CORNELA: Tak hlavně dej vědět, až se paní své obezity zbaví a už nikdy nepřibere.

RUZOVYKOLOUSEK: vidis a i pres tuhle poucku dr. Kateriny je vetsina lidi (kulturisty nepocitam, tedy, tam je to naopak casto cil), co zacnou cvicit, tim spis silove, prekvapeno v negativnim smyslu, ze jim vaha jde nahoru.

Za nejspis mansplaining zminku o menstruaci se M. omlouvam.

LA_PIOVRA: nechceš jít do prdele? Náhle samozvaný odborník na cizí život, to tu dlouho nebylo.

MADIETTA: tak jo, dal jez jak ta Atka Janouskova a dal se div, ze to nefunguje. Uz te necham trpet, sorry, ze jsem se chtel podelit o vlastni zkusenost, kdy aplikace nejaky konkretni upravy stravy a aktivity zabrala a uz mi ctvrtej rok nerotuje mozek z toho, ze jsem kluk, co mu zacaly skakat pri cupitani ze schodu kozy:)

ARGANNAH: chapu, ja to pochopil jinak. Ja to myslel tak, ze cesta k reseni vede spis pres psychiku a nalezeni dlouhodobe udrzitelnyho zivotniho stylu, a ze nejaky instrumentalni rady typu takovy a makovy cviceni, tolik a tolik spanku, vyreseni stresovejch podnetu a takovej a makovej jidelnicek jsou sice fajn, ale kdyby to bylo tak jednoduchy, tak by kazdymu stacila excelova tabulka a bylo by po problemu.

POZITRON: No, asi ano. Byť, jak píše Martina, je to jistě individuální.

Ale nemyslím, že z toho plyne, že obézní člověk s "historií" už nemůže zhubnout. Spíš z toho plyne, že běžná dietní řešení nadváhy jsou kontraproduktivní - což taky ukazuje jejich dlouhodobá "úspěšnost". Jinými slovy, ten ozkoušený mechanismus, že se hubne v kuchyni, je potřeba přehodnotit. Ne kvůli tomu, že by nebyl pravdivý, ale proto, že se špatně aplikuje. Podle tohohle schématu by ten, kdo chce dlouhodobě zhubnout, měl hlavně zanechat sedavého zaměstnání, najít si takovou profesi, kde se bude celodenně hýbat, k tomu pravidelně sportovat o víkendech a úpravy v jídelníčku by měl dělat směrem ke zdravé, nikoli k energeticky snížené stravě.

Nicméně člověku, který už má za sebou třicet let zneužívání svého těla, to samozřejmě nepomůže.

MADIETTA: ale ty jíš nesmírně málo roky. Sice tím nehubneš, ale dlouhodobě jíš málo.

POZITRON: nesmírně těžko říci. Většina závěrů výzkumů, které si přečteš, jsou (zcela správně) vztažené na populaci nebo její část a neřeknou ti, co to udělá s jedním člověkem.

Osobně mi - bez důkazu - přijde, že líp jsou na tom lidi, kteří jedli +/- normálně a každý rok tři týdny hladověli do plavek, byť jsou dneska tlustí, než lidi (obvykle ženy), které léta, desetiletí jedly málo, na hranici bazálu a pod ním. Takové ty kolikrát štíhlé uzobávačky, co si sice udržely postavu, ale v 50 přiberou i tím, že přidají rohlík k snídani. Anebo začnou v 50 nabírat, i když stále drží ty svoje ptačí porce.

Obejít nízký bazální metabolismus na normální život jde docela dobře, těch pár set kCal, co chybí do normálu, denně nahnat chůzí. Prostě jí někam nacpat, do obchodu, do práce, polední pauza, po večeři, změna práce na fyzičtější... A třikrát týdně cílené cvičení / sport, který člověka baví.