Já znám příběh jedné slečny, která je morbidně obézní v 27 letech. Chytrá, vzdělaná, z bohatší rodiny.
Od dětství jí a její sestru maminka vykrmovala, už na fotkách ze školky jsou holky tlusté. A vedla je k nepohybu, samé sedací zájmy, nechození ven. Například neumí jezdit na kole, ani lyžovat ani bruslit. Celý život je tlustá a je jí to líto. Potud proč je obézní a za to fakt nemůže.

Něco s tím dělat chce, ale pořád nesebrala čas, vůli, sílu odvahu k velké změně. To je čistě její vina, už mohla být jen obézní, ne morbidně. Zároveň chápu, že pro ní je to změna mnohokrát těžší, než třeba pro mě. Nebudu soudit, že ji nedokáže zahájit, i když je nejvyšší čas, ani že ji nezvládne napoprvé.

Já jsem z rodiny zvyklá se hýbat, sportovat, plánovat aktivní volný čas. Ona ani trochu. Já si pořídím hodinky a ty kroky nachodím a udělám si čas na intenzivní sport 4x týdně namísto pohodový 2x týdně. Ona si pořídí hodinky a zjistí, že za den neudělá ani 5t kroků, zkusí to zvýšit na 10t a po měsíci se nenávidí, že to nedává. Ona musí přenastavit celý svůj život, protože ten čas má vyplněný sedavými (vhodnými a prospěšnými) činnostmi. Musí se naučit v každodenním životě sebou hnout, 2x týdně sport na hodinu a jinak sedět nestačí. Musela by začít myslet čile. My doma plánujeme víkend, první nám naskočí aktivní možnosti. Kouknem na počasí a zahradu, jestli to je na celodenní výlet nebo jen na běhání. Na druhý den vymyslíme bazén nebo práci na zahradě. Ona plánuje víkend, napadne jí, že dočte knihu, zajde na pivní festival a v neděli do kina. Tohle je na roky.

S jídlem totéž. Když se vrátím do základů (třeba školka), mám je dobré. Ona byla jak husa na krmníku.

Mnoho obézních lidí se nevyžírá právě teď. V nějakém období nabrali. 5 kg ročně je za 5 let 25 kg a (morbidní) obezita. Pak stačí "udržovat" váhu a jsou obézní dalších moc let. Nebo zhubnout 10 kg za půlroku a v první krizi mají 5 kg za měsíc zpět. Protože neumí v krizi žít jinak, než tloustnoucím způsobem.

Taky mi na prvním místě naskakují předsudky, ale prostě je zadržím a schovám. Být tlustá a mít předsudky vůči tlustým by navíc bylo velmi absurdní.

SAT_ANN: v podstate. Ty si napisala 90% je white trash. To nie je urcity podiel, to je cislo. Dost vysoke.

O sebe nehovorim, ja nie som obezna.

MARINNE: Virtuální safe space pro tlusté a hubnoucí je na nyxu jinde a taky je náležitě privátní, veřejný safe space je contradictio in adiecto. Myslím, že diskuse a názorová konfrontace je naopak dobrá věc, i když někdy zahrnuje bolestivá témata a i když je člověku někdy nepříjemné, co si vyslechne. Chraň bůh, abych ve svém audítku podporovala dojem současné veřejnosti, že se nějaké menšině nesmí nic říct. Tady se to říct smí, pokud se to nezvrhne v shitstorm nebo šikanu. Nicméně každý, kdo jde takhle s kůží na trh, musí počítat s tím, že může dostat po čuni. :)

MARINNE: Ty se zivis jako ajtak ne?
Bych necekala ze vyrok co jsem napsala: “urcity podil obeznich je white trash” vylozis jako “kazdy (ja) je white trash” :-P

Tvl prísť do audítka Obezita a pindať na obéznych ľudí je rovnaký wtf ako keď blowup príde do audítka Ženy a pindá tam na ženy. Nebuď Blowup.


Inak teda diskusie o ľuďoch s nadváhou alebo obezitou sú väčšinou dosť hnusné a tak by človek čakal že aspoň tu by mohol byť nejaký virtuálny safe space kde môže prísť niekto kto má problém a nie, ešte aj tu sa dozvie že je white trash. To je také smutné.

CORNELA: vždyť píšu, že já to mám zprostředkovaně přes známou ,-)

zkusili si s ní promluvit a vyslechli si litanii, jak jsou bezohlední, že ona se jim sesype, protože nesnáší sedět zády do prostoru
navíc je jí horko, a když se k oknu dostane ten nebo ten, tak se jí nedostává vzduchu a ona to řešila s lékařem a ten jí doporučil, aby byla kvůli svým dýchacím problémům (způsobeným nadváhou) u okna

MARKYSHA: ne, není... to máš pravdu...
na stranu druhou - v denním kontaktu člověk neřeší u druhých jejich hodnotu, ale jejich chování vůči sobě a svému okolí
jestliže se někdo chová hystericky, v naprosté většině nemám čas a ani energii přemýšlet nad tím (spíše si domýšlet), co vyvolalo tuto reakci, ale musím reagovat a zvážit, zda ne/půjdu do konfliktu s danou osobou a jak situaci řešit

CORNELA: ona ale neobhajuje obezitu, ale to, že obezita není o hodnotě toho člověka, je to prostě jedna z vlastností - tečka.

SAT_ANN: spíš je zajímavé, proč to zrovna tobě nebo ostatním tak vadí? Je to jeho věc. A proč by měl být odpad? Odpad je pro mě někdo z úplně jiných důvodů. No tak je jim to jedno, mně jsou taky jedno, stejně tak jsou mi jedno anorektičky. Není to můj problém, neřeším.
SAT_ANN: no v Tescu jsou většinou důchodci, co jsem si všimla.
SAT_ANN: jé ty jsi úplná studnice předsudků :-))) takže ve špatně placených zaměstnání - máš na mysli učitele, policisty, doktory? :-)))

ARGANNAH: A ti lide o kterych mluvis je presne tech 10%. Lidi kteri maji problem ktery je trapi a ktery resi.
Spolecnost proste neni uzivatele internetu a akademicka sfera. Ale ohromny mnozstvi lidi co patri do nizsich prijmovejch skupin. Ty potkas prakticky jen v supermarketu, ve spatne placenejch zamestnanich nebo na pracaku.
Ja jsem mela tu cest poznat tyhle lidi vic nez bych chtela. Proto moje pozorovani ad hominem vypada tak, jak jsem popsala nize.