GALE: vůbec to není problém. Jedla sem chvíli bezlepkově a spíš lehce hubla. Ona je většina potravin přirozeně bezlepkových, navíc musíš vyřadit kupované hotové směsi, obědy venku apod. Jen to pečivo je dražší a není stejné na chuť.
Chápu, že pro dítě není snadné pochopit a dodržet, že něco už nikdy nesmí, ani kousek. Ale kompenzovat by mu to mohli jinak. Třeba hračkou nebo výletem do zoo. A spíš by celá rodina mohla jíst hlavní jídla bez lepku, aby se necítil odlišný - brambory, rýži, kukuřičné těstoviny, nezahušťovat.

GALE: pohyb hmotnosti (nahoru i dolů) je po nasazení bezlepkové diety docela častý.
Jinak se dělají i bezlepkové tatranky, směsi na chleba, buchty, bez potíží lze sehnat směs na bramborové knedlíky, vyrábí se výtečné kukuřičné testoviny (a nejsou ani drahé). Jejich přístup fakt nechápu.

Ač bezdětná, setkala jsem na na vlastní oči se vznikem dětské obezity.
Vzdálení příbuzní z Moravy mají asi osmiletého synka, kterému minulé jaro předepsali bezlepkovou dietu. Ihned byl prohlášen za chudáčka rodiny a příbuzenstvo ho lituje kudy chodí, protože "nemá co jíst".
Jeho správná matka každý víkend speciálně pro něj peče bezlepkovou buchtu, aby měl ke svačině. Buchta je z kukuřičné mouky a obsahuje dvojí dávku cukru, "aby se to dalo vůbec jíst". A synek půl plechu této buchty sní na posezení. Viděla jsem na vlastní oči.
Příbuzenstvo chlapečka bohatě obdarovává lízátky a bonbony, protože "on je chudák a nemůže tatranku". Chlapeček vydatně konzumuje a tetičky jásají. Vždyť si k nedělní kachničce musel dát brambory místo knedlíků.

Kluka jsem viděla po roce a půl a je dvojnásobnej. Předtím to bylo normální dítě a teď je už slušnej cvalík a nepředpokládám, že by se to zlepšilo. Nechci zlehčovat celiakalii, ale to je takovej problém, aby kluk jedl správně, zvlášť když mu maminka denně vaří a dává mu jídlo do školy?

TAPINA: Taky jsem dohledatelná okamžitě, těžko to ovlivním, když jsem v jistém smyslu veřejná osoba a moje jméno se objevuje na stránkách četných vydavatelství a internetových obchodů. Leda že bych pracovala pod pseudonymem, což je trochu absurdní. Takže jsem zvolila cestu neschovávání se, protože to stejně nemá smysl - což ale neznamená, že schvaluji zásahy do soukromí či nerespektování anonymity jiných.

Jako, já jsem dohledatelná taky. Jméno, pracoviště, fotky - když jeden podniká, tak má dohledatelné pomalu i číslo bot. Tak holt zbejvá ta možnost nechovat se jako idiot :o)

TAPINA: to je každého problém - tak ať si pak nese příslušné následky.... internet nikoho neopravňuje (ani neomlouvá), aby se choval jako hovado.

ECLECTICA: můžu zakázat, aby mě mohli označovat :-) člověk, který mě nezná, potom nenajde tu fotku spojenou s mým jménem :-) A domnívám se, že nepáchám žádnou činnost, za kterou by mě někdo mohl popotahovat. Pokud budu v pozadí tančit na fotce z večírku, nepáchám kriminální činnost, boha :-D No dobře, mám spoustu veřejných - ale neoznačených - fotek z Prague Pride, kde mám modrou hlavu a líbám se s chlapem převlečeným za ženskou - ale jestli se to někomu nelíbí a soudí mě za to - tak s takovým člověkem stejně nechci mít naprosto nic společného - natož pro někoho takového pracovat. Tůdlenůdle.