• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ARGANNAHObezita
    rozbalit záhlaví
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    ARGANNAH: Nejsem odbornik, mam zkusenost jen se svym jednim kusem organismu a ta je tahle: podporuje bod o psychice. Me detstvi bylo strasne, lagr. Tak jsem ho prezirala (jeste dve kila a byla bych nekde u mirne nadvahy, dal to nedoslo, protoze jsem hodne sportovala). Jak to tady podemnou popisuji ostatni, proste jsem nemela pocit sytosti. Neustale me neco pudilo jist a tak nejak cokoliv, i kdyz salat me zrovna neuspokojoval. Do tohoto stavu se to v dospelosti vratilo jednou - omylem jsem si na skoro tri roky opatrila pana, ktery by do me puvodni rodiny zapadl, abych se tak citlive vyjadrila.
    Ale jinak, jak jsem rostla, odstehovala se a s temi lidmi se temer nestykam, naucila jsem se zit primerene stastny zivot. A cim jsem spokojenejsi, tim lepe se narovnaly i tyhle mechanismy. Jsem asi o 10-12kg lehci, paradoxne mam vetsi silu v rukach i v nohach (coz se hodi) a jim kdyz mam hlad. Uz to fakt poznam a kdyz hlad nemam, ani si nevzpomenu, ze nejake jidlo obyva planetu.
    Zadnou terapii jsem neabsolvovala, asi mam jen velky pud sebezachovy a ten stacil, takze neumim poradit konkretni metodu ani sofistikovany postup. Proste se to plizive upravilo tim, jak se mi delalo psychicky lepe.
    GALE
    GALE --- ---
    ARGANNAH: Také mi to připomíná intuitive eating. Před nějakou dobou jsem se o něj trochu zajímala (navedl mě k tomu článek v Heroine). Nějak mi ale přišlo, že intuitive eating spíš vyzdvihují ti, co mají potřebu nejíst.
    Chvíli jsem si říkala, jak bych se s intuitive eating poprala já. Zálibně se dívala na quacamole ze dvou avokád a řekla si, že to ani nebudu zkoušet. Dostala jsem na něj totiž hroznou chuť, když ho vyfotili snad na všech těch blozích a stránkách o intuitive eating.
    ZVEMI
    ZVEMI --- ---
    ARGANNAH: Rozhodně nejsem odborník, sama mám normální váhu a pocit sytosti vnímám, takže nemůžu mluvit ani z osobní zkušenosti. Tvůj post mi ale hodně připomněl intuitive eating, třeba by to pro někoho mohla být cesta. Na Youtube intuitive eating hodně propaguje dietoložka Abbey Sharp.

    (jinak já po přestěhování do Japonska přibrala, takže osobně se mi tahle cesta vůbec neosvědčila :D )
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    ARGANNAH: Ta druhá sytost mi funguje dobře. Když se jednou za čas přežeru na running sushi, tak potom třeba dva dny nepotřebuju skoro jíst a je mi dobře, často se i váha pohne dolů.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Hledala jsem to v hlubinách netu, konečně se mi podařilo najít nějaké odborné články na tohle téma a strávila jsem nad nimi plodný den. Zdá se, že se v posledních asi deseti letech zkoumá s narůstajícím zájmem (přestože nějaký průkopník to řešil už někdy v 60. letech), že to určitě není nějaký hlavní zázračný biodůvod, proč jsou lidi tlustí (protože žádný hlavní zázračný biodůvod neexistuje, ani psychodůvod, ani sociodůvod, prostě je to všechno najednou, žáno). Ale načetla jsem těch textů asi deset a laicky bych to shrnula pro praktické použití takhle (místní lékaři a psychologové, kteří to znají, mě případně opraví):

    a) zdá se, že pocit hladu/sytosti je jen jeden ze zpětnovazebních mechanismů, které nám naše tělo poskytuje. kromě toho je to i pocit bolesti, únavy, dokonce i schopnost vnímat svoje emoce. Vnímání tohohle všeho se souhrnně nazývá interoception (zřejmě se to překládá normálně "interocepce", ale možná je i jiný termín) a podle všeho je nějak evolučně utlumená oproti vnímání signálů z vnějšího světa (protože ty jsou akutnější). Někteří lidi jsou v ní lepší a jiní ne, někteří jsou dokonce mimořádně špatní, a celá naše odtělesněná civilizace obecně má tendenci interocepci masakrovat a potlačovat. Existujou na to dokonce terapie, které s tím nějak pracujou, dohledala jsem třeba jméno Alan Fogel (ale vsadím se, že podobným směrem jde třeba biosyntéza atd.).

    b) Existujou zřejmě dvě roviny sytosti, anglicky satiety a satiation (česky nevím). Jedno z toho je schopnost cítit bezprostřední nasycení během jídla (signál, že je třeba přestat jíst), to druhé je něco na způsob dlouhodobé nasycenosti. Tzn. když má člověk den na rodinné oslavě k obědu polívku, kachnu s knedlíkem a šlehačkový dort, tak se cítí přejedený klidně dva nebo tři dny a jí během té doby mnohem méně, než obvykle. U morbidně obézních se v nějaké zvýšené míře vyskytuje narušení obojího. Ty výzkumy hodně směřujou do takové té hardcore biologie, řeší hormonální sekreci, velikosti žaludku a možnosti obnovy těchhle věcí chirurgickou cestou. Nicméně zdá se, že minimálně jeden ten článek zvažuje možnosti nějakého behaviorálního typu terapie, s tím, že neuroplasticita lidského mozku by měla umožnit tohle postupně vybudovat. Nevím, relata refero. Ta operace bude určitě snazší cesta, zvlášť tam, kde to prostě vybudovat nejde a kde to ten člověk nikdy nezažil.

    c) Skutečně kdosi kdesi v hlubinách lékařské vědy potvrdil, že nedostatek pohybu paradoxně vede k horšímu vnímání pocitu nasycenosti a zřejmě k narušené interocepci vůbec. A dokonce jsou speciální studie toho, jak tohle funguje u kancelářských profesí, kdosi to nastudovával na nějakém administrativním personálu jakési noname univerzity v hlubinách Indonésie. Nepřekvapivě došli k názoru, že lidi, co celý den sedí u kompu a ještě se stresujou, mají zvýšenou tendenci se přežírat a sníženou schopnost vnímat, že jsou přežraní.

    d) Opakuje se tam dokola psychika, psychika, psychika, ale nepřipadá mi, že by se v téhle věci pokročilo nějak daleko (ale třeba jo, jen bych musela hledat v jiných vodách). Za sebe můžu subjektivně říct, že si neumím představit, že by se s interocepcí dalo nějak pracovat bez toho, aby si člověk předtím vyřešil poruchu příjmu potravy, pokud nějakou má. PPP je tak strašně silná motivace ignorovat svoje tělo, že se přes ní nedá hnout. V self-help příručkách jsem toho načetla spoustu o tom, jak PPP kurví obraz těla (a generuje vlastně dysforii), ale jen vzácně někdo okrajově zmínil interocepci: přitom čim víc jsem ty články četla, tím víc jsem si říkala, že PPP je vlastně charakteristická mimmo jiné i právě ultimátní poruchou interocepce. A že léčení z ní je vlastně předpoklad pro obnovení přirozené zpětné vazby našeho těla.

    e) Taky se tam hodně opakuje, že nepřirozená highly processed strava negeneruje stejnou zpětnou vazbu v trávicím traktu jako normální zdravé jídlo. Tohle jsme tu řešili a asi to známe všichni.

    e) Zároveň jsem si ale říkala, jestli v tomhle není trochu zakopaný pes, proč vlastně různé dietní a nutriční režimy, byť sebelepší a sebekvalitnější, ultimátně dlouhodobě neúspěšné: protože všechny se vyznačujou tím, že člověk vlastně tu interocepci dál narušuje, jí, když nemá hlad, nejí, když má hlad, atd. A místo toho, co by si ten přirozený signalizační systém vyléčil, tak ho dál ignoruje. Jestli by tohle nebyla zajímavá cesta kudy z obezity (alespoň pro část lidí teda, univerzální to asi nebude): spíš pracovat na obnově přirozené zpětné vazby mezi pocity a chováním a spíš se nesnažit do dál rozbíjet dodržováním umělých režimů. Nebo ty režimy dodržovat jen dočasně - a pak na ně ale navázat terapií zaměřenou na rozvíjení interocepce.

    No. Stará nerdka se snaží porozumět své obezitě a vymanit se z ní, díl stopadesátý. Budu ráda za nějaké poznámky a reflexe, zvlášť od místních odborníků.
    MOODYCAT
    MOODYCAT --- ---
    ARGANNAH: Pocit sytosti neznam uz tak minimalne patnact let. Mam neustale hlad, 24/7.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Tak sledovala jsem to v době, kdy jsem sledovala všechno (a poučení z té doby: všeho moc škodí) :D
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    Tak mě napadá, sledujete, kolik konzumujete vlákniny?
    MONROE
    MONROE --- ---
    CORNELA: Presne to si myslim o tom zhubnuti. Kolikrat to vypada fakt pomerne nehezky. Ale co koukam, tak hodne zenskych se hoji fakt krasne.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    CORNELA: Jenom pro zajímavost, je v tomhle výrazné zhubnutí ekvivalentní menšímu zhubnutí + liposukci?
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    CORNELA: odkaz, prosím?
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    CORNELA: tak já si říkám, že při 73 kg na 162 cm, když mám štíhlý pas, štíhlé nohy, velká prsa a zadek, ale nijak extrémně, a vlastně na mně visí jenom to břicho pod pasem, mohla bych být ideální kandidát, ne?
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Kdyby se někdo chtěl pokochat i vizuálně (trigger warning, pouze na vlastní nebezpečí!)

    Trashy Tummy Tucks! | What a bad Tummy Tuck Looks Like | Los Angeles | Abdominoplasty
    https://www.youtube.com/watch?v=-WdBSHq73b0
    ACKO
    ACKO --- ---
    MAR_TINA: sorry, ale když do sebe nechat řezat z estetických důvodu, cena není rozhodující, ale reference o kvalitách pracoviště je to, co bych řešila
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Fuj, teď se mi naráz vybavily všechny ty díly Botched, které jsem viděla během léta. Aniž bych chtěla česká pracoviště jakkoli srovnávat s pokoutným napůl legálním chirurgickým shitem amerických a latinskoamerických podvodníků, možná je fakt lepší si našetřit na to nejlepší pracoviště. A ani tam to nebude bez rizika.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    MADIETTA: Já jsem zrovna s hrůzou zjistila, že zatímco po prvním dítěti jsem " hubla do kalhot" tak nějak rovnoměrně všechno od stehen po břicho, po třetím mi staré kalhoty přes stehna a zadek jsou a celých 15 kg navíc sedí výhradně v břiše. To bude ještě zajímavý.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MAR_TINA: tyjo, to zas není taková pálka, jak jsem si myslela.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    MADIETTA: šetři na abdomino. Ve vysokém nad Jizerou to takový balík jako na pražských klinikach.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MAR_TINA: s tou abdominoplastikou to mám úplně stejně.

    Já mám dokonce momentálně pocit, že kdybych neměla to příšerný břicho, se kterým prostě nehne VŮBEC NIC, tak bych vlastně se svým tělem byla docela smířená.

    A to je pocit, který jsem v životě neměla. Nechápu, jak se to stalo, vzhledem k tomu, že jsem ho neměla, když jsem byla mladá a (jak vidím dnes, tehdy ne) štíhlá.

    Ale to břicho nenávidím, je odporný a nevím, jak se ho zbavit.
    MARINNE
    MARINNE --- ---
    ARGANNAH: nie nie je, ked sedim cely den na HO a popritom len jem (pretoze mam uz navarene) tak mam stale pocit hladu a az ked sa poriadne postavim s tym ze idem von tak si uvedomim ako ma taha zaludok dole.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    MART1NKA: To je super srovnání, děkuju moc :) Asi bych se měla mlátit do hlavy, ale automaticky jsem předpokládala, že ti, kdo žádnou velkou nadváhu nemají a nikdy neměli, budou ten pocit sytosti mít funkční a nerozbitý. Přestože to vlastně potvrzuješ, došlo mi, že to je nesamozřejmý přepoklad.
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    ARGANNAH: Tak ja pridám skúsenosť niekoho, kto nikdy nemal nadváhu, bmi mám momentálne 24, na tomto sa drží posledné 3 roky.
    Jem 3x denne do sýta. S každým sústom vnímam, ako mi pocit sýtosti narastá. Stačia mi k nemu cca 2 stredne veľké obložené krajce chleba, cca 3/4 bežnej reštauračnej porcie. Som typ obľúbený u dojedačov, pretože nie som schopná dojesť ťažšie jedlo, chlap vie, že mi vždy ostane toľko, že ochutná i to moje. Ak si dám polievku, je isté, že nedojem hlavný chod. S jedlom nemôžem piť, pretože to tiež znamená, že sa mi zaplní flek v žalúdku a nezjem ani tú reštauračnú porciu. Väčšinou jem tak, že zjem bielkovinu a 2/3 prílohy a 1/3 nechám na tanieri. Platí to aj s pivom, dostať do seba liter tekutiny nie je fyzicky možné. Ak sa veľmi prejem, je mi zle. Naposledy sa mi to stalo v reštauracii Kuchyň, kde majú all you can eat českú hostinu s mini predkrmom, polievkou, 3 degustačnými porciami hlavného a 2 dezertami. To som v noci nespala a bolo mi zle celý nasledujúci deň. Normálne cítim ako sa mi vracia ten objem smerom hore.
    Na moju váhu má vplyv len pohyb. Snažím sa teda nejesť nezdravé veci, takže nemám asi úplne z čoho priberať. Ako dieťa ma nútili dojedať, ale nie prílohy a som ako Marinne strašne tvrdohlavá a nenechala som sa, efekt 0.
    Pocit prežranosti neznášam, snažím sa mu vyhýbať.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    MAR_TINA: Mám to stejně, pět malých porcí jídla znamená permanentní hlad a zjištění, že jím něco úplně mimoděk už po patnácté. Teď jedu systém snídaně, časný (v 11 hodin oběd, malá svačina okolo čtvrté a malá večeře a to mi asi vyhovuje nejvíc na pracovní dny. Na výlety a cestování pak tři jídla a pozdějším obědem.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ARGANNAH: po ukončení všech vyhlazujících diet jsem nabrala až 30 kg a většina z nich se mě statečně drží.
    úspěch je, že mám kondici, baví mě, pohyb, jím akorát - myslí mi to a nejsem unavená z hladu.
    ráda bych, na pořadí nezáleží, sundala tak 4-8 kg a nechala si udělat liposukci+abdominoplastiku.
    Pak budu někde v zóně 80-90 kg, bez břišní tukové řasy, která nereaguje na nic (jakoby byla odpojedná od veškerého metabolizování) a budu maximálně spokojená.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam