něm "leží"? Mírná zátěž IMO ničemu neškodí, trochu by se ti vyplavily endorfiny, trochu bys spálila - není třeba moc, ale třeba půl hodinky volným tempem... Udejchat by to možná šlo taky, když chodím, jsem hned jak při výstupu na Mount Everest, ale cross, co přestaly nevolnosti, zvládám při volném tempu docela dobře, akorát si víc hlídám tep.