CORNELA: No pochybuju, že tlusté děti na táboře jsou dneska považované za štíhlé. Ono tu jde o dvě věci - měřítko štíhlosti se posouvá směrem k nižší a nižší váze - a proto na ni víc a víc lidí rezignuje a jsou tlustí, protože štíhlí podle současných požadavků budou jen těžko.

CORNELA: Přijímáte na operace asi spíš lidi středního a vyššího věku, ne? Ti byli tlustí vždycky, ano, nemuselo by to tak být, kdyby se hodně snažili, ale podívej se na starší fotky nebo obrazy - že měla starší žena nebo starší muž nadváhu, bylo normální odjakživa. Objevující se problém jsou obézní mladí, kteří k tomu nemají žádný důvod (jen to přežírání). A ta tolerance asi bude to, že už dneska není obézní puberťák šikanovaný, protože není ve třídě jediný.

CORNELA: Za štíhlost se považuje to, co nedávno byla dobrá voplácanost? Kdy přesně nedávno a o jaké postavě se tu bavíme? Obdivované herečky z doby před 30, 40 lety jsou dneska považované za tlusté.

CORNELA: Představuješ si "toleranci" jako "necháváme je, ať jsou tlustí"? Co je pak (podle tebe vhodnější) netolerance? Zavídání do koncentračních táborů?

Tohle možná trochu líp ozřejmí, co mě na tom blogu zaujalo.

Zrovna jsem dočetla Eat Pray Love. Hlavní hrdinka opustí manžela, absolvuje nechutný rozvod a léčí se z něho cestováním, meditacemi a milováním. Neskutečně narcistní, egocentrická, sobecká kniha, kde snad jediná postava nevystupuje sama o sobě, všechny jsou tam jenom jako figurky v životě hlavní hrdinky. Teď koukám, že tu knihu i její autorku velmi oslavovali v Oprah Winfrey Show. Příznačné je, kde se v tom textu objevuje slovo "vina": nikoli "cítíte se vinna, že jste rozbila svoje manželství", nebo "cítíte se vinna, že jste totálně emočně vysála svého milence". Ne, to je samozřejmě všechno v pořádku, ale stojí tam, pozor: "cítíte se vinna, když si uvědomíte, že jste v Itálii jedla čtyři měsíce úplně cokoli, na co jste měla chuť, a bylo vám jedno, kolik jste přibrala?"

Bez ohledu na všechny nářky i ublíženost té dámy, i bez ohledu na to, jestli je hnutí fat acceptance nositelem božské pravdy nebo hlasatelem absurdních nesmyslů, něco o naší kultuře vypovídá, když si uvědomíme, že hlavní bulvární podoba "viny" je hodně jíst a hlavní "hřích" je dát si, na co má člověk chuť.

Potřebovala bys žít chvíli v tlustém těle, abys věděla, jak moc je obezita "tolerovaná".

ARGANNAH: mohla jsem se tam ztotožnit jen s jedním příspěvkem - má úplnou pravdu v tom, že jakmile lidé vidí tlustého člověka, mají pocit, že o něm vědí všechno, co potřebovali vědět.

A je zajímavé, že ač psycholožka, tak se úplně vyhýbá skutečnosti, že obezita je mentální problém.

ARGANNAH: pročetla jsem toho dost a nesouhlasím tam prakticky s ničím. Můj dojem je, že kdyby byla se svou tloušťkou opravdu srovnaná, nepotřebovala by ji neustále tak zoufale ospravedlňovat. Hodně z těch článků je vysloveně ublížených. Navíc vyděluje tlusté lidi jako nějakou "kulturu", hnutí, má pro ně vlastní termíny - no připadá mi to, jak když zakládá vlastní sektu.

Navíc teda je absurdní, jak se usilovně snaží tvrdit, že tloušťka není problém, vzhledem k tomu, že žije v zemi, v níž jsem ve srovnání s valnou částí obyvatelstva já vychrtlá a ty štíhlá. Není moc zemí na světě, kde by tolik lidí umíralo zadušeno vlastním tukem.

MAR_TINA: nadšené ppp omlazenky...

"...což je hormon, který se vylučuje do těla ženy v těhotenství. Údajně by měl také tlumit chuť k jídlu a pomáhat hubnout."

Může mi někdo vysvětlit, jak kdokoli žijící v lidské společnosti s více než 5 třídami ZŠ zbaští informaci, že těhotenský hormon potlačuje chuť k jídlu a pomáhá hubnut (všeobecně a převážně)?

To je fascinující. Kde se vzala myšlenka, že hCG tlumí chuť k jídlu a podporuje hubnutí, a co sakra dělají těhotné blbě, že se jim děje pravý opak? :D

MAR_TINA: no, já jsem neodolala a ty stránky si přečetla trochu podrobněji a prodávají i speciální kosmetické prostředky kompatibilní s dietou, čímž u mě klesli ještě o třídu níž (netušila jsem, že to jde) - to už není ani o psychologii, ale o bohapustém sprostém tahání peněz z lidí.

TRISSIE: Tyhle absurdní zákazy a příkazy mívají u diet psychologický efekt. Dělám něco nepříjemného nebo si něco odpírám, tj. velmi na tom dřu a tím se stimuluji k lepším výsledkům. Zákaz mýdla může být i odvedení pozornosti od hladu a také jistá motivace k dodržení nízkokaloričnosti - vědomí, že když se najím, byl i ten měsíc nemytí vniveč. To funguje spolu s cenou těch věcí a pocitem, že něco užívám, co má fungovat a tak to fungovat bude. Ve skutečnsoti to je všechno motor, který pohání vůli nežrat.

Nežrat a zhubnout svaly a tuk a rozhodit si metabolismus, rozhodit hormonální rovnováhy (i pouhým hladověním se mění), ztratit kondici a získat únavový syndrom, deprese a jojo.